Podle nově vydaného dokumentu chce Velká Británie dalšími financemi do výzkumu, vývoje a inovací zajistit budoucí prosperitu země. Investice do vědy by se měly během následujících let vyšplhat až k 2,4 % HDP. Nový vědecký plán usiluje zachovat postavení Velké Británii ve vědě i po brexitu.
Lucii D. Augustovičové z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.
O různé formy spolupráce s firmami se snaží snad všechny obory na Masarykově univerzitě. Málokomu to jde ale tak dobře a dělá to tak dlouho jako Fakulta informatiky MU a její Sdružení průmyslových partnerů (SPP). Jaké jsou parametry dobrého vztahu se subjekty, které fungují tak jinak než univerzita? A jak se na tom podepsala koronavirová opatření?
Dne 7. července 2020 byli vyhlášeni první tři vítězové nové soutěže Evropské výzkumné rady (ERC) Public Engagement with Research Award. Ta oceňuje vynikající vědce s grantem ERC, jež dokázali svůj výzkum efektivně komunikovat a popularizovat napříč širokou veřejností.
„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Díky podpoře Evropské komise z programů Erasmus+ a Horizont 2020 vznikne v Evropě celkem 24 nových univerzitních aliancí. Ty doplní 17 stávajících uskupení, která uspěla v loňské výzvě. Za Českou republiku se do spolupráce nově zapojí Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze.
„Věda nemá hranice. Když se kolem sebe díváte s očima otevřenýma, mohou vás napadat přesahy do úplně nových vědních disciplín, a to mě na vědě moc baví,“ říká Petr Kovaříček, vedoucí výzkumné skupiny, která díky start-up grantu Nadace Experientia vznikne od ledna 2021 na VŠCHT v Praze.
Evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání, mládež a sport Maryia Gabriel zdůrazňuje potřebu podporovat nejlepší evropské výzkumníky a inovátory v boji proti pandemii koronaviru a přípravách na případná budoucí ohrožení. Oceňuje dosavadní výsledky sbírky na obnovu Evropy a vyzdvihuje roli inovací na cestě z krize.
Ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Eva Bártová a zástupce ředitele pro vědu výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity Karel Říha se stali členy prestižní Evropské asociace molekulární biologie (EMBO). Členství jako uznání výjimečné vědecké práce a úspěchů v oblasti věd o živé přírodě získalo celkem 63 vědců z 25 zemí světa.
Během koronavirové pandemie se vědcům v mnoha zemích světa podařilo veřejnosti ukázat, proč je věda pro současný svět tak zásadní. Potenciální ekonomická krize však také řadu vědců a vědeckých projektů významně ohrožuje. Někteří odborníci nyní varují, že bez vhodných opatření věda přijde o celou generaci mladých výzkumníků.
Strana 396 z 748