Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum oslavila v Bruselu 20 let své existence. Během tří dnů kancelář CZELO zajišťovala studijní cestu pro prorektory a zástupce AV ČR, kteří tak měli nejen možnost získat přímý vhled do evropské výzkumní a vzdělávací politiky, ale společně s mnoha dalšími oslavit i dvacet let činnosti kanceláře, která podporuje český výzkum a inovace, a od roku 2021 se věnuje i oblasti vzdělávání.
Když se antropologové dívají do pradávné minulosti a studují lidskou evoluci, přináší to odpovědi i na aktuální otázky současného člověka. Proč se dnes u starých lidí tak rozvíjí osteoporóza či kardiovaskulární onemocnění nebo proč lidé s větší svalovou hmotou úspěšněji čelí nemoci covid-19? Za vším se skrývá pohyb a jeho role v evoluci člověka, upozorňuje Martin Hora z Přírodovědecké fakulty UK.
Výzkumný tým vedený Vladimírem Sládkem z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zpochybňuje dosavadní představy o zdravém stárnutí kostí. Vědci analyzovali největší kosterní soubor dostupný na světě – téměř dva tisíce evropských skeletů od neolitu až po novověk, které reprezentují široké spektrum fyzické aktivity a způsobů obživy. Tento rozsáhlý soubor poskytuje pevný základ pro nové poznatky o procesech stárnutí těl dlouhých kostí v kontextu evoluční medicíny.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně se přímo podílela na vývoji instrumentu 3MI, který nyní poprvé ukázal snímky z oběžné dráhy. Na tomto přístroji pracoval i Lukáš Fujcik a jeho tým, jenž se věnoval návrhu a testování klíčových elektronických systémů potřebných pro spolehlivý provoz ve vesmíru. Díky jeho práci a zapojení celého týmu se české know-how stalo nedílnou součástí zařízení, které představuje průlom v monitorování atmosféry.
Může zkušenost s kolonialismem ještě po staletích ovlivňovat podobu urbanismu a funkčnost měst? Tím se v letech 2020–2023 zabývala archeoložka Monika Baumanová z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni v rámci svého juniorského projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR. Její výzkum propojil archeologii, antropologii a sociální geografii a přinesl 3D modely historických lokalit.
Farmářské klastry, hojně rozšířené zejména v zemích západní Evropy, představují účinnou formu spolupráce mezi zemědělci, zvláště těmi malými a středně velkými, s velkou škálou přínosů. Ačkoliv v Česku existuje již roky přes sto klastrů v různých odvětvích, první zemědělský klastr a současně i první BIO region vznikly teprve nedávno. Jak se jim daří?
Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu uspořádala ve spolupráci s Lékařskou fakultou v Hradci Králové Univerzity Karlovy, Univerzitou Hradec Králové a Fakultní nemocnicí Hradec Králové třetí výroční konferenci a čtvrtou členskou schůzi. Hlavním tématem letošního ročníku bylo: Jak podporu RMA vnímají vědci a vědkyně?
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Kromě projevu předsedkyně Komise se dozvíte o možnosti zapojit se do programu Digitální Evropa, festivalu Nového evropského Bauhausu, nové kyberbezpečnostní sítě či se vyjádřit k připravovanému Aktu o biotechnologiích.
Hledání cest, jak posílit ukrajinský výzkum a vysokoškolské vzdělávání v době pokračující války, bylo hlavním tématem Conference on Ukraine’s Reconstruction in Research and Higher Education. Akce pořádaná 17. září Masarykovou univerzitou spojila odborníky, tvůrce politik i zástupce finančních institucí z Evropy i Ukrajiny, a v neposlední řadě představila klíčový projekt RIFF.
Blíží se volby do Poslanecké sněmovny, které proběhnou 3.–4. 10. 2025. Co politické strany nabízí v oblasti vědní a inovační politiky? Chtějí ministra či dokonce ministerstvo pro vědu? Plánují upravovat počet poskytovatelů prostředků na výzkum? Měnit vysokoškolský zákon? A jak chtějí posílit přenos znalostí do inovací a mezinárodní postavení české vědy i průmyslu? Na to všechno jsme se jich přímo zeptali.
Strana 21 z 747