Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu uspořádala ve spolupráci s Lékařskou fakultou v Hradci Králové Univerzity Karlovy, Univerzitou Hradec Králové a Fakultní nemocnicí Hradec Králové třetí výroční konferenci a čtvrtou členskou schůzi. Hlavním tématem letošního ročníku bylo: Jak podporu RMA vnímají vědci a vědkyně?
Konference se konala ve Výukovém centru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a přivítala více než 149 účastníků z celé ČR a dalších více než 80 online.
Předkonferenční den: Kompetence a dobrá praxe
Již 17. září proběhl předkonferenční den, který nabídl sérii kulatých stolů zaměřených na RM Comp – European Competence Framework for Research Managers – evropský rámec popisující klíčové kompetence výzkumných manažerů/manažerek a administrátorů/administrátorek, který slouží jako nástroj pro jejich profesní rozvoj, plánování vzdělávání a zvyšování kvality projektové podpory v Evropě.
Diskutovalo se například o tématech jako Cultural Sensitivity, Artificial Intelligence, Stakeholder Engagement, Communication či Research Talent Identification and Development. Účastníci kulatých stolů ocenili především možnost sdílet zkušenosti z praxe, porovnat přístupy jednotlivých institucí a hledat cesty, jak rámec RM Comp využít v českém prostředí – ať už při tvorbě školení, kariérních plánů, nebo při nastavování standardů projektové podpory. Atmosféra kulatých stolů umožnila otevřenou debatu a společné hledání řešení, která mohou posunout profesi RMA v ČR na vyšší úroveň.
Empatie a spolupráce jako ústřední motiv konference
Hlavní konferenční den zahájila předsedkyně CZARMA Ida Součková Olšová z Masarykovy univerzity. Ve svém příspěvku zdůraznila význam empatie a oboustranného respektu ve spolupráci mezi RMA a vědeckou komunitou. Právě téma odstraňování bariér, otevřené komunikace a vzájemného porozumění se stalo leitmotivem celé konference.
Projektová podpora s přidanou hodnotou
Petra Vaculíková, členka předsednictva České asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu (CZARMA), představila návrh designu nového dotazníkového šetření, které má zmapovat kompetence projektové podpory v ČR.
Cílem je vytvořit největší a nejrelevantnější průzkum projektové podpory v ČR, který nabídne unikátní reflexi potřeb vědců i poskytované podpory. CZARMA vyzvala své členy, zejména sociology a datové analytiky, aby se zapojili do přípravy dotazníku a pomohli jej učinit metodologicky robustním a prakticky použitelným.
„Z loňské ankety víme, že vědci chtějí kvalitní podporu, ale jejich očekávání se liší. Pokud chceme dobře cílit vzdělávání pro manažery ve vědě a ve výzkumu, budovat argumenty a měnit systém, musíme vědět, co funguje a kde je potenciál k růstu,“ dodává Vaculíková.
Perspektiva vědců v zahraničí
Matouš Glanc z organizace Czexpats in Science přinesl pohled českých vědců působících v zahraničí. Připomněl, že více než 5 000 českých vědců pracuje v USA, Velké Británii a Německu, a více než polovina z nich zvažuje návrat do ČR. Klíčovými faktory jsou podmínky pro výzkum, transparentnost prostředí, byrokratická zátěž a kvalita projektové podpory. „Vědkyně a vědci potřebují hlavně důvěru a svobodu bez zbytečné administrativní zátěže,“ citoval prezidentku ERC Marii Leptin. Glanc zdůraznil, že kvalitní projektová podpora může být rozhodujícím faktorem při návratu talentů zpět do ČR.
Panelová diskuze: Jak nás vidí vědci?
Velkou pozornost účastníků si získala panelová diskuze moderovaná Pavlou Hubálkovou, která se zaměřila na to, jak vědci a vědkyně vnímají projektovou a administrativní podporu. V panelu vystoupili Kamil Kuča (FN Hradec Králové, Univerzita Hradec Králové, Betthera s.r.o.), Klára Šeďová (Masarykova univerzita), Petr Svoboda (Ústav molekulární genetiky AV ČR) a Vlaďka Petráková (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR).
Diskuse ukázala, že vědecká komunita oceňuje snahu CZARMA otevírat debatu o roli RMA a systematicky zlepšovat podmínky pro spolupráci. Panelisté se shodli, že kvalitní projektová podpora je klíčová nejen pro úspěšné získávání grantů, ale i pro celkovou efektivitu vědecké práce.
Klára Šeďová zdůraznila význam strategického partnerství mezi vědci, projektovými manažery a poskytovateli dotací: „Namísto stavění bariér mezi jednotlivými aktéry je klíčová spolupráce a vzájemné pochopení. Efektivní je blízkost projektového manažera a vědce v rámci výzkumného týmu,“ dodala Šeďová.
Petr Svoboda poukázal na problém nestabilního financování vědy v ČR a na časté změny pravidel v grantových výzvách, které znesnadňují dlouhodobé plánování výzkumu. Vlaďka Petráková pak přirovnala projektovou podporu k servisu v restauraci – pokud je kvalitní, umožní vědcům naplno se soustředit na jejich práci a promění projekt v úspěšný a „nezapomenutelný“ zážitek.
Budování data stewardské komunity
Velkou pozornost vzbudila také přednáška Matyáše Hiřmana o budování data stewardské komunity v ČR. Účastníci se dozvěděli, že tato platforma vzniká „bottom up“ podobně jako CZARMA a slouží ke sdílení dobré praxe i k řešení konkrétních problémů. Role data stewardů se velmi liší podle úrovně působení – od centrálních útvarů univerzit a ústavů AV ČR až po fakultní či týmovou úroveň – a jejich odborné zaměření je mimořádně pestré, od informatiků po socioložky či knihovníky. Diskuze vyústila v závěr, že spolupráce CZARMA a této komunity bude přínosem pro obě strany.
Členská schůze a ocenění
Součástí programu byla 4. členská schůze CZARMA, kde předsedkyně Ida Součková Olšová představila plán aktivit na další rok a vyzvala členy k aktivnímu zapojení prostřednictvím spolupráce s koordinátory hlavních témat CZARMA. Členové zvolili do předsednictva Veroniku Papouškovou a Jiřího Marka (oba MUNI) a čestné členství bylo uděleno Matouši Glancovi.
„Velmi si vážím projevené důvěry od členů CZARMA. Budu se snažit, abych v rámci svého působení v předsednictvu napomohl zlepšit vědecko-manažerskou praxi v oblasti používání otevřených technologií a přístupů. Věřím, že tento přístup zlepší fungování českého akademického prostředí v aktuální digitální době a umožní efektivnější využití práce nás jako projektových manažerů a manažerek, tak i vědeckých výsledků samotných, “ uvedl Jiří Marek po svém zvolení.
Veronika Papoušková dodala: „Činnost CZARMA nadšeně sleduji od jejího vzniku, protože považuji pro naši práci manažerů ve vědě a výzkumu za naprosto klíčové sdílení znalostí, zkušeností i kontaktů. Ráda bych přispěla k lepšímu propojení jednotlivých oblastí podpory a komunikace vědy a aktivně se podílela se na prohloubení spolupráce s vědeckou komunitou, poskytovateli podpory a dalšími partnery, kteří utváří český vědecký prostor. Díky všem členům za vloženou důvěru!“
Na závěr byly vyhlášeny vítězky posterové sekce – Veronika Mikitová (MUNI) získala cenu odborné poroty za poster o ERC projektech a „diváckou cenu“ obdržely Tereza Klausová a Daniela Stolařová (UCEEB ČVUT) za poster o pokročilých funkcích MS Office pro práci RMA.
Zdroj: CZARMA
CZARMA je profesní asociace sdružující projektové a finanční manažery a výzkumné administrátory napříč českými akademickými a výzkumnými institucemi. Posláním CZARMA je sdílení dobré praxe, vzdělávání a posilování komunitní spolupráce s cílem zkvalitnit administrativní a projektovou podporu výzkumu a vývoje v ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: CZARMA
