Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sítích za měsíc červenec. Jaká témata nejvíce zaujala? Hliník ve vakcínách nezpůsobuje dětské choroby ani autismus, ukázala studie na 1,2 milionu dětech. Čtyřdenní pracovní týden zmenšuje riziko vyhoření. A mnoho studií o Američanech, které ukazují hluboké rozdělení společnosti dle politických postojů.
„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká absolvent doktorského studia na Přírodovědecké fakultě UK Martin Volek. Za výzkum, který vedl v laboratoři Edwarda A. Curtise v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, letos dostal Bolzanovu cenu.
TC Praha přináší pravidelný výběr novinek, které by vás mohly zajímat. Můžete se pustit do kurzu o platbách a finančním reportingu v projektech Horizont Evropa, začíst se do nového Echa nebo si přečíst, jak je na tom český výzkum s granty Evropské výzkumné rady. Nechybí ani poslední aktivity na posílení role foresightu v oblasti VaVaI.
Maďarští vědci protestují proti převedení humanitních ústavů pod univerzitu. Evropská komise chce vyloučit Izrael z vybraných částí programu Horizont Evropa. A podle nové studie není stárnutí lineární proces. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za červenec.
Tým Alquist Coder, složený ze studentů z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, se umístil na skvělém druhém místě v mezinárodní soutěži Amazon Nova AI Challenge. V konkurenci více než devadesáti elitních univerzitních týmů z celého světa obstál jako jeden z nejlepších tzv. obranných týmů ve vývoji bezpečných AI nástrojů pro asistované programování.
Z filozofie a etiky přes politologii až do světa nanovláken a otevřené vědy – sociální vědec Michal Trčka je důkazem toho, že i společensko-vědní pohled má v materiálovém výzkumu své místo. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité bavit se o tom, co otevřená věda skutečně znamená, jakou roli v ní hraje důvěra a co může akademická sféra získat, pokud zapojí i veřejnost.
Výzkumný tým z Oddělení nástrojů pro administraci a bezpečnost sdružení CESNET a Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze zveřejnil dosud nejrozsáhlejší dataset svého druhu. Nová datová sada obsahuje přes 800 tisíc časových řad zachycujících anonymizovaný síťový provoz z reálné akademické sítě – od osobních počítačů, serverů a routerů až po síťovou aktivitu celých institucí.
Sáhnout si na artefakt z období středověku je pro návštěvníky hradů a zámků téměř nemožné. Řešení mají vědci z Regionálního technologického institutu Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Středověké poháry či zbraně skenují do počítače a pak tisknou. Repliky jsou k nerozeznání od originálu.
Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují své chování. Rakovinné buňky si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
„Útlum v biotechnologickém sektoru v USA probíhá už několik let. Trump to jen možná urychlil nebo zvýraznil,“ říká Vojtěch Vyklický, vědec, který prošel Matfyzem, Akademií věd i Kalifornskou univerzitou v Berkeley a dnes je vedoucím oddělení vývoje protilátek ve firmě DIANA Biotechnologies, která propojuje špičkový výzkum s technologiemi, jež mají reálný dopad na diagnostiku i vývoj léčiv.
Strana 33 z 747