Evropská výzkumná rada zveřejnila výsledky aktuální výzvy ERC grantů Proof of Concept na podporu přenosu mimořádných vědeckých výsledků do praxe. Dva z grantů putují také do České republiky, oba na pracoviště Akademie věd ČR. Získají je Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Taxol v rakovinových buňkách, foto: Milan Vrábel
ERC Proof of Concept granty jsou určené pro předchozí příjemce ERC grantů, jejichž výsledky skýtají zajímavé možnosti pro další využití v praxi. Dodatečné financování má umožnit ověření jejich komerčního či společenského potenciálu.
Do aktuální výzvy se přihlásilo 96 projektů, z nichž jich 55 získalo financování. Nejúspěšnější byly výzkumníci z Nizozemska, kteří získali 10 grantů ERC Proof of Concept. Velká Británie jich získala sedm. Do Německa a do Izraele pak putuje po pěti podpořených projektech. Španělsko a Francie zase získalo po čtyřech úspěšných projektech. Rakousko získalo projekty tři. Do České republiky, Finska a Portugalska poputuje po dvou úspěšných projektech. Jeden podpořený grant získala také Belgie, Turecko, Švédsko, Rumunsko a Norsko. Další kolo výzvy ERC Proof of Concept má uzávěrku 29. září 2022.
Uspěšní příjemci z České republiky jsou Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně. Celý seznam úspěšných projektů naleznete zde.
Navigace pro zabijácké buňky
Překvapivý objev učiněný v rámci ERC Starting grantu Milana Vrábela z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR by mohl vést k nové metodě využitelné v léčbě virových onemocnění či v protirakovinové imunoterapii. V původním výzkumu se vědci naučili barevně označovat buněčné struktury a biologicky aktivní látky a sledovat tak v přímém přenosu působení protirakovinového léku v živých buňkách.
„Pak jsme zjistili, že můžeme dělat mnohem více – třeba umístit na ně molekulu, která by dokázala např. imunitní buňku rychle nasměrovat přímo k nádorové buňce, aby ji mohla zlikvidovat,“ říká Milan Vrábel. Vědci zjistili, že pomocí vyvinuté metodologie mohou např. cílit na tzv. NK buňky (natural killer cells), kterým prostřednictvím přidané molekuly pomohou rychleji vyhledat nádorové buňky a zlikvidovat je.
V imunoterapii se již používá podobná metoda využívající upravené buňky imunitního systému pro efektivnější likvidaci nádorových buněk. Metoda je však velmi nákladná a komplikovaná, protože je založená na genetické úpravě T-lymfocytů odebraných z těla konkrétního pacienta, pro nějž je léčba určena. Nová metoda týmu Milana Vrábela umožňuje naopak rychlou úpravu NK buněk pomocí jednoduchých chemických reakcí z připravených ingrediencí a především jejich využití i pro jiného pacienta, než kterému byly odebrány.
„Díky tomuto grantu budeme moci přímo porovnat naši metodu s již používanou metodou upravených T-lymfocytů a ověřit tak její skutečný přínos. Pokud studie dopadne dobře, mohla by se naše metoda dostat do praxe během několika let,“ dodává Milan Vrábel.
Milan Vrábel (úplně vpravo) se skupinou, foto: Tomáš Belloň
Nové možnosti holografické endoskopie
Zavést novou kompletní technologickou platformu pro zkoumání dopadu hluboké mozkové mrtvice je cílem Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. K výzkumu bude využívat holografický endoskop, světově unikátní nástroj, který jeho tým vyvíjí více než 10 let a díky grantu jej bude moci výrazně technologicky zdokonalit. Endoskop je upraven speciálně tak, aby umožňoval vyvolat řízenou mrtvici ve zvolené mozkové struktuře zvířecího modelu.
„Již dostupná zobrazovací kapacita přístroje usnadní jeho navigaci a po vyvolání řízené mrtvice bude možné sledovat změny uskupení neuronů v dané oblasti a zároveň i zánik signalizační aktivity,“ vysvětluje Tomáš Čižmár. To představuje výrazné rozšíření použitelnosti přístroje z pohledu uživatelů v oblasti neurověd.
Neurologické poruchy jsou celosvětově jednou z nejzávažnějších společenských zátěží. Světová zdravotnická organizace uvádí, že mrtvice je druhou nejčastější příčinu úmrtí s roční úmrtností přibližně 6,5 milionu, přičemž přibližně 50 % přeživších je chronicky postižených.
„Náš výzkum by měl příslušné vědecké komunitě představit nástroj, s jehož pomocí bude možné mnohá tajemství těchto závažných onemocnění poodhalit a pomoci jak v jejich léčbě, tak i v prevenci,“ upřesňuje zásadní význam vědeckého výzkumu pro budoucnost Tomáš Čižmár.
Tomáš Čižmár
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Akademie věd ČR, ERC
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
