Nové zdroje energie, dostatek jídla pro rostoucí počet lidí nebo porozumění světu, který se rychle mění. Některé z aktuálních výzev, jimž lidstvo čelí, a na něž reaguje i Akademie věd ČR díky programu Strategie AV21. Výsledky mezioborových výzkumů představí interaktivní výstava s názvem Věda ve službách veřejnosti. Začíná 1. října v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR na Národní v Praze a potrvá do 16. listopadu 2025.
„Jsme svědky zrodu novodobé tradice“ prohlásil státotvorně moderátor a herec Oldřich Smysl na adresu konference Dny výzkumu, vývoje a inovací při jejím zahájení. Soudě dle názoru organizátorů a ohlasu účastníků by bylo skutečně dobré u této tradice zůstat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy totiž na konferenci komunikuje aktuální témata ze své agendy a prezentuje svou činnost. A letošní druhý ročník byl ještě o kus lepší a zralejší než ten první.
Indonésie je obrovská, přepestrá a lidnatá země. Žije v ní 280 milionů obyvatel. „Měla by nás zajímat. Důvodů je spousta: jde o největší souostrovní zemi, třetí nejlidnatější zemi Asie a čtvrtou na světě, nejlidnatější většinově muslimský stát vůbec, novou regionální mocnost s globálním přesahem, ale i významnou demokracii,“ říká pro Forum indonesista Tomáš Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd ČR.
Už čtvrt století se na Univerzitě Karlově stará o to, aby studenti mohli vyjet na Erasmus. Začínal zde jako civilkář s nůžkami v ruce, když stříhal přihlášky vyjíždějící z faxu na nekonečném pásu papíru. Dnes už jich ročně spolu s kolegyní Petrou Šmídovou vyřídí bezmála dva tisíce. „Nejlepší reklama na Erasmus je, když se kamarád vrátí ze zahraničí a řekne: Bylo to super,“ popisuje univerzitní koordinátor administrace studentské mobility Erasmus+ Pavel Knap.
Zatímco Spojené státy a Čína dominují vývoji umělé inteligence díky investicím a technologickým gigantům, Evropa se snaží náskok dorovnat prostřednictvím výzkumu, strategických iniciativ, budování supervýpočetní infrastruktury i regulace skrze AI Akt, jehož českou implementaci právě připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Česká republika ale nezůstává pasivní ani v dalších, nelegislativních oblastech – buduje infrastrukturu, vzdělávání, snaží se o podporu inovací, rozvoj talentů a bezpečnost.
Unikátní přístroj SELINA z Akademie věd míří do laboratoře NASA. Tento kompaktní urychlovač prachových částic dokáže generovat a analyzovat nanočástice napodobující mikrometeority i velmi těžké molekuly a poskytne tak cenná data nejen pro testování odolnosti materiálů, ale také pro interpretaci měření v rámci mise NASA Europa Clipper.
Výrazně méně akademiků, zejména v Evropě, letos spoluautorsky zveřejnilo preprinty s izraelskými výzkumníky. To je známka toho, že akademické bojkoty by mohly začít vědecky izolovat zemi.
Sociální epidemioložka Anna Bartošková studuje, jak sociální a environmentální faktory ovlivňují riziko vzniku obezity a kvalitu našeho života. Nedívá se perspektivou konkrétního pacienta, ale analyzuje populační jevy a trendy. Pracuje s daty z projektu Kardiovize, který už přes deset let běží v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu.
Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum oslavila v Bruselu 20 let své existence. Během tří dnů kancelář CZELO zajišťovala studijní cestu pro prorektory a zástupce AV ČR, kteří tak měli nejen možnost získat přímý vhled do evropské výzkumní a vzdělávací politiky, ale společně s mnoha dalšími oslavit i dvacet let činnosti kanceláře, která podporuje český výzkum a inovace, a od roku 2021 se věnuje i oblasti vzdělávání.
Když se antropologové dívají do pradávné minulosti a studují lidskou evoluci, přináší to odpovědi i na aktuální otázky současného člověka. Proč se dnes u starých lidí tak rozvíjí osteoporóza či kardiovaskulární onemocnění nebo proč lidé s větší svalovou hmotou úspěšněji čelí nemoci covid-19? Za vším se skrývá pohyb a jeho role v evoluci člověka, upozorňuje Martin Hora z Přírodovědecké fakulty UK.
Strana 20 z 746