„Udržitelnost není pouze o ochraně přírody. Je to způsob přemýšlení o našem světě, o společnosti jako celku – o jejím přežití a fungování,“ vysvětluje prorektor pro uměleckou činnost a udržitelnost Milan Houser.
Univerzita Hradec Králové zavádí nové analytické metody ve svých laboratořích. Konkrétně se jedná o datační metodu opticky stimulovanou luminiscencí v Geochemické laboratoři Centra terénní archeologie na Filozofické fakultě. Nově zavedená metoda rozšiřuje portfolio laboratoře o významný nástroj s vysokou přidanou hodnotou pro archeologii, zejména v oblasti geochemických a spektrálních analýz.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za duben. Co se z něj dozvíte? Děti vyrůstající v chudobě méně věří ve spravedlivý svět, látka z houby může vyléčit nádor a vzácná mutace by mohla sloužit jako obrana na bázi mRNA proti všem virovým nákazám.
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska.
O původu Slovanů a jejich příchodu na naše území víme zatím jen málo. Mimo jiné proto, že za sebou v začátcích nezanechávali vlastní písemné prameny a ty ostatní jsou pouze zprostředkované. Co vlastně byli zač a jak fungovaly jejich komunity, na to se snaží odpovědět dvě nové vědecké studie, z nichž jednu právě vydal prestižní časopis Nature a na kterých se podílela Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity a Max Planck Institututu.
Alzheimerova choroba je vážnou výzvou pro moderní medicínu, a to především kvůli omezeným možnostem její včasné diagnostiky. Výzkumný tým pod vedením Milana Němého pracuje na nové metodě zobrazování cholinergního systému mozku pomocí magnetické rezonance, která umožní přesnější a rychlejší rozpoznání prvních příznaků nemoci.
Je to velký úspěch. Na 1. lékařskou fakultu UK míří první prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady. Získala jej slovenská biofyzička Andrea Gálisová, která po doktorátu v Praze působila v letech 2018 až 2022 i na Weizmannově institutu v Izraeli. Jako expertka na zobrazovací metody se tam dostala ke svému nynějšími výzkumnému tématu: extracelulárním vezikulům, jež byly donedávna považovány za jakýsi „buněčný odpad“.
V podstatě každý z nás využívá služeb některé z digitálních platforem. S Boltem nebo Uberem jezdíme po městě, když máme hlad nakupujeme přes Foodoru, Wolt nebo případně jiné firmy. Spotřebitelům jejich systém život usnadňuje, jak se ale žije zaměstnancům těchto platforem a mění jejich fenomén klasický trh práce?
Šetrný přístup pro likvidaci mikro- a nanoplastů z vody představili vědci z VŠB-TUO v časopise Americké chemické společnosti – ACS Nano. Základem jsou magneticky pohánění mikroroboti využívající živé bakterie.
Systém finanční podpory vysokoškolských studentů v České republice je ve srovnání s většinou vyspělých zemí velmi slabý, špatně zacílený a jeho modernizace přehlížena, říká nová studie think-tanku IDEA při CERGE-EI. Popisuje slabiny českého systému, prezentuje návrhy jeho změn, a také shrnuje, co v tomto ohledu slibují programy politických stran a hnutí.
Strana 26 z 747