Po necelém roce vychází další vydání významného mezinárodní žebříčku QS World University Rankings, který hodnotí instituce podle oborů. Dosud nejrozsáhlejší vydání hodnotilo více než 15 700 různých akademických programů z 1594 institucí z celého světa. Do seznamu v letošním roce přitom přibylo 103 nových vzdělávacích institucí.

Akademické programy jsou hodnoceny v pěti ukazatelích, které mapují kvalitu a reputaci dané instituce. První z těchto ukazatelů je akademická pověst. Tento indikátor společnost Quacquarelli Symonds, která žebříček vydává, zjišťuje prostřednictvím dotazovaní se více než 130 000 akademických pracovníků, kteří hodnotí akademické instituce podle kvality výzkumů v dané oblasti.

Dalším indikátorem je atraktivita absolventů dané instituce pro budoucí zaměstnavatele. Tento indikátor se získává prostřednictvím odpovědí od 75 000 zaměstnavatelů.

Třetí indikátor se specificky zabývá citovaností vědců a vědkyň z hodnoceného oboru dané vzdělávací instituce. Hodnotí se v něm průměrný podíl citací vůči jednomu vědeckému článku. Čtvrtý indikátor zohledňuje H-index.

Pátý indikátor reflektuje tzv. mezinárodní výzkumnou síť pracoviště. V tomto indikátoru se mapuje šíře a intenzita mezinárodních spoluprací dané instituce.

Celý žebříček hodnotí vysoké školy a vzdělávací instituce hned v 53 oborech, které dále sdružuje do pěti širokých oblastí. Patří mezi ně: umění a humanitní vědy, inženýrství a technologie, vědy o živé přírodě a medicína, vědy o neživé přírodě a nakonec společenské vědy a management.

Umění a humanitní obory

V oblasti umění a humanitních věd se stejně jako minulý rok z českých škol nejlépe umístila Univerzita Karlova, která letos získala 143. příčku z 530 umístěných vzdělávacích institucí (minulý rok získala 141. místo). Na druhé příčce se umístila Masarykova univerzita, která v celkovém srovnání získala 262. místo. Jako třetí a poslední z českých institucí se v žebříčku umístila Akademie věd ČR, která získala 401.-450. místo.

Bližší pohled do jednotlivých oborů ale nabízí další zajímavé informace. Například v oboru architektury se v Česku podle aktuálního žebříčku umístilo na společném 201.-240. místě Vysoké učení technické v Brně a České vysoké učení technické v Praze.

Jako vysoce kvalitní ale žebříček hodnotí české umělecké obory. V oblasti umění a užitného designu se Vysoká škola umělecko-průmyslová umístila dokonce v první stovce, na 51.-100. příčce. Druhá Akademie výtvarných umění v tomto oboru získala 151.-200. místo na světě. Podobně i v kategorii scénických umění se Česko umístilo velmi dobře. Akademie múzických umění jako jediný český reprezentant získala 51.-100. umístění na světě.

Z globálního pohledu v této oblasti (a nejenom v ní) vedou především anglosaské univerzity v čele s Harvard University, University of Cambridge a University of Oxford. Nejlepší vysokou školou, která není z USA nebo Velké Británie, je kanadská University of Toronto na 15. místě a mexická Universidad Nacional Autónoma de México (UNAM) na 16. místě.

Technologie a inženýrské obory

V oblasti technických a inženýrských oborů vede v České republice České vysoké učení technické v Praze. Tomu se celkově podařilo získat 190. příčku na světě z 530.

Na 289. místě po něm následuje Vysoké učení technické v Brně. Třetí Univerzita Karlova obsadila 401.-450 místo. Seznam umístěných českých institucí uzavírá Akademie věd ČR, která v tomto přehledu získala 451.-500. místo na světě.

Opět je dobré podívat se do specifických oborů detailněji. Velmi dobře se například umístila VŠB - Technická univerzita Ostrava, která v oboru ropného inženýrství získala 151.-160. místo na světě. Bodovala také Vysoká škola chemicko-technologická, která získala 201.-250. místo v oboru chemického inženýrství.

V celkovém globálním srovnání opět žebříčku vévodí anglosaské školy: Massachusetts Institute of Technology (MIT) na prvním, Stanford University na druhém a University of Cambridge na třetím místě. Do první desítky se ale dostaly i univerzita z Číny a jedna univerzita z pevninské Evropy: na 7. místě ETH Zürich a na 9. místě čínská Tsinghua University.

Medicína a vědy o živé přírodě

V kategorii, která pokrývá medicínské obory a obory zaměřené na studium živé přírody, se nejlépe umístila opět Univerzita Karlova, která letos získala 177. příčku z 520. Na druhém místě se umístila Akademie věd ČR, která získala 345. místo. Na třetím místě v České republice se umístila Masarykova univerzita na 365. místě. Společnou čtvrtou příčku pak získala Česká zemědělská univerzita v Praze a Palackého univerzita v Olomouci. Obě tyto vysoké školy získaly kolektivní 501.-520. místo v celkovém srovnání.

České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) se velmi dobrého úspěchu podařilo dosáhnout i v oboru zemědělství & lesnictví, kde získala dokonce 62. příčku na světě.

I zde se z globálního hlediska nejlépe umístili anglosaské univerzity. První tři příčky obsadily Harvard University, University of Oxford a Johns Hopkins University. Do první desítky se ale dostal také švédský Karolinska Institutet.

Vědy o neživé přírodě

V kategorii věd o neživé přírodě, kam spadají ale také obory, jako je matematika, fyzika nebo geologie, se nejlépe z českých škol umístila opět Univerzita Karlova, která obsadila 161. místo z 520. Následuje na druhém místě Akademie věd ČR, která získala 253. místo.

Třetí příčku obsadilo České vysoké učení technické v Praze, které obsadilo 280. místo. Čtvrté místo získala Palackého univerzita v Olomouci, která sdílí kolektivní 401.-450. místo. Masarykova univerzita v této oblasti získala 451.-500. příčku.

V oboru materiálových věd se umístilo ale také Vysoké učení technické v Brně, které zde získalo 201.-250 příčku. ČZU v Praze získala 201.-250. místo v ekologických oborech.

V globálním srovnání i v této oblasti vedou anglosaské univerzity (na prvním místě Harvard University, na druhém MIT a na třetím University of Cambridge). Do první desítky se ale jako jediná evropská pevninská vysoká škola probojovala ETH Zürich, která získala 8. místo.

Společenské vědy a management

V poslední hodnocené kategorii společenských věd, ekonomie a managementu opět vévodí Univerzita Karlova, která získala 258. místo z 530. Na 401.-450. se ale v této oblasti umístila Vysoká škola ekonomická v Praze a 451.-500. místo získala jako třetí, a zároveň poslední z českých škol, Masarykova univerzita.

Pohled do jednotlivých oborů ale nabízí podrobnější informace. Univerzita Karlova se například dobře umístila v ekonomii a ekonometrice, kde získala 151.-200. místo na světě. Podobně uspěla i v dalších společenskovědních oborech: také v sociologii získala 151.-200. příčku a v politologických oborech dokonce 101.-150. místo.

V oboru financí a účetnictví obsadila Vysoká škola ekonomická v Praze 201.-250. místo.

V celosvětovém srovnání i zde vedou anglosaské školy: na 1. místě Harvard University, na 2. místě University of Oxford a na 3. místě Stanford University. Do první desítky se neprobojovala žádná škola mimo USA a Velkou Británii.

Na celkové výsledky žebříčku se můžete podívat zde. Na srovnání výsledků českých vysokých škol s minulým rokem se můžete podívat zde.

Mají žebříčky smysl?

Velké mezinárodní žebříčky jsou stále častěji kritizovány akademickou obcí. Diskutuje se o jejich smysluplnosti, způsobech hodnocení i vychýlení směrem k určitým geopolitickým celkům. I z tohoto důvodu je třeba výsledkům rozumět i v kontextu metodologie jednotlivých žebříčků - i ty se totiž liší mezi různými vydavateli i mezi roky vydání.

Portál Vědavýzkum.cz se na otázku interpretace výsledků žebříčků zaměřil také v listopadu 2022 ve své anketě čtenářů. V tomto vydání se mohli čtenáři portálu právě k otázce žebříčku vyjádřit a popsat svůj úhel pohledu.

„Dosavadní srovnávací žebříčky tedy samozřejmě nejsou vševypovídající, ale celkově asi vyhovují. V ČR bychom se měli snažit, abychom alespoň jednu českou vysokou školu dostali mezi TOP 100. Daňové poplatníky by to možná potěšilo..., napsal/a jeden/jedna z anonymních přispěvatelů.

„Považuji je za smysluplné v obecné rovině, tedy nastavení benchmarků a strategií zlepšování. Rozhodně by ale podle žebříčků, které sestavují komerční subjekty, nemělo docházet k hodnocení výkonu vysokých škol,” napsal/a další přispěvatel/ka.

Na odpovědi čtenářů portálu se můžete podívat zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: QS World University Rankings