V České republice existuje 84 firem, jejichž cílem je využití vědeckých poznatků v komerční sféře. Ročně jich u nás vzniká přibližně kolem 6, ale například v Rakousku je to až čtyřnásobek. Data vychází z právě dokončené analýzy spolku Transfera, který se spin-off společnostem věnuje.
Britský vědecký novinář Edwin Colyer píše o vědě již téměř 25 let. Letošní říjen strávil na výzkumném institutu CEITEC, Masarykově univerzitě a dalších brněnských institucích jako historicky první novinář-stážista financovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC). Cílem těchto ERC stáží je poskytnout vědeckým novinářům čas a svobodu objevit nové zajímavé příběhy.
Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO) připravila další týdenní přehled novinek. Dozvíte se o výběrovém řízení členů řidícího výboru CoARA a o tom, jak proběhl náš webinář na téma Nového evropského Bauhausu. Zjistíte také, co obsahuje nová Etická příručka Evropské komise pro používání umělé inteligence a dat ve výuce nebo co přináší revize rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Jak se pozná excelentní věda a co ji tvoří? Liší se situace v Česku a Německu? Jsou finance rozhodující? Na tyto a mnohé další otázky hledala odpovědi diskuze o vědecké excelenci, která se konala 26. října v Kampusu Hybernská v rámci série Café Collaborations.
Nic nás nestojí, je to nejlepší dárek i make-up. Řeč je o tak prosté věci, jako je úsměv. Že je ale banální jen na první pohled, dokázal výzkum psychologů Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Výzkum přitom nezůstává jen na papíře, ale jeho výsledky slouží v praxi. A právě o to jde Martinu Dolejšovi, který vede katedru psychologie Filozofické fakulty UPOL.
Organický chemik Jan Nekvinda, absolvent Přírodovědecké fakulty UK, nyní vedoucí vlastní výzkumné skupiny na Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR, se vedle hledání řešení na antibiotickou krizi věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.
Výroční šetření Českého statistického úřadu mimo jiné potvrzuje katalyzační funkci komerčního sektoru pro výkonnost českého výzkumu a vývoje. Ve srovnání s podílem veřejného sektoru například dynamicky roste hodnota finančních prostředků, které na výzkumné aktivity vynakládají zahraniční, komerčně zaměřené subjekty.
Přehrady, mraky, letouny, zvířata, vlny… To je jen krátký výčet témat, na kterých výzkumník a pedagog Pavel Rudolf ilustruje krásy hydromechaniky. Jeho popularizační profil na Facebooku má přes sedm a půl tisíce sledujících. Proč se věnuje popularizaci vědy a jaký je jeho nejoblíbenější jev z hydromechaniky?
Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí či influencerek doporučujících nejlepší restaurace zaujmout vědou? V tom napověděl již třetí ročník konference Science Communication, kterou pořádal portál Vědavýzkum.cz.
Jedním z často zmiňovaných důsledků stresu v akademickém prostředí je zhoršení psychického zdraví, které se může projevit mimo jiné jako syndrom vyhoření. Nevyhýbá se ani mladým vědcům – spíše naopak. Nový zahraniční výzkum ukazuje, že více než třetina mladých výzkumníků a výzkumnic má problémy, které mohou vyústit ve vyhoření.
Strana 236 z 748