Ze srovnání vládního, vysokoškolského a podnikatelského sektoru podle Statistické ročenky České republiky 2022 vyplývá, že do obecného charakteru tuzemského vědeckovýzkumného prostředí čím dál silněji pronikají specifika podnikatelské sféry. Ta ovšem vykazují chronicky nízké zastoupení žen v roli výzkumných pracovnic.
Na pracovním stole švýcarské studentky Victory Jaques leží pečlivě uchované stovky let staré vzorky různých malířských děl. Momentálně třeba zkoumá, jaké materiály používal při malbě slavný italský renesanční malíř Paolo Veronese. Hned vedle vzorku z jeho malby je o jedno století starší mikrotečka obrazu Saint Margaret, jehož autorem je anonymní malíř známý jako Mistr Liesborn.
I přesto, že Švýcarsko hostí jednu z největších vědeckých organizací na světě, bylo loni v září vyloučeno z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Stalo se tak proto, že není přidruženo k rámcovému programu Evropské unie pro výzkum Horizon Europe. Švýcarští vědci označili rozhodnutí EU za nerozumné.
Kritické ohlasy v českém vědeckém prostředí vyvolalo nové opatření Grantové agentury ČR, které zamezuje, aby se řešitelem projektu JUNIOR STAR stala osoba, která v minulosti získala grant zaměřený na vědecké osamostatnění či založení vlastní skupiny. Zeptali jsme se proto předsedy GA ČR, Petra Baldriana, na zdůvodnění a vysvětlení nového opatření.
Pseudovědění se nevyskytuje jen v obskurních proudech, občas postihuje i „seriózní“ vědce – ty, co rádi předvádějí svou expertízu na fenoménech, jimž nerozumí. Pokud potom média nekriticky přijmou jejich názory, hrozí, že spolu s relevantními informacemi budou šířit bludy posvěcené autoritou vědy. Měli by se vědci vyhýbat společensky atraktivním tématům?
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nezmeškejte výběrové řízení na odbornou stáž zaměřenou na VaVaI nebo na mezinárodní spolupráci ve vzdělávání v kanceláři CZELO. Přečtěte si o podaných žádostech Evropských univerzit ve výzvě 2023, nenechte si ujít, co je nového v Bruselu díky závěrům konference ACA a také další novinky.
Výzkum Michaely Tencerové může pomoci třeba lidem s onemocněním pohybového aparátu a obezitou tím, že opotřebení jejich kostí nebude tak vysoké. Jaká je cesta od sledování vodních prvoků pod mikroskopem v mládí po vědkyni na Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR s vlastním týmem?
Les bez vody připomínal seschlé tělo starce. Až na jednu výjimku. Tou byla pavučina s kapkami rosy. A právě ta vnukla doktorandovi z Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Janu Koníčkovi myšlenku vývoje konstrukcí z nanovlákenných materiálů zachytávajících vzdušnou vlhkost. Pomohou měnit horké městské klima.
Jaké výzvy nabízí inovační a výzkumný rámcový program Horizont Evropa? V jakých oblastech se domácím vědcům daří prosadit? A jaké výhody s sebou pro české vědce přináší účast v národní delegaci, která komunikuje s Evropskou komisí? Na tyto otázky odpovídala Lenka Švejcarová, národní kontakt pro program Horizont Evropa, Klastr 3 a 4, z Technologického centra Praha.
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si, jak probíhal 20. ročník konference CZEDER a nebo o novém držiteli ERC Consolidator grantu.
Strana 217 z 748