V České republice existuje 84 firem, jejichž cílem je využití vědeckých poznatků v komerční sféře. Ročně jich u nás vzniká přibližně kolem 6, ale například v Rakousku je to až čtyřnásobek. Data vychází z právě dokončené analýzy spolku Transfera, který se spin-off společnostem věnuje.
„Spin-offy jsou firmy, které zakládají většinou vědecko-výzkumné instituce kvůli tomu, aby efektivně posunuly objevy a vynálezy do praxe. Tomu pomáhá tzv. transfer technologií, tedy zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká,“ upozorňuje Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera. Přečtěte si rozhovor s Evou Janouškovcovou zde na Vědavýzkum.cz.
Nejčastěji zakládají spin-off firmy univerzity a ústavy Akademie věd ČR. V České republice se daří zejména společnostem zaměřeným na ICT, naopak například oblast biotechnologií je zastoupena velmi málo.
Nejvíce spin-off firem má Masarykova univerzita, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Karlova nebo Vysoké učení Technické v Brně. Vedle vysokých škol je v zakládání spin-off společností úspěšný zejména Ústav organické chemie a biochemie AV ČR díky své dceřiné společnosti IOCB Tech. Podle Evy Janouškovcové však počet rozhodně není nejdůležitější.
„Samotný počet spin-off firem neříká vůbec nic o jejich přínosu či úspěšnosti. Například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který co do počtu spin-offů nijak nedominuje, založil společnost DIANA Biotechnologies, jež spolu s firmou GeneSpector z Univerzity Karlovy patří ke komerčně nejúspěšnějším v Česku,“ vysvětluje Janouškovcová.
Počet spin-offů také neodráží množství úspěšně dotažených nápadů do praxe. V Česku totiž podle spolku Transfera stále existuje řada významných bariér pro jejich fungování i rozvoj.
„V Česku je v porovnání s jinými státy v oblasti zakládání spin-off firem neskutečná byrokracie. Vedle toho se řada vědecko-výzkumných institucí bojí spin-offy zakládat či rozvíjet. Podpora státu se pak soustředí především na soft záležitosti jako třeba cestovní výdaje, což je nedostatečné. Pokud by tyto hlavní překážky zmizely, byly bychom v oblasti transferu mnohem úspěšnější,“ upozorňuje Martin Fusek, člen představenstva spolku Transfera. Nedávný rozhovor s Martinem Fuskem si můžete přečíst také zde.
Přínos spin-off firem pro národní ekonomiky v poslední době vnímá řada evropských zemí. Státy jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky a pobídky pro jejich vznik a fungování, jako je například přímá podpora platů či daňové úlevy pro zaměstnavatele typu spin-off. Takové pobídky v Česku chybí.
„Podpora transferu znalostí a konkrétně zlepšení podmínek pro vznik výzkumných spin-off firem patří k prioritám této vlády, jmenovaným ve společném programovém prohlášení. Pracujeme na různých podobách podpory, které se pokusíme prosadit. Podstatná změna ale musí nastat i u samotných výzkumných pracovišť. Často slýchám, že komercializaci výsledků výzkumné činnosti brání zásada péče řádného hospodáře. To musíme vnímat obráceně: kdo netransferuje, ačkoli má výsledky, které by bylo možné uplatnit v praxi, nejedná s péčí řádného hospodáře,“ dodává ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Uvedená data vychází z interní analýzy spolku Transfera, který sdružuje vědecko-výzkumné organizace věnující se transferu technologií, spin-off firmy a další subjekty přispívající k využití duševního vlastnictví v praxi.
Zdroj: Transfera
- Autor článku: ne
- Zdroj: Transfera
