Věda kolem světa: Komise chce omezit Izrael v Horizontu Evropa, vědci řeší krizi komunikace vědy

Evropská komise zároveň navrhuje, aby se v období 2028–2034 zdvojnásobil rozpočet 10. rámcového programu pro výzkum a inovace, který naváže na současný Horizont Evropa. Podrobnosti z představení návrhu víceletého finančního rámce EU jsme shrnuli v tomto článku.

Evropská komise chce vyloučit Izrael z vybraných částí programu Horizont Evropa

V reakci na rostoucí pobouření členských států Evropské unie nad izraelskou blokádou dodávek potravin do Pásma Gazy, která v obleženém území způsobuje rozsáhlý hladomor, navrhla Evropská komise ve svém červencovém prohlášení pozastavení grantů pro izraelské startupy v rámci nástroje EIC Accelerator, jenž je součástí rámcového programu Horizont Evropa. Pro schválení návrhu je nutná podpora kvalifikované většiny členských států v Radě Evropské unie.

Podle Komise byla daná oblast zvolena záměrně, protože se týká financování projektů s potenciálním dvojím využitím – například v oblastech kybernetické bezpečnosti, dronových technologií a umělé inteligence. Komise zároveň zdůrazňuje, že opatření je cílené a reverzibilní a nijak neomezuje účast izraelských univerzit a výzkumných pracovníků na společných projektech v rámci programu Horizont Evropa.

Své rozhodnutí Komise odůvodnila tím, že „jde o reakci na přezkum článku 2 dohody o přidružení mezi EU a Izraelem“, který se týká dodržování lidských práv a demokratických zásad.

„Dodržování těchto závazků je podstatnou součástí spolupráce mezi EU a Izraelem v rámci dohody, včetně bilaterální vědecké a technologické spolupráce mezi oběma stranami,“ uvádí se v prohlášení.

Anglickou univerzitu zasáhl kyberútok, veřejnosti přišly z její domény e-maily s vulgarismy

Queen Mary University v Londýně se stala terčem kybernetického útoku, během něhož spamovací bot pronikl do jednoho z univerzitních systémů a začal rozesílat informace o kurzech na náhodné e-mailové adresy získané z internetu – doplněné o vulgární nadávky.

Podle vyjádření odborníka na kyberbezpečnost Thomase Lancastera z Imperial College London pro časopis Times Higher Education šlo „spíše o žert než o zcela zlovolný čin“. 

Jeden z příjemců zveřejnil na síti X screenshot e-mailu se studijními materiály, který začínal větou: „Ty d*bilní č*ráku, tady máš prospekt bakalářského studia ke stažení!“ Adresát reagoval s nadhledem a uvedl, že ho zpráva neurazila, ale pobavila – a ocenil následnou omluvu univerzity. Ta se omluvila všem „poškozeným“ a ujistila je, že problém byl vyřešen a jejich osobní údaje nebyly ohroženy.

Ačkoli incident vyvolal spíše pobavené reakce, podobné útoky mohou univerzitám způsobit reputační škody. Kybernetické útoky navíc nejsou v britském akademickém prostředí aktuálně ničím výjimečným. Jen týden předtím čelila útoku také Nottingham Trent University, která byla v důsledku kyberútoku nucena přistoupit k hromadnému resetování všech hesel studentů i zaměstnanců.

„Univerzity by měly posílit své zabezpečení, protože s novými technologickými možnostmi čelí reálnému riziku kybernetických útoků. Hackeři nacházejí způsoby, jak proniknout do univerzitních systémů, zcizit data, zašifrovat klíčové infrastruktury a následně univerzity vydírat,“ uvedl Lancaster pro Times Higher Education.

Maďarští vědci protestují proti převedení humanitních ústavů pod univerzitu

Maďarská vědecká obec ostře kritizuje rozhodnutí Maďarské výzkumné sítě (Hungarian Research Network – HUN-REN) převést čtyři ústavy pro humanitní a společenské vědy pod Eötvös Loránd University (ELTE). Den po schválení převodu správní radou HUN-REN zaslali přední výzkumníci, včetně držitelů grantů ERC, otevřený dopis premiérovi Viktoru Orbánovi. Upozorňují, že krok může způsobit „historicky významnou újmu“ maďarské vědě.

Maďarská akademie věd, která ústavy spravovala do roku 2019, rozhodnutí podle Science Business odsoudila jako chybné a varuje před rozpadem celé výzkumné struktury. Podle bývalého prezidenta akademie Lászlóa Lovásze bude integrace ústavů do univerzity velmi obtížná kvůli odlišné organizaci a tradicím.

Proti převodu se postavilo i Fórum zaměstnanců akademie, které obvinilo vládu z politického tlaku a rozkladu základního výzkumu. Krok navíc proběhl bez konzultace s dotčenými vědci – od oznámení do rozhodnutí uplynul méně než týden. Tři členky správní rady na protest rezignovaly.

Kritici, mezi které se řadí i bývalý ředitel akademie László Lovász, varují, že univerzita čelí stejným strukturálním problémům a nedostatku financí jako samotné ústavy. Obávají se, že skutečným cílem je spíše oslabit humanitní a společensko-vědní výzkum prostřednictvím finančního tlaku a byrokracie.

Podle nové studie jedna ze šesti vědeckých prací nesprávně interpretuje citované zdroje – na vině je často „líný autor“

Dlouhodobý problém vědeckých studií spočívající v nepřesné interpretaci citovaných prací řeší nová analýza, zveřejněná v červenci v časopise Journal of the Association for Information Science and Technology. Autoři z Charles Sturt University a University of Sheffield zvolili originální přístup – požádali přímo autory citovaných studií, aby zhodnotili přesnost, s jakou byly jejich práce citovány.

Dosavadní výzkumy prevalence chybných citací se podle časopisu Science většinou zaměřovaly na jednotlivé vědní obory a přinášely velmi různorodé odhady, přičemž některé uváděly chybovost až 40 %. Nová studie však ukazuje, že přibližně jedna ze šesti vědeckých prací v oblasti přírodních a biologických věd nesprávně interpretuje výsledky studií, na které se odkazuje.

Výzkumný tým analyzoval citace ze všech článků z těchto oborů, které v letech 2018 až 2020 vydalo pět velkých vydavatelů s otevřeným přístupem. Následně výběr zúžili na citace s dostatečným kontextem pro hodnocení – výsledný vzorek čítal téměř 128 000 citací. Poté oslovili autory původních prací, předložili jim relevantní výňatek z citujícího článku a požádali je o posouzení jeho přesnosti. Z 2648 respondentů přibližně 17 % uvedlo, že jejich práce byla popsána nesprávně.

Celkem 24 % dotázaných považovalo citaci za příliš zobecněnou, ale jen zhruba polovina z nich ji označila za zavádějící. „Tyto odpovědi ukazují na existenci ,šedé zóny' v tom, jak autoři vnímají přesnost citací svých prací,“ uvedli pro Science autoři studie Simon Wakeling z Charles Sturt University a Monica Lestari Paramita a Stephen Pinfield z University of Sheffield.

Jednou z příčin chybných citací může být tzv. „syndrom líného autora“, kdy autoři vyvozují závěry pouze z abstraktů nebo názvů článků, aniž by si přečetli celý text.

Komunikace vědy zůstává pro evropské výzkumníky výzvou 

Předávání vědeckých poznatků veřejnosti je již dlouhodobě součástí akademické praxe. V posledních letech však tato disciplína nabývá na důležitosti – zejména v souvislosti s vlivem sociálních médií a rostoucím šířením dezinformací. Vědci se tak stále častěji ocitají ve složité situaci, kdy musí o pozornost veřejnosti soupeřit s vlivnými tvůrci obsahu, kteří mnohdy zpochybňují vědecký konsenzus.

Na tento trend reagují jak národní poskytovatelé grantů, kteří posilují podporu v oblasti vědecké komunikace, tak evropské programy, jež čelí rostoucím nárokům na systematickou podporu popularizace vědy.

Jedním z konkrétních kroků je iniciativa francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (National Centre for Scientific Research), které nedávno představilo příručku pro své výzkumníky. Cílem dokumentu je usnadnit vědcům sdílení výsledků jejich práce s veřejností a posílit schopnost účinně komunikovat vědu mimo akademické prostředí.

„Abychom tuto komunikační propast překlenuli, musí výzkumné instituce nabídnout specializovaná školení i motivační nástroje a vytvořit prostředí, v němž je vědecká komunikace považována za integrální součást výzkumné činnosti,“ uvedla pro Science Business Lidia Borrell-Damián, generální tajemnice Science Europe.

Tlak na větší angažovanost vědců přichází i z evropských výzkumných programů, které kladou důraz na to, aby výsledky výzkumu byly sdíleny mimo odborné kruhy. Zájem o podporu této oblasti ale zatím podle Science Business značně převyšuje dostupné zdroje.

„Jako vědkyně, která má jen velmi omezený čas věnovat se veřejným aktivitám, vnímám tento požadavek jako skutečnou výzvu. Pokud však chceme čelit sílícímu antivědeckému populismu a konspiračním narativům, nesmíme se stáhnout do ústraní,“ říká Clare Birchall, profesorka současné kultury na King's College London.

Podle nové studie není stárnutí lineární proces – nejvýraznější zlom nastává kolem 50. roku věku

Nová studie publikovaná v červenci v časopise Cell vědců z Čínské akademie věd v Pekingu naznačuje, že stárnutí neprobíhá rovnoměrně. Některé tkáně podle výzkumu, zejména krevní cévy, stárnou rychleji než jiné. Výzkum také identifikoval molekuly, které mohou proces stárnutí urychlovat, přičemž kolem 50. roku života dochází k výraznému zlomu, po kterém se známky stárnutí zintenzivňují.

Výzkum poukazuje na skutečnost, že předchozí studie již ukázaly, že jednotlivé orgány mohou stárnout odlišným tempem. Aby vědci tuto problematiku dále prozkoumali, tým vedený Guanghui Liuem, expertem na regenerativní medicínu a výzkum kmenových buněk, analyzoval vzorky tkání od 76 osob čínského původu ve věku 14 až 68 let, které zemřely v důsledku náhodného poranění mozku. Vzorky pocházely z osmi různých orgánových systémů, včetně kardiovaskulárního, imunitního a trávicího.

Vědci sestavili podrobný profil proteinů v jednotlivých vzorcích a zjistili, že s přibývajícím věkem roste exprese 48 proteinů spojených s různými nemocemi. První výraznější změny byly pozorovány už kolem 30. roku věku v nadledvinách, které produkují důležité hormony.

Mezi 45. a 55. rokem života však podle nejnovějšího výzkumu nastává zlom, kdy dochází k výrazným změnám v hladinách mnoha proteinů. Nejvýraznější proměny byly zaznamenány v aortě – hlavní tepně těla, která rozvádí okysličenou krev ze srdce. Vědci zde identifikovali specifický protein, jehož podání laboratorním myším vedlo k příznakům zrychleného stárnutí. Liu předpokládá, že krevní cévy mohou fungovat jako „potrubí“, které rozvádí molekuly podporující stárnutí do celého těla.

Tato studie však není jediná, která se zaměřuje na tempo stárnutí. Časopis Nature ve svém článku zmiňuje výzkum z roku 2024, který identifikoval klíčové zlomy ve stárnutí přibližně ve věku 44 a 60 let. Podle Nature další studie rovněž zaznamenaly zrychlené stárnutí v různých fázích života, včetně období kolem 80. roku věku – tedy mimo rozsah aktuální studie.

„Rozdíly mezi jednotlivými studiemi mohou být způsobeny rozdílným typem vzorků, různorodostí populací nebo použitými analytickými metodami. Jak se bude množství dostupných dat postupně zvyšovat, je pravděpodobné, že se napříč studiemi vykrystalizují společné molekulární dráhy, které se na procesu stárnutí podílejí,“ uvedl Liu pro Nature.