Inovace jsou zásadním tématem pro každou ekonomiku moderního státu. Česko ale podle výsledků každoročních evropských statistik ale v této oblasti spíše stagnuje. Podle Vladimíra Velebného, šéfa úspěšné české biotechnologické firmy Contipro, by zrcadlo tomuto dění měly nastavit komerční subjekty i akademická sféra.
Na talentované mladé lidi není Česko o nic chudší než západní země. Česká republika ale v oblasti inovačního výkonu zatím v posledních letech příliš neroste. To alespoň vyplývá z aktuálního vydání European Innovation Scoreboard 2021. Mezi zeměmi EU je podle něj Česko stále „mírným inovátorem“ a ve srovnání s průměrným inovačním výkonem celé EU Česká republika už pátý rok v řadě dosahuje 84 % evropského průměru za daný rok.
Inovační prostředí má co dohánět
Inovativní výrobky, které mají lepší nové vlastnosti, mají na trh zásadního výhodu. Ovoce těchto inovací pak sklízí, kteří je nabídli mezi prvními. Takto úspěšné firmy pak díky tomu nasadit vyšší marže, využít nenasycený trh a získat vyšší zisky. Zvýšené zisky těchto firem pak pozitivně ovlivňují větší odběry od dodavatelů, zvýšení počtu zaměstnanců a jejich prostřednictví do vyšší spotřeby ekonomiky jako celku.
„Všichni, kdo se pohybují na trhu, zkoumají potřeby zákazníků a snaží se na ně nasměrovat svoje výrobky. A protože to dělá každý, svádí se o objevenou potřebu konkurenční boj. Pokud přijdete na trh i s budoucí potřebou zákazníka, kterou konkurence do té chvíle neobjevila, získáte konkurenční výhodu,“ vysvětluje Vladimír Velebný, majitel inovativní české biotechnologické společnosti Contipro.
Jedna věc jsou ale samotné nápady a inovativní myšlení. Dalším tématem, je ale prostředí, v nichž tyto inovace mohou vznikat a následně se i uplatňovat v praxi.
„Přestože je v Česku poměrně velký inovační potenciál, při hodnocení naší ekonomiky je inovativnost zrovna tím parametrem, který nás táhne dolů. Bavíme se teď o nutnosti druhé transformace české ekonomiky, která je v naší průmyslové zemi hodně navázána na transformaci z montoven na výrobu s přidanou hodnotou,“ konstatuje Alena Nováková, zástupkyně ředitele Národního centra Průmyslu 4.0 a manažerka komunikace Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.
Česká věda podle ní disponuje kvalitními lidmi, ne vždy jim ale umí vytvořit správné podmínky. Talentovaní lidé často natrvolo odcházejí natrvalo do zahraničí. „Setrvání talentů ve vědě také často brání finančně nekonkurovatelné nabídky z korporací, což je výsledkem nedostatku lidí na českém trhu. Je třeba nejen vytvářet zajímavé výzkumné příležitosti, ale též nabídnout stabilní zázemí, mobilitu, kariérní růst a profesionální management,“ upozorňuje Nováková.
Jsou problémem finance, nebo byrokracie?
Co je tedy klíčem ke zlepšení inovativního prostřední v Česku? Je to problém financování nebo otázka nastavení systému a byrokracie? „Finanční kapitál je kvůli specifičnosti požadovaných vstupů výzkumu a vývoje dominantním katalyzátorem mnohých vědeckých projektů,“ připouští Velebný.
„V Česku existuje poměrně široká škála finančních nástrojů a inovační infrastruktury, jako jsou inkubátory, huby a podobně, systém sám o sobě však příliš efektivní není. Je zde malé propojení s venture capitalem. Největší problémy poté nastávají hned na začátku – patent versus užitný vzor versus nic,“ doplňuje Alena Nováková.
Stát by pak dle ní měl maximálně zjednodušit administrativní proces žádostí, které jsou pro začínající firmy často nezvládnutelné. A také se zaměřit na kvalifikaci konzultantů a vnímat je jako strategickou prioritu z hlediska nasměrování firem k podnikatelskému úspěchu.
Velebný: I firmy by si měly zamést před vlastním prahem
Šéf Contipra Velebný, jehož nyní mezinárodně úspěšná společnost s hledáním zdrojů v minulosti také zažila těžkosti, však vnímá kriticky i ty, kdo podporu na výzkum čerpají. „Na rozdíl od většiny si nemyslím, že hlavní problém českého výzkumu je objem financí získaných od státu. Spíše se domnívám, že je jím neefektivní hospodaření s nimi,“ tvrdí s tím, že si dle jeho názoru obzvláště akademická sféra navykla natahovat ruku a již se moc nestará, čím čerpané peníze státu vrátí," tvrdí Velebný.
„Určitě existuje celá řada firem, které velmi úspěšně provozují či podporují výzkum a vývoj. Prakticky v každé firmě nějaké laboratoře či vývojové dílny jsou. Otázkou je, jací lidé v nich pracují, kdo je vede, co dělají a jak efektivně. Myslím si, že stát výzkum a vývoj ve firmách podporuje přiměřeně, ovšem vždy se najdou nespokojenci. Každý z nich by si však měl nejdříve zamést před vlastním prahem, provést analýzu efektivity vynaložených prostředků a až poté dělat závěry,“ dodává Velebný.
Vláda považuje výzkum, vývoj a inovace za zásadní
Význam vědy, výzkumu a inovací (VVI) pro rozvoj společnosti tradičně podporuje také programové prohlášení vlády ČR, naposledy tedy i to z ledna 2022. Tato oblast je podle dokumentu „jednou ze zásadních investic do budoucnosti naší země, její prosperity a konkurenceschopnosti, kvality života všech jejích obyvatel i soudržné a zároveň odolné společnosti“. Hlavní záměry vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací shrnuje programové prohlášení v pěti okruzích a 19 bodech.
Alena Nováková však hodnotí záměry vlády Petra Fialy opatrně. „Podpora transferu znalostí, popularizace vědy, lidských zdrojů nebo zvýšení výdajů na výzkum a vývoj a přiřazení vysoké priority oblasti VVI, to vše nelze než hodnotit pozitivně. V aktuální situaci, kdy jsou vypsání strategických projektů odkládána a hledají se maximální úspory, je však otázkou, jak budou tyto cíle ve skutečnosti naplňovány,“ domnívá se.
Zdroj: Contipro
redakčně upraveno
- Autor článku: ne
- Zdroj: Contipro
