Po deseti letech strávených na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na ETH v Curychu se chemik Tomáš Fiala vrací zpět do Česka. Na Masarykově univerzitě v Brně zakládá vlastní výzkumnou skupinu a díky prestižnímu ERC Starting Grantu bude zkoumat proteiny spojené s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.
Plán Rady EU pro další iteraci programu Horizont Evropa by mohl vést k tomu, že program Widening a princip excelence budou projednávány ministry financí EU.
Vědecká práce nemusí být jen piplačka v laboratoři. Někdy připomíná horskou dráhu plnou zvratů a veletočů – třeba když se vykope dávná zkamenělina, použije objevná technologie nebo se na věc jen koukne novýma očima.
Využít lidský antimikrobiální peptid LL-37 připravený v zrnech geneticky transformovaného ječmene pro léčbu a prevenci mastitid u dojnic se rozhodli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií a Univerzity Palackého.
Vysoké teploty, sirné výpary a ostré vápencové stěny – prostředí, kterému museli čelit čeští speleologové při loňské expedici, bylo nebezpečné. Jejich úsilí se ale vyplatilo. Jako první na světě zmapovali jeskynní komplex, který ukrývá největší podzemní termální jezero. Nachází se 135 metrů pod povrchem a jeho dokumentaci umožnila špičková lidarová technologie. Expedici vedl speleolog a absolvent Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Marek Audy.
Centrum Prahy takových míst mnoho nemá. Nedaleko rušného Karlova náměstí se ukrývá místo plné zeleně a klidu – Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Založena byla právě před 250 lety, i když původně sídlila na druhém břehu Vltavy nedaleko dnešního Jiráskova mostu. Výročí jejího vzniku připomene v týdnu od 15. září řada akcí.
Co když černé díry nejsou tím, čím si myslíme, že jsou? Mladý fyzik Will Barker v Praze otevírá nový pohled na gravitaci a zpochybňuje Einsteinovu vizi vesmíru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kosmické dvojníky černých děr, které bychom jednou mohli zachytit pomocí gravitačních vln. Nyní je díky stipendiu MSCA COFUND Physics for Future a využití nástrojů umělé inteligence blíže chvíle, kdy se tyto radikální myšlenky promění ve faktické pozorování.
Zvýraznění okrajů nádorů pro jejich dokonalejší chirurgické odstranění, polymerní sonda, která zjednodušuje testy na lidských buňkách, a speciální polymer SophoMer F10, jenž vylepšuje senzitivitu imunodiagnostických testů. Tři špičkové výsledky Ústavu makromolekulární chemie AV ČR byly v uplynulém půlroce patentovány.
„Mnoho lidí začne o svém příběhu mluvit až tehdy, když cítí, že se jejich život blíží ke konci. Potřebují si ho uspořádat, uzavřít a říct nahlas,“ říká Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné práci se zabývá dějinami dvacátého století se zaměřením na události druhé světové války. V červenci organizovala mezinárodní konferenci o paměťových studiích, která se věnovala tomu, jak si v době nejistoty a krizí uchovat schopnost porozumění sobě navzájem i světu kolem nás.
Ekonomiky zemí se neustále vyvíjejí. Některé rostou rychle díky tomu, že přebírají již ověřená řešení ze zahraničí – jinými slovy, napodobují. Jenže přijde chvíle, kdy to přestane fungovat. A právě tehdy musí přepnout na vlastní nápady, inovace a tvořivost.
Strana 24 z 747