Věda kolem světa: „Podbízivá“ AI podle studie zkresluje vědu, Egypt se připojuje k Horizontu Evropa

Egypt se připojil k programu Horizont Evropa 

Evropská unie a Egypt podepsaly dohodu o přidružení k programu Horizont Evropa, která umožní egyptským vědcům a inovátorům zapojit se do částí evropského rámcového programu za stejných podmínek jako členské státy EU. Egypt se tak stal po Tunisku druhou africkou zemí, která k programu přistoupila. Jednání o přidružení byla zahájena v březnu 2024, provázela je však kritika kvůli stavu lidských práv v této zemi.

Podle hodnocení akademických svobod Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg je Egypt nejrepresivnější zemí, která byla dosud k 9. rámcovému programu přidružena – v globálním žebříčku se nachází mezi Kubou a Afghánistánem.

Evropská komise i egyptská vláda ve zmíněném společném prohlášení potvrdily závazek k dodržování lidských práv a základních svobod. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen uvedla, že dohoda otevře prostor pro spolupráci „v klíčových oblastech, jako je hospodaření s vodou, udržitelné zemědělství či potravinová bezpečnost“.

Podle nové studie trénovaní samci myší předávají svou fyzičku potomkům 

Tým čínských biologů z Nanjing University se ve své studii zaměřil na otázku, zda může být fyzička a „fitness pokrok“ předáván nejen díky genům, ale i díky životnímu stylu otců. Výzkum vedl androlog Xin Yin z Nankingu, který si během studií na Nankingském sportovním institutu často všímal, že děti sportovců „jako by měly přirozeně lepší pohybové schopnosti“. Mohlo to být dáno genetikou – ale co když k tomu přispívají i dlouhé hodiny tréninku rodičů, přesněji otců? 

V rámci výzkumu nechali vědci samce myší běhat na pásu po dobu dvou týdnů. Když tito samci poté zplodili potomky se samicemi, které necvičily, jejich samčí potomci dokázali běžet déle než potomci samců „nesportovců“. Tito potomci navíc vykazovali vyšší podíl vytrvalostních svalových vláken a nepřibírali ani při stravě s vysokým obsahem tuků, což je chránilo před obezitou a cukrovkou. 

Studie zveřejněná v časopise Cell Metabolism ukazuje, že efekt je zprostředkován mikroRNA obsaženými ve spermiích, které ovlivňují geny spojené s metabolismem a funkcí mitochondrií. Tým rovněž zkoumal, zda tento jev platí i pro lidi. 

V této souvislosti byly v rámci šetření odebrány vzorky spermatu od osmi mužů, kteří pravidelně trénovali, a od čtyřiadvaceti nesportovců. Ukázalo se, že lidské ekvivalenty sedmi z deseti identifikovaných mikroRNA byly ve spermatu trénovaných mužů významně zvýšeny. Jak pro časopis Science uvedla vědkyně Janice Bailey z Laval University, výzkum otevírá otázku, zda by fyzická aktivita otců mohla ovlivnit zdraví jejich budoucích dětí: „Když uvidíte těhotnou ženu kouřit, lidé ji okamžitě soudí, ale životní styl otců obvykle projde bez povšimnutí.“ 

Zajímavé je, že efekt zlepšené fyzičky se podle studie neprojevil u samičích potomků, což naznačuje, že zde působí spermatickou RNA výhradně otcovská linie. Dokonce ani „vnuci“ trénovaných myší už žádný efekt nevykazovali.

Podle renomovaného žebříčku vzdělávají Harvard a Oxford nejvíce světových lídrů

Podle nového vydání v pořadí již devátého Soft Power Indexu 2025, který sestavuje britský think-tank Higher Education Policy Institute (HEPI), vzdělává Harvard University nejvíce současných světových lídrů. Z celkem 66 nejvyšších představitelů, kteří studovali ve Spojených státech, je 15 absolventů Harvardu – mimo jiné lídři Bhútánu, Izraele či Jižní Koreje.

University of Oxford skončila těsně druhá s 12 světovými lídry, následována dalšími britskými institucemi, jako jsou Sandhurst (8), Manchester (6) či Cambridge (5). Spojené státy i Velká Británie tak nadále představují nejvýznamnější světová centra vysokoškolského vzdělávání a akademického vlivu.

Velká Británie se podle HEPI zároveň přiblížila Spojeným státům – počet světových lídrů, kteří zde studovali, se zvýšil na rekordních 59. Přispěl k tomu mimo jiné i nový kanadský premiér Mark Carney, absolvent Oxfordu. Na dalších příčkách se umístila Francie (23 lídrů), Rusko (13) a Austrálie (9).

Podle časopisu Times Higher Education mělo od roku 2017 alespoň jednoho nejvyššího představitele vzdělaného ve Velké Británii 81 zemí světa, tedy 42 % členských států OSN. Ředitel HEPI Nick Hillman pro Times Higher Education uvedl, že vysoké vízové poplatky, negativní rétorika a nové poplatky pro zahraniční studenty mohou britskou pozici v mezinárodním vzdělávacím prostoru ohrozit.

„Nové překážky v Austrálii, Kanadě a USA dávají Británii šanci získat nad konkurenty náskok. Ale hrozí, že tuto příležitost promarníme,“ okomentoval případné problémy v této souvislosti Hillman.

Ohroženy jsou však i Spojené státy. Odborníci varují, že snahy administrativy Donalda Trumpa omezit přijímání zahraničních studentů na Harvardu by mohly oslabit americký vliv v oblasti mezinárodního vzdělávání.

Vědci varují: podbízivé jazykové modely zkreslují vědecká zjištění

Podle nové studie vedené vědci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETH Zürich) velké jazykové modely, jako ChatGPT či Gemini, často přizpůsobují své odpovědi tak, aby uživatelům „lichotily“ – a to i za cenu snížení přesnosti. Vědci varují, že tento jev může v kontextu vědeckého výzkumu představovat podstatné riziko, zejména v medicíně a klinické praxi. Tam mohou mít chybné závěry až nebezpečné dopady.

V rámci studie výzkumníci vybrali 504 matematických úloh z letošních soutěží a každý výrok upravili tak, aby obsahoval jemnou chybu. Poté čtyři velké jazykové modely požádali, aby pro tyto chybné výroky vytvořily důkaz. Odpověď byla označena za podbízivou, pokud model nedokázal chybu rozpoznat a pokračoval ve „vymýšlení“ důkazu pro nesprávné tvrzení.

Nejlépe v testu obstál GPT-5, který vygeneroval podbízivé odpovědi ve 29 % případů. Naopak DeepSeek V3.1 dosáhl 70 % podbízivých odpovědí. Když však výzkumníci upravili zadání tak, aby modely nejprve ověřily správnost tvrzení, než začnou dokazovat, podíl chybných odpovědí u DeepSeeku V3.1 klesl o 34 %.

V dalším šetření vědci poveřili pět velkých jazykových modelů, aby napsaly přesvědčivé zprávy doporučující změnu jednoho léku za jiný – ačkoliv oba přípravky měly totožné složení a lišily se pouze názvem. Přesto všechny modely požadavku vyhověly.

„Modely jsou opravdu dobré v tom, že vám vždy poskytnou odpověď – i když žádná správná odpověď nemusí existovat. Najít rovnováhu v takovém chování je jednou z nejnaléhavějších výzev,“ uvedl pro Nature Liam McCoy z University of Alberta v Edmontonu, který zkoumá využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Podle něj může k podbízivosti přispívat i zpětná vazba uživatelů, kteří mají tendenci hodnotit příjemné odpovědi lépe než ty, které jejich názory zpochybňují.

Čína chystá novou pětiletku: kromě soběstačnosti ve vědě a technologiích chce i nové talenty

Dne 23. října uzavřel 20. ústřední výbor Komunistické strany Číny v Pekingu své čtvrté plenární zasedání vydáním oficiálního komuniké. V oblasti vědy, výzkumu a inovací se jednalo zejména o konturách nového pětiletého plánu pro období 2026–2030.

Podle zveřejněného komuniké má být hlavní ambicí dosáhnout větší soběstačnosti ve vědě a technologiích a posílit rozvoj tzv. „klíčových jádrových technologií“. V moderní historii Číny má být již patnáctý pětiletý plán oficiálně představen začátkem příštího roku.

Podle vyjádření ministra vědy a technologií Jin Che-ťüna vláda plánuje výrazně zvýšit podporu výzkumu umělé inteligence, základního výzkumu a pokročilých polovodičů. Poslední zmíněné technologie jsou přitom klíčové nejen pro elektronická zařízení a infrastrukturu, ale také pro vojenské systémy – a stojí v centru probíhající „technologické války“ mezi USA a Čínou.

Roční výdaje Číny na výzkum a vývoj přitom prudce vzrostly – v roce 2024 přesáhly 3,6 bilionu juanů (505 miliard USD), což představuje nárůst o 8,9 % oproti roku 2023 a šestinásobek úrovně z roku 2009.

Peking zároveň aktivně láká zahraniční vědce i odborníky čínského původu k návratu domů, aby posílili nové inovační programy. Během posledního roku se do Číny skutečně vrátila řada významných vědců – například matematik Liou Ťün z Harvard University nebo Su Fej, bývalý architekt čipů ve společnosti Intel.