Finsko má poměrně pokročilý výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií, nicméně řada produktů v sektoru HealthTech na trhu chybí. Pomoci by mohla i česká inovativní řešení, která se v rámci programu PROPED ve Finsku představila.
Vědecká diplomacie se během posledních let ukázala jako plnohodnotná součástí geopolitických vztahů. Evropská komise nyní jedná o spolupráci s Kanadou, Japonskem a Nový Zélandem. Naproti tomu nad kooperací s Čínou visí otazník – evropští zástupci si stěžují, že Čína víc bere, než dává.
Vrátit antibiotikům ztracenou sílu bojovat s odolnými bakteriálními infekcemi by v budoucnu mohly nanočástice stříbra. Z výsledků vyplynulo, že společná aplikace nanočástic stříbra a antibiotik spolehlivě zničí i kmeny bakterií, které si dokázaly vůči antibiotickým lékům vybudovat odolnost.
Devět českých vysokých škol založilo Meziregionální univerzitní radu (MUR). Jejím cílem má být posílení role vysokých škol v regionech, zvýšení konkurenceschopnosti a prosazování principů spravedlivého hodnocení vysokých škol. Prvním předsedou nové asociace bude rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimír Sedlařík.
Inovace jsou zásadním tématem pro každou ekonomiku moderního státu. Česko ale podle výsledků každoročních evropských statistik ale v této oblasti spíše stagnuje. Podle Vladimíra Velebného, šéfa úspěšné české biotechnologické firmy Contipro, by zrcadlo tomuto dění měly nastavit komerční subjekty i akademická sféra.
„Je to další krok na cestě k dostupnějšímu vodíku,“ říkají Peter Kúš a Tomáš Hrbek, členové vědeckého týmu z katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK, který vyvinul unikátní technologii pro zvětšení povrchu proton-vodivé membrány. V září 2021 za vynález a jeho využití v elektrolýze vody získali prestižní ocenění f-cell Award ve Stuttgartu.
Kondenzace vody je zcela běžný jev, který má ale nepřeberné množství praktických dopadů v různých průmyslových odvětvích i ve výrobě. Nový přístroj Surface vědců z Univerzity Palackého v Olomouci umožňuje měřit kondenzaci prakticky okamžitě, přesně a téměř z jakéhokoliv pevného nevodivého povrchu.
Co dělaly evropské horské rostliny ve čtvrtohorách, kdy se střídaly doby ledové a meziledové? Přestěhovaly se do nížin, nebo se z nich staly otužilci, zjistili vědci v nejnovější studii. Další české vědecké stopy zamířily k veganům a pod vodní hladinu.
Evropská výzkumná rada zveřejnila výsledky aktuální výzvy ERC grantů Proof of Concept na podporu přenosu mimořádných vědeckých výsledků do praxe. Dva z grantů putují také do České republiky, oba na pracoviště Akademie věd ČR. Získají je Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Eduard Petiška ze Sciencecom Agency přináší souhrn deseti vědeckých článků, které za uplynulý týden vzbudily v globálním měřítku na sociálních sítích největší pozornost. Přečtěte si v nejnovější analýze, o které články se jedná.
Strana 265 z 749