Ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Eva Bártová a zástupce ředitele pro vědu výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity Karel Říha se stali členy prestižní Evropské asociace molekulární biologie (EMBO). Členství jako uznání výjimečné vědecké práce a úspěchů v oblasti věd o živé přírodě získalo celkem 63 vědců z 25 zemí světa.
Organizace EMBO (European Molecular Biology Organization), založená v roce 1964 a sídlící v německém Heidelbergu, sdružuje a reprezentuje přední vědce v oborech věd o živé přírodě, vydává odborné časopisy, podporuje profesní rozvoj mladých talentovaných vědců v Evropě a uděluje výzkumná stipendia.
Ve středu 7. července 2020 oficiálně oznámila jména třiašedesáti nových členů, kteří se mohou pochlubit širokou škálou úspěchů v oblastech, jako jsou neurovědy, rostlinná biologie, buněčná biologie, molekulární medicína, imunologie a mnoho dalších. Tradice uznávání vynikajících vědců z oblasti věd o živé přírodě v EMBO sahá do roku 1963, kdy bylo vybráno prvních 150 členů. Ti každoročně nominují a volí další výjimečné vědce, kteří se mohou stát členy komunity čítající dnes na 1800 členů včetně 88 držitelů Nobelovy ceny.
„Noví členové přispěli k úspěchu výzkumu v oblasti věd o živé přírodě v Evropě i po celém světě," uvedla ředitelka EMBO Maria Leptinová. „Jako členové organizace EMBO mohou pomoci formovat budoucnost světové vědy prostřednictvím aktivit, jako je podpora mladých talentovaných vědců nebo sdružování myšlenek a vytváření mezinárodního prostředí, které je příznivé pro vynikající vědu.“
Dva nováčci z Brna
Česká republika má letos o dva nové členy EMBO více. Oba se vedle svého vlastního výzkumu věnují také řízení svých mateřských výzkumných institucí sídlících v Brně.
Eva Bártová studuje strukturu a funkci jádra eukaryotických buněk. Její výzkumný tým, působící na Biofyzikální ústavu AV ČR, studuje opravné procesy u buněk s normální fyziologickou funkcí, buněk nádorových a u embryonálních kmenových buněk. Výsledky jejich práce přispívají k pochopení principů oprav DNA po ozáření normálních a nádorových buněk. Odhalují, k jakým epigenetickým změnám dochází po radioterapii.
Od roku 2017 je Eva Bártová také ředitelkou Biofyzikálního ústavu AV ČR a působí i ve Vědecké radě Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. V minulosti vedla řadu mezinárodních projektů, jako Marie-Curie (EU) nebo projekty podporované Norskými fondy.
„Členství v EMBO pro mě představuje vysoce prestižní ocenění mé dosavadní práce. Chci však zdůraznit, že je to rovněž ocenění i Biofyzikálního ústavu AV ČR a samotné Akademie věd, která mě v mém vědeckém růstu vždy maximálně podporovala,“ uvedla pro portál Vědavýzkum.cz.
Karel Říha vystudoval molekulární biologii a genetiku na Masarykově univerzitě v Brně, a poté strávil 15 let na vědeckých institucích v Rakousku a USA. Od roku 2014 působí jako vedoucí výzkumné skupiny a zástupce ředitele pro vědu na Středoevropském technologickém institutu CEITEC při Masarykově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na pochopení molekulárních a buněčných procesů, které se uplatňují při tvorbě zárodečné dráhy rostlin, a studuje také mechanizmy podílející se na stabilitě genomu.
„Mám velkou radost ze zvolení Karla Říhy řádným členem EMBO. Karel je posledních pět let mým nejbližším spolupracovníkem ve vedení institutu, je to vynikající vědec s širší vizí. Díky lidem jako on dnes CEITEC spoluovlivňuje budoucnost molekulární biologie v mezinárodním měřítku,“ uvedl Jiří Nantl, ředitel CEITEC Masarykova univerzita.
České zastoupení v EMBO
Včetně dvou nových členů můžeme s Českou republikou asociovat již 16 vědeckých osobností, byť některé z nich jsou Češi dlouhodobě působící v zahraničí. Vůbec první českou stopou v EMBO je od roku 1982 česko-americký biolog a imunolog Jan Klein, který působil na Pennsylvania State University ve Spojených státech. V devadesátých letech se členy EMBO stali hned tři čeští vědci spjatí s Ústavem molekulární genetiky AV ČR – Jan Závada (1996) Václav Pačes (1997) a Jiří Forejt (1999). Následovali Jiří Bártek (2000) a Jiří Lukáš (2002), oba působící v Dánsku. V roce 2010 přibyl další Čech v zahraničí – Jiří Friml z vídeňského IST Austria.
V posledním desetiletí se české zastoupení v EMBO začíná rozrůstat – po Ivanu Raškovi (UK, 2011) a Peteru Šebovi (MBÚ AVČR, 2013) přibyl další czexpat, Pavel Tomančák (MPI CBG Dresden, 2016). O rok později následovala také první žena – Mary O'Connell (CEITEC MU, 2017). Předloni řady EMBO rozšířili Petra Hájková (MRC London) a Petr Svoboda (ÚMG AV ČR) a vloni Štěpánka Vaňáčová (CEITEC MU).
EMBO podporuje i mladé vědce
Jednou z dalších významných aktivit organizace je i udělování takzvaných EMBO Installation Grants, které aktuálně podporují začínající vědce v České republice, Estonsku, Polsku, Portugalsku a Turecku. Grant ve výši 50 tisíc EUR po dobu tří až pěti let umožňuje oceněným vědcům lepší vyjednávací pozici s vedením výzkumné instituce při zakládání vlastní nezávislé výzkumné skupiny, zviditelnění v mezinárodní vědecké komunitě a účast na aktivitách EMBO, vzdělávacích kurzech a mentoringu. Doposud jej získalo 18 vědců působících v Česku, naposled to byli Peter Dráber z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Panagiotis Alexiou z CEITEC Masarykovy univerzity.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: EMBO, CEITEC, BFÚ AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
