Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se v rámci mezinárodní spolupráce podílel i výzkumník na Fyzikálního ústavu Akademi věd ČR Filip Křížek.
Mléko, proso a med patřily k nejčastějším potravinám prvních Slovanů žijících na našem území. Na mezinárodním výzkumu molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí konzumovaných zvířat se velkou měrou podíleli vědci Masarykovy univerzity.
Jakub Hrubý studoval fyzikální inženýrství a nanotechnologie na Vysokém učení technickém v Brně, svá doktorská studia strávil na CEITEC VUT a od roku 2022 působí jako postdoc v National High Magnetic Field Laboratory při Florida State University. V Americe momentálně pracuje například na vývoji unikátního bolometru, nebo hledá qubity vhodné pro přenos kvantových informací. S Jakubem jsme si však nepovídali jen o práci. Zajímalo nás i to, jak se „za velkou louží“ českému vědci žije.
„Přijde mi přirozené zkoušet věci, které předtím ještě nikdo nezkusil. O tom je vlastně celá věda, člověk by měl hledat otázky, které jsou otevřené, a ty se snažit vyřešit,“ tvrdí fyzik Martin Kozák, který se svým týmem na Matfyzu posouvá hranice elektronové mikroskopie. V roce 2022 získal grant od Evropské výzkumné rady na projekt eWaveShaper, v rámci kterého vyvíjí techniky pro tvarování elektronových vln a snímání ultrarychlých pohybů elektronů v pevných látkách.
Zlepšit pracovní podmínky v medicíně a vytvořit prostředí, které podporuje profesní růst i osobní pohodu mladých lékařů a lékařek a zabránit tak odlivu talentů. To je cílem projektu KULTIMED – Kultivace vztahů, prostředí a podmínek medicíny.
Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky.
Blíží se volba rektora na největší české technické škole: Českém vysokém učení technickém v Praze. 22. 10. 2025 se zde utkají tři kandidáti: Radek Holý, Petr Páta a Michal Pěchouček. Zeptali jsme se jich na vize, s nimiž do volby vstupují.
Nobelovy ceny jsou rozdány. V čem spočívá přínos letošních oceněných objevů? Přinášíme jejich reflexi včetně názorů a postřehů našich předních vědců, kteří se v oborech vyznají či dokonce s laureáty osobně spolupracovali.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o výsledcích vyjednávání o přidružení Japonska k Horizontu Evropa, aktualizovaném programu Digitální Evropa, či o investicích EIT. Vyzkoušejte si novou aplikaci „EU funding & me“ a zapojte se do probíhající veřejné konzultace.
Co kdyby ze země zmizely všechny zemědělské plodiny? Podařilo by se nám je znovu obnovit? Pomocí Globálního úložiště semen na Špicberkách možná ano. To funguje jako jakási černá skříňka, v níž se nachází miliony semen těchto plodin z celého světa. Jeho koordinátor, Åsmund Asdal, nedávno navštívil Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.
Strana 16 z 746