Časopis Nature sestavil u příležitosti konce roku 2019 žebříček deseti lidí, o jejichž práci se v oblasti vědy a výzkumu letos mluvilo nejvíc. Patří mezi ně například vědci Ricardo Galvão, Sandra Díaz, bioetička Wendy Rogers či aktivistka Greta Thunberg.
Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali strukturu fága P68, který ničí bakterie zlatého stafylokoka, jenž může způsobovat i život ohrožující infekce. Stále větší počet bakterií totiž odolává léčbě antibiotiky, a tak se vytvářejí nové a nové generace těchto léčiv. Výsledkem však je, že už existují bakterie, na které žádné léky nezabírají. V boji s nimi mohou lidem pomoci fágy, což jsou bakteriální viry, které je dokáží zlikvidovat.
Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy. Co mu vadí na grantech pro vědce věnující se základnímu výzkumu i proč často vnímá vynucenou mobilitu studentů i výzkumníků jako zlo, prozrazuje v rozhovoru pro magazín Universitas.
Japan Society for the Promotion of Science (JSPS) každoročně vyhlašuje výběrové řízení na stáže pro zahraniční postdoky. Příjem žádostí z ČR zajišťuje Odbor mezinárodní spolupráce Akademie věd České republiky. Přihlásit se můžete do 27. března 2020.
Spolupracující stroje se mohou uplatnit v rámci záchranářských operací v těžko přístupném terénu, kde by mohl být pohyb záchranářů příliš riskantní. Navíc senzory, kterými jsou roboty vybavené, výrazně předčí lidské smysly.
Mezinárodní spolupráce je jedním z důležitých aspektů posilování vlastní konkurenceschopnosti. Byť jsou pro většinu českých společností logickým partnerem subjekty ze zemí Evropské unie, zajímavé příležitosti nabízí i Kanada, desátá největší ekonomika světa, s velmi vyspělým a rozvinutým systémem podpory výzkumu a vývoje.
Forma uhlíku, která má výšku jednoho atomu a uspořádání podobající se včelím plástvím, to je grafen. Tým pod vedením Pavla Pazdery z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se k práci s grafenoidy dostal přes nabídku na spolupráci s firmou Senergos, která měla zájem využívat je v klimatizačních jednotkách.
Česká republika slaví další úspěch v oblasti kosmického průmyslu. Stojí za ním spolužáci z ČVUT. Teprve pětadvacetiletý Lukáš Brchl a jeho tým vyhráli se startupem Dronetag vesmírného Oscara. Tak se říká ocenění Galileo Masters, které si převzali na začátku prosince 2019 ve finských Helsinkách.
Jan Zapletal získal v roce 2017 cenu Josepha Fouriera za svůj výzkum na téma Paralelní metody hraničních prvků pro HPC (High Performance Computing). Pozoruje nějaké rozdíly mezi Českem a Francií ve sféře výzkumu? A s čím se podle něj může dostat do konfliktu nadšení pro vědu?
Přejeme všem čtenářům, autorům a partnerům příjemné prožití vánočních svátků. Svůj odpočinek a sbírání sil do nového roku si můžete samozřejmě zpříjemnit s články na našem portále.
Strana 438 z 748