Co dělá z měst vědecké metropole? Nový žebříček Nature Index srovnává dvě stovky světových metropolí podle jejich vědeckého významu. Na první příčce se v letošním roce umístil Peking. Praha obsadila sté místo.
„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020. Toto téma přilákalo téměř třicet vědců a zástupců vysokých škol, výzkumných institucí a regionálních center z celé České republiky. V roli lektorů se představili Barbora Holienčinová a Tomáš Kodydek, správci sociálních sítí Univerzity Karlovy.
Steven Forrest přijel na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, aby zde vyvíjel deskovou hru, která má studenty naučit zvládat povodňová rizika. Jak se mu v Čechách daří, s jakými překážkami se setkává a co by podle něj měla česká věda dělat, aby byla více konkurenceschopná?
Na půdě České zemědělské univerzity v Praze se 14. října 2020 konal Národní informační den k programům Horizont 2020 a Horizont Evropa pro oblast Life Sciences, který každoročně prezentuje trendy a priority společného evropského výzkumu.
Spolupráce na výzkumu a podpoře akademické integrity nebo informace o platformách, které se zabývají akademickou integritou. To jsou některá témata, která se řešila na on-line konferenci Akademická etika a prevence plagiátorství 13. a 14. října 2020, kterou pořádalo Centrum pro podporu e-learningu na Univerzitě Karlově.
Jak může vypadat a k čemu je dobrá bibliometrická podpora hodnocení výzkumu a vývoje na úrovni instituce? Ve svém příspěvku z letošní konference SCI-PO 2020: Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, to na příkladu Univerzity Karlovy ukazuje Daniel Münich.
Evropská komise plánuje jako jednu z povinností žadatelů o podporu v programu Horizon Europe zavést požadavek na plány genderové rovnosti. Národní kontaktní centrum - gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR uspořádalo v úterý 13. 10. 2020 online konferenci, jejímž tématem byly právě chystané změny na úrovni české i evropské vědní politiky v oblasti genderu.
„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC). Má k tomu vynikající předpoklady: sám léta pomáhal vybírat nejoriginálnější evropské vědce v oborech výpočetních věd a informatiky.
V úterý 13. října 2020 předal v Hrzánském paláci vicepremiér pro hospodářství a místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček v zastoupení premiéra Andreje Babiše Cenu předsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Letošním laureátem je geolog a klimatolog Václav Cílek.
První díl seriálu o možnostech financování vědecké kariéry v oblasti věd o živé přírodě v ČR představuje možnosti pro školáky a středoškoláky. Ti se mohou aktivně zapojit do řady národních a mezinárodních soutěží a žádat o studijní stipendia. Důležitou roli mentorství a podpory talentovaných studentů dokládají svým příběhem mladá biochemička Karina Zadorozhny a její mentor Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity.
Strana 378 z 748