Vytisknout tuto stránku

Výzva k transformaci světové vědy a výzkumu

27. 4. 2021
Výzva k transformaci světové vědy a výzkumu

Jak svět spolupracuje ve vědě a technologiích v časech pandemie, klimatických změn a celosvětových zmatků? Na tyto otázky se zaměřila online konference, kterou na konci února pořádal server Science|Business. Zúčastnily se jí vědečtí a političtí experti s dlouhodobými zkušenostmi v mezinárodní spolupráci. 

the climate reality project Hb6uWq0i4MI unsplash

Otevřenost, ale zároveň ochrana zájmů

Podle člena německého Bundestagu, Stefana Kaufmanna, je nutné se znovu zamyslet nad tím, jak spravujeme světovou vědu: „Covid-19 nám ukázal, že věda je nesmírně důležitá. Slavíme úspěchy třeba s vývojem vakcín, zároveň jsme ale také svědky toho, jak křehká je jejich distribuce.“ Globální zadávání veřejných zakázek je podle něj stále obtížnější kvůli protekcionismu některých států, který ještě sílí. „Zvýšil se tlak mezi dvěma konfliktními prioritami, potřebou otevřenosti a potřebou bezpečnosti ve smyslu hlídání konkurenceschopnosti trhu,“ dodává Kaufmann. Ve svém projevu představil prohlášení iniciované skupinou Science|Business Technology Strategy Board, které vyzývá k lepšímu zvážení politiky globální vědecké spolupráce.

V podobném duchu se vyjádřil i Huiyao Wang, prezident Pekingského centra pro Čínu a globalizaci a člen státní rady čínské vlády. Podle jeho slov je 36 % čínské ekonomiky založeno na digitálním průmyslu. A protože digitální svět nezná hranice, je potřeba jednoty a spolupráce.

Horizon Europe

Na konferenci se diskutoval i přínos a postavení nového evropského rámcového programu Horizon Europe. Od roku 2019, kdy se Ursula von der Leyen stala předsedkyní Evropské komise, začala systematicky zdůrazňovat, že věda a výzkum má stěžejní vliv na evropskou zelenou a digitální transformaci a ovlivňuje světovou konkurenceschopnost. Klíčové parametry dostaly jasnější obrysy a Horizon Europe tak nedávno odstartoval s podporou financování ve výši 95,5 miliardy eur. Některé otázky i přesto zůstaly bez konkrétnější odpovědi.

Klimatická neutralita, digitální transformace a další priority - to vše znamená obrovské investice do výzkumu a vývoje. Z krátkodobého hlediska tedy bude evropská vědecká komunita hrát klíčovou roli při pomoci kontinentu. Budou vznikat nová pracovní místa, produkty a služby, které by měly společnost posílit ve stejné míře.

Nad programem Horizon Europe a jeho příspěvkem k transformaci Evropy v další mezinárodní spolupráci a partnerství se na konferenci zamýšlela také Mariya Gabriel, evropská komisařka pro výzkum a inovace. „Světové výzvy podněcují celosvětovou spolupráci mezi vědci. A program Horizon Europe bude udržovat stejný směr. Potřebuje přístup k těm nejlepším mozkům na světě. Jsme otevřeni mezinárodní spolupráci. Na druhou stranu, změny v geopolitické situaci probíhají a my nesmíme zaspat. Připravujeme novou strategii pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, protože poslední je z roku 2012. Musíme si být jistí, že naše hodnoty jsou ochráněné. Budeme více dbát na oblasti, kde celosvětová spolupráce přináší největší přínos, lépe vybavíme vědce, aby se dokázali vypořádat s mezinárodními hrozbami, nebo budeme lépe střežit spolupráci na citlivých technologiích,“ vyjmenovala v diskuzi Gabriel.

Důležitost společných hodnot

S komisařkou Gabriel souhlasil i Remi Quirion, vedoucí výzkumník z kanadské provincie Québec. Společné hodnoty jsou podle něj důležité a jejich výhoda se ukazuje například ve spolupráci v oblasti změny klimatu. Se Spojenými státy během Trumpovy administrativy byla vědecká spolupráce naopak obtížná, protože měla země nastavené hodnoty zcela odlišně.

Diskutovalo se také o Číně, kde vztahy s EU poněkud ochladly. Wang v reakci na kritiku pekingské politiky vyzval k větším výměnám studentů na mezinárodní úrovni a dodal: „Na hodnotách záleží, ale záleží také na jejich interpretaci. Měli bychom se raději zaměřit na to, jak dokážeme lidstvu prospět.“

Kaufmann ale oponoval, že posílení spolupráce s Čínou by mělo být pouze na základě hodnot. „Nastavit spolupráci s Čínou je jedna z mých tří hlavních politických priorit pro EU. Další prioritou je obnovení spolupráce s USA po zvolení nového prezidenta. Pak je to také potřeba více pracovat na hodnotách v rámci samotné EU. Chci, aby země jako Maďarsko a Polsko v EU objasnily, co je otevřená společnost a věda v Evropě a jak to vidí oni.“

Mladí talenti i soft skills

V dalších sekcích konference se řešilo, jak pandemie ovlivnila dostupnost mladých vědeckých talentů. Je evidentní, že v Evropě i mimo ni bude zapotřebí koordinovanějšího úsilí o proškolení, nábor, sdílení mezi institucemi a podporu mladých akademiků.

Zazněla i otázka „soft skills“ versus „hard skills“. Ilkka Niemelä, poradce pro digitalizaci a průmysl na finské univerzitě v Aalto, se zamýšlel nad tím, jak lidi lépe připravit například na manažerské pozice, podnikání, inovativnost a další oblasti, v nichž mladí vědci mnohdy nedokážou zúročit své vědecké znalosti. „Je to něco, co musíme v Evropě více řešit, abychom byli konkurenceschopnější ve světě. Řekl bych, že nikdo se s takovými kompetencemi a znalostmi přirozeně nenarodí. Na Aalto si myslíme, že je k tomu potřeba dobré nastavení mysli, schopnosti, příležitosti k růstu a také podpora. Snažíme se v rámci univerzity ukazovat dobré příklady. V našem vzdělávání máme i sekci předmětů o podnikání, řešení problémů a výzev. Na tomto se u nás podílí více než 30 podniků z celého světa. Snažíme se mít celkově otevřenou atmosféru pro vznik start-upů.“

Všechny konferenční příspěvky jsou dostupné na YouTube Science|Business .

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED) 

Zdroj: Science Business (1, 2), Twitter @scibus