Na začátku dubna vyšel nový žebříček QS World University Rankings podle oborů, který hodnotí jednotlivé vysoké školy a přidružené vědecké instituce až v 51 různých předmětech studia. Z českých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova, za ní následuje Masarykova univerzita.
Smysl základního vědeckého výzkumu pro praktické využití nebývá předem jasný. Bez něj by ale nevznikly ani navazující projekty aplikovaného výzkumu a průmyslové inovace. S vědeckou a ekonomickou diplomacií to je často podobné. Když diplomaté pomáhají propojovat české vědce, inovátory a nadějné firmy se zahraničními partnery, nemohou přesně vědět, co se z jejich budoucí spolupráce zrodí.
Maďarský ekosystém výzkumu, vývoje a inovací se skládá z mnoha aktérů, podpůrných nástrojů a programů. Univerzity se svými kancelářemi pro transfer technologií a univerzitně-průmyslovými centry stojí v centru místního ekosystému. Pojďte se s námi podívat, jak ve stručnosti funguje výzkumné a inovační prostředí v Maďarsku.
Už čtvrt století pomáhá pacientům s boreliózou Alena Žákovská z Katedry biologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Málokdo se totiž o medializaci a osvětu související se závažným onemocněním zasloužil tak jako ona.
Anna Azari je již půl roku velvyslankyní Státu Izrael v České republice. Během své velvyslanecké mise se chce zaměřit na prohloubení česko-izraelské spolupráce ve vědě, byznysu i kultuře. „Předchozí velvyslanci mi říkali, že Česko je velmi příjemná a přátelská země. Realita mě ale překvapila – je to mnohem lepší, než jsem čekala,“ říká v rozhovoru pro Forum.
Naši vědci a vědkyně jsou mezinárodně známí svou vynalézavostí a originálním využíváním dostupných (často omezených) zdrojů. Potvrzuje to i nejnovější publikace o novém nanomateriálu na bázi běžného minerálu, který urychluje chemické reakce lépe než dnes používané vzácné kovy. Další z objevů přepisuje učebnice antiferomagnetismu a mohl by změnit ukládání a přenos informací. Češi také zmodernizovali nepoužívaný dalekohled v Chile a doufají doslova ve hvězdné objevy. Další z pravidelných přehledů české stopy ve vědě míří kromě vesmíru i do Afriky.
Zahrnout vtip do názvu odborné práce by se podle studie mohlo z hlediska citací vyplatit. Nejnovější zjištění totiž naznačuje, že by výzkumníci mohli získat více citací tím, že by svou práci obdařili zábavnějšími názvy. Někteří však tvrdí, že důkazy jsou příliš slabé na to, aby se toto kritérium mohlo brát vážně.
Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? O těchto otázkách diskutuje Jiří Krechl, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.
„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem Françoise Barré-Sinoussi, laureátky Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (2008), propagovali organizátoři panelovou diskuzi Women in Science: The Gender Variable.
Obnova historických památek se neobejde bez trpělivosti a filigránské práce, a dnes především bez moderních metod a postupů. Za objevem zcela nového způsobu odstraňování vysokomolekulárních látek z povrchu historických materiálů stojí tým Jiřího Rathouského z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Strana 272 z 749