Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology.
Jitka Viktorová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je jednou ze tří laureátek letošní soutěže L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Ocenění získala za svůj výzkum v oblasti rezistence mikroorganismů a nádorových buněk vůči léčivům a za návrh nových terapeutických přístupů. Budeme kvůli antibiotické rezistenci opět umírat na běžné infekce? Jak mohou pomáhat léčivé rostliny? A má smysl brát potravinové doplňky, nebo nám naopak mohou víc uškodit, než pomoci?
Představte si, že chirurg při operaci nepotřebuje čekat na výsledky laboratorních testů – samotný nástroj by mu mohl jednou poskytnout základní informace o stavu pacienta přímo na sále. První krok směrem k této vizi udělali vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ve skupině Zdeňka Sofera.
Na podzim 2025 budou volit nového rektora či rektorku hned tři významné pražské univerzity: Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze. Jak volba rektora na univerzitách probíhá? V čem se na jednotlivých univerzitách liší a kdo má šanci zvítězit?
Think-tank IDEA při CERGE-EI vydává unikátní bibliometrické srovnání vědeckých výsledků základního výzkumu Akademie věd České republiky s obdobnými sítěmi neuniverzitních výzkumných organizací v Německu a Francii. Analýza srovnává vědní obory — jejich personální velikost, publikační výkon a publikační produktivitu ve špičkových vědeckých časopisech. Srovnání je založeno na doprovodné a veřejně dostupné interaktivní on-line aplikaci.
Kdo jsme a odkud pocházíme? Tyto otázky si klade i rakouská astrofyzička Josefa Großschedl, která díky programu MERIT Středočeského inovačního centra působí v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V rozhovoru vysvětluje, co nám o vzniku hvězd prozradila data ze satelitu Gaia, proč je oblast Orionu či asociace Štíra a Kentaura klíčem k pochopení hvězdného zrodu a proč přišla do České republiky.
Umělá inteligence se rychle stává klíčovou technologií pro udržitelné zemědělství, potravinářství a rozvoj bioekonomiky. Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021–2027 podporuje AI jako strategicky průřezovou technologii.
Přibližně 17 procent lidí je neplodných – a jejich počet stále roste. V souvislosti s tím stoupá i význam asistované reprodukce. Nový program Strategie AV21 Budoucnost asistované reprodukce, který koordinuje Michal Kubelka, proto propojuje výzkum s praxí a hledá odpovědi na nevyřešené reprodukční otázky. Jaké průlomy může přinést?
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na Katedře agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala profesorkou v oboru Agroekologie. Její cílovou skupinou jsou farmáři postižení nedostatkem vody způsobeným dopady klimatických extrémů.
Vědecké studie zveřejněné v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami.
Strana 22 z 747