Výzkumná spolupráce mezi zeměmi je důležitější než kdy jindy

Evropská komise aktuálně vydala dvouletou monitorovací zprávu o evropských partnerstvích pro rok 2022. Hned v jejím úvodu komisařka Mariya Gabriel doporučuje, aby se partnerské programy zaměřily na riskantní oblasti, kam jednotlivé státy nebo soukromé společnosti nemohou nebo nechtějí dostatečně investovat.

Významně ovlivnila uzavírání vědeckých partnerství i ruská invaze na Ukrajinu. Na jedné straně posílila výzkumnou spolupráci Číny a Ruska, na druhou stranu pomohla otevřít dveře Japonsku, Kanadě, Jižní Koreji a Novému Zélandu do programu Horizon Europe. Invaze dále podkopala už tak nejistý vztah mezi Bruselem a Pekingem kvůli čínské podpoře Ruska. 

„Zatímco Ukrajina byla jedním z faktorů, který urychlil asociační rozhovory, dalším byla globální pandemie: křišťálově jasně nám demonstrovala nutnost potřeby mezinárodní spolupráce při hledání vědeckých řešení,” dodává Signe Ratso, zástupkyně ředitele evropského Generálního ředitelství pro výzkum a inovace k novým partnerstvím v programu Horizon Europe.

Podle ní se Evropská unie v současnosti snaží posílit výzkumné vazby s podobně smýšlejícími demokraciemi. „Geopolitické prostředí se změnilo,“ uvedla Ratso pro server ScienceBusiness. Podle Ratso je v tomto smyslu logické, že Evropa má zájem spolupracovat se zeměmi, se kterými sdílí stejné demokratické hodnoty.

Klíčová spolupráce EU a Japonska

Program Horizon Europe je otevřen každé zemi na světě za předpokladu, že má dobrou výzkumnou a inovační kapacitu a s Evropou sdílí obecné zásady, jako je demokracie nebo otevřená tržní ekonomika. To splňuje například Kanada a Nový Zéland, které minulý měsíc postoupily do další, formální fáze jednání. Podle kanadského ministra François-Philippa Champagne jsou Evropská unie a Kanada přirozenými spojenci. Aktuálně se také jedná o možné spolupráci ve výzkumu a vývoji s Japonskem. Jednání s Tokiem jsou ale součástí širší evropské snahy o navázání bližšího spojení s Japonskem.

Japonské i evropské zdroje však uvádějí, že Japonsko se pravděpodobně nepřipojí k celému evropského programu. Místo toho se očekává, že se přidruží k pilíři dva, který zahrnuje valnou většinu finančního objemu programu. Ten sdružuje společné výzkumné centrum a šest širokých tematických klastrů, které reprezentují oblasti globálních výzev. Druhý pilíř se zaměřuje také na posílení klíčových technologií, podporu politik EU a na cíle udržitelného rozvoje. Nicméně se objevují signály, že Japonsko by mohlo mít zájem připojit se také k síti stipendií Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA).

Pokud se nějaká mimoevropská země do programu přidruží, může zasedat v programových výborech, ale nemá hlasovací práva. To by možná nebyl problém, když největšími přidruženými zeměmi byly Turecko nebo Izrael, ale zahrnutí Japonska, Kanady, Jižní Koreje a Nového Zélandu – nemluvě o Spojeném království a Švýcarsku – by vytvořilo velký blok zemí bez formálního hlasu.

Otázkou rovněž zůstává, kolik jednotlivé přidružené země do programu přispějí. Příspěvek by mohl být podle expertů založen na HDP země, ale stejně tak by měl být přizpůsoben tomu, jak moc se země rámcového programu účastní.

Horizont Evropa má potenciál ještě dále expandovat po celém světě; připojit by se mohla dále například Jižní Afrika, Brazílie a Mexiko. Všechny byly v minulosti také zmiňovány jako další potenciální země, které by se k největšímu programu na podporu vědy mohly připojit. Jeden zástupce členského státu také poznamenal, že Komise vedla předběžné rozhovory i se Singapurem. Stejně tak i Ratso naznačila, že další země se mohou brzy přidat do fronty. „Je pravděpodobné, že další země projeví zájem ještě v nadcházejících měsících," řekla.

Čína víc získává, než dává

Na momentálně složitou výzkumnou spolupráci s některými zeměmi nedávno poukázala také předsedkyně Evropské rady pro výzkum (ERC) Maria Leptin. Ta prohlásila, že země, které vysílají velké množství svých postgraduálních studentů do zahraničí, ale neoplácejí to tím, že by byly zároveň otevřené dovnitř, budou nakonec „odříznuty“ od mezinárodního výzkumu.

Její slova odrážejí předchozí obavy členů Komise, že ze vztahu mezi EU a Čínou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací výrazněji profituje Čína. Už v roce  2020 přiton Jean-Eric Paquet, ředitel evropského Generálního ředitelství pro výzkum a inovace, řekl, že vztahy s Čínou jsou „nevyvážené“ a stěžoval si na „formálně omezený“ přístup k čínským výzkumným zdrojům. Podle odhadu Mikkela Rønnowa Mouritzena, který působí na Roskilde University v Dánsku, je v Číně asi 800 až 1000 evropských akademiků. Přibližně dvě třetiny z nich opustili Čínu při vypuknutí pandemie v roce 2020, a pouze asi polovina z nich se poté vrátila do Číny zpět.

Naproti tomu jen v Německu je podle statistik Německé konference rektorů zaměstnáno na univerzitách kolem tří tisíc čínských akademiků, někteří z nich pak nastálo. Brusel a Peking se sice snažily vypracovat nový společný plán pro vědeckotechnickou spolupráci, ale rozhovory byly zablokovány neshodami v otázkách, jako jsou například rovné podmínky pro evropské společnosti v Číně. Obě strany však stále zdůrazňují, že spolupracují na konkrétních výzkumných tématech, jako je zemědělství, biologická rozmanitost, změna klimatu a biotechnologie.

Technologická spolupráce USA, Indie, Japonska a Austrálie

Další klíčová spolupráce se v poslední době zrodila mezi USA, Indií, Japonskem a Austrálií. Tyto státy plánují kooperovat zejména v oblasti klíčových technologií, včetně polovodičů, kvantových technologií nebo vesmírných technologií. Na tiskové konferenci po nedávném jednání mezi politickými špičkami americký prezident Joe Biden řekl, že je třeba společně udělat také více v oblasti zdravotní bezpečnosti, bezdrátové sítě 5G či technologických dodavatelských řetězců.

Biden dodal, že nový program s názvem Quad Fellowship může přinést „opravdovou změnu“. Státy rovněž využijí své silné stránky pro vytvoření „rozmanitého a konkurenčního“ trhu s čipy, kterých je v současné době na trhu nedostatek. V oblasti vesmírných technologií se každá ze čtyř zemí bude snažit zlepšit veřejný přístup k datům a aplikacím družic Země a vytvoří datový portál sdružující odkazy na národní družicové zdroje. Nové Quad Fellowship přivede rovněž každý rok do USA sto studentů ze STEM oborů z Indie, Austrálie a Japonska na postgraduální studium.

Začátkem května navíc USA a EU dokončily druhé zasedání své Rady pro obchod a technologie a rovněž se dohodly na větší spolupráci v otázkách umělé inteligence, technologických standardů a vzácných magnetických zemin. S Indií mimo Ameriku spolupracuje právě i Evropa. Už v dubnu společně oznámily, že vytvoří svou vlastní Radu pro obchod a technologii a ihned se dohodly se na posílení spolupráce při výrobě solárních panelů v návaznosti na evropské obavy ze závislosti na Číně.

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: ScienceBusiness (1, 2, 3, 4), Horizont Evropa