Na rozdíl od pozemských urychlovačů, kde si vědci dopředu detailně plánují experimenty, Patrik Čechvala musí vyčkávat, co přiletí z hlubin vesmíru. Věnuje se totiž sledování spršek částic, vyvolaných fotony s mimořádnými energiemi.
Vědci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně pod vedením Erica Daniela Glowackého vyvrátili dlouholeté předpoklady o populární technice mozkové stimulace známé jako temporální interferenční stimulace. Tato metoda má být založena na neinvazivním cílení na hluboké struktury mozku pomocí překrývání vln vysokofrekvenčních elektrických polí. Jejich zjištění, publikovaná v prestižním časopise Nature Communications, zásadně přehodnocují představy o tom, jak tato metoda funguje.
Americkou mentalitu, historii, ale i politiku zná perfektně. Vždyť se Spojeným státům americkým věnuje od doby svých studií na FSV UK, kde americkou problematiku již více než patnáct let navíc vyučuje. Po zhruba stejně dlouhou dobu působila na Velvyslanectví USA v Praze, kde se věnovala veřejné diplomacii. A od letošního srpna je Jana Sehnálková novou ředitelkou české Fulbrightovy komise, jež příští rok v tuzemsku oslaví 35 let činnosti.
T-lymfocyty, klíčové obranné buňky, se v brzlíku učí nerozpoznávat vlastní tělo jako nepřítele. Nový výzkum Matouše Vobořila, publikovaný v prestižním Journal of Experimental Medicine, ukazuje, že se na této „výchově“ podílí i široké spektrum dendritických buněk a makrofágů. Objev přináší zásadní poznatky s možným využitím pro prevenci autoimunitních chorob a otevírá nové cesty pro moderní imunoterapii.
České univerzity se v oblasti inovací stále více prosazují v patentové ochraně a zakládání spin-off firem. Vysoké školy zároveň systematicky podporují vznik nových podniků, které propojují akademický výzkum s praxí a míří na globální trhy. Příběhy úspěšných spin-offů z Masarykovy univerzity, VUT či Univerzity Palackého v Olomouci ukazují, že univerzitní nápady mohou přitáhnout i prestižní zahraniční investory.
TC Praha přináší pravidelný výběr novinek. Pokud jste firma s technologií využitelnou pro vesmír, přihlaste se o finanční podporu od ESA nebo se inspirujte při čtení o našem workshopu s tématem vesmírných technologií. Čtenáře z vědecké obce by neměla minout analýza o tom, jak se sbližují země EU-13, mezi které patří i ČR, s ostatními zeměmi EU v projektech Horizontu Evropa. Informujeme též o novém e-learningovém videu, připomínáme Polic Brief a zveme vás na další akce.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o plánech Komise na rok 2026, konzultaci k legislativě o pokročilých materiálech, výzvě Catalyse NEB i uplynulém Science Café. Nepřehlédněte novinku z EIT Education & Skills Days 2025 ani konzultaci k budoucímu Erasmu+.
Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR letos získal Národní cenu vlády Česká hlava. V rozhovoru hovoří o své fascinaci parazity, proměně vědeckého myšlení, zkušenostech ze zahraničí i členství v americké akademii NAS. Věda je podle něj dobrodružství i závazek vůči společnosti.
Rektorem Univerzity Karlovy byl zvolen Jiří Zima, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty a analytický chemik. Ve druhém kole volby získal 40 hlasů ze 70 možných oproti 27 hlasům, které získala dosavadní rektorka Milena Králíčková. Ihned po volbě jsme se ho zeptali na pár otázek k jeho směřování Univerzity Karlovy.
Valdemar Švábenský, absolvent doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, strávil tři roky postdoktorandským výzkumem na prestižních univerzitách v USA, Francii, na Filipínách a v Japonsku. V rozhovoru přibližuje, jak se dostal do týmů nejcitovanějších výzkumníků světa, jak vypadá výuka i výzkum v různých kulturách a proč se nebojí říct, že fakulta drží krok se světovou špičkou. Dozvíte se také, co doporučuje mladým vědcům, kteří chtějí uspět v mezinárodním akademickém prostředí.
Strana 10 z 745