Maďarský ekosystém výzkumu, vývoje a inovací se skládá z mnoha aktérů, podpůrných nástrojů a programů. Univerzity se svými kancelářemi pro transfer technologií a univerzitně-průmyslovými centry stojí v centru místního ekosystému. Pojďte se s námi podívat, jak ve stručnosti funguje výzkumné a inovační prostředí v Maďarsku.
Více než dvě miliardy eur do výzkumu. Cíl? 3 % HDP
Výdaje na výzkum a inovace v Maďarsku v posledních dvou desetiletích vzrostly – 284 milionů eur v roce 2000 za dvacet poskočily na více než dvě miliardy eur. Zatímco na základní a průmyslový výzkum byla vynaložena téměř podobná částka (více než 400 milionů eur), zdaleka největší část byla věnována experimentálnímu vývoji – 1,185 miliardy euro. Co se týče oborů, 64 % prostředků bylo investováno do technických věd, následovaly přírodní vědy (20 procent) a lékařské vědy (5 procent). Zbytek připadl na zemědělské, společenské a humanitní vědy (dohromady 10 procent).
Maďarská strategie výzkumu a inovací pro období 2021 až 2030 se zaměřuje na tři hlavní pilíře: tvorbu znalostí, přenos znalostí a jejich využití. Maďarsko se chce do konce desetiletí zařadit mezi silné inovátorské země v EU. Vláda proto plánuje zvýšit své výdaje na 3 % národního HDP. K tomuto cíli má Maďarsku pomoci intenzivní zlepšování inovační výkonnosti podnikatelského sektoru nebo důsledného zavádění inteligentní specializace.
Výzkumný ekosystém v Maďarsku: Univerzity, inkubátory či klastry
Většina významných aktérů maďarské politiky a společenského života je soustředěna v Budapešti, existují ale i další živá místa, jako jsou Győr, Miskolc, Pécs, Debrecen, Eger, Veszprém, Szeged neob Sopron. Jde o městské oblasti tvořené univerzitními inovačními ekosystémy a územními inovačními platformami. Maďarsko se v zásadě dělí na tři oblasti s ohledem na výkonnost v oblasti výzkumu a inovací. Těmito oblastmi jsou průmyslové výrobní zóny, znalostní oblasti (s významnými univerzitami) a středně znalostně a technologicky intenzivní regiony.
Maďarský ekosystém výzkumu, vývoje a inovací se skládá z mnoha aktérů, podpůrných nástrojů a programů. Univerzity se svými kancelářemi pro transfer technologií a univerzitně-průmyslovými centry stojí v centru místního ekosystému. Provozují také řadu výzkumných infrastruktur začleněných buď do výzkumné sítě Eötvös Loránd (základní výzkum), nebo do sítě Bay Zoltán (aplikovaný výzkum). Kanceláře pro transfer technologií jsou pak nepostradatelnou součástí univerzitního inovačního ekosystému. Obvykle jsou řízeny přímo rektorem nebo kancléřem univerzity. V průměru pomáhá dva až osm zaměstnanců na plný úvazek při vytváření třech až čtyřch spin-off společností a podání pěti až deseti patentových přihlášek ročně.
Příkladem instituce s dlouholetou tradicí, která se však zaměřuje na budoucnost, je Univerzita veterinárního lékařství v Budapešti. Ákos Jerzsele, prorektor pro výzkum a inovace, zdůrazňuje, že patří k nejmezinárodnějším veterinárním univerzitním kampusům v Evropě a využívá inovativní vzdělávací a technologické nástroje. Univerzitní inovační ekosystém byl podpořen také programem Proof of Concept. Přispěl ke změně myšlení, které se od „cíle publikovat" přesunulo k „cíli pro trh". Projekty PoC pokrývají oblasti, jako je vývoj zdravotnických prostředků, vývoj léčiv nebo diagnostické testy in vitro.
Za nedílnou součást maďarského inovačního ekosystému jsou kromě univerzit považovány také akcelerátory a inkubátory, vědecké a inovační parky, klastry, takzvaní business angels, rizikový kapitál, podniky, malé a střední podniky a také nově založené start-upy a spin-offy.
Od roku 2014 funguje státem financovaný program inkubátorů založený na izraelském modelu technologických inkubátorů. Počáteční granty se pohybují mezi 200 000 a 300 000 euro a inkubátory získávají podíl v začínajících firmách, které jsou spolufinancované vládním programem. Existují také vládou financované fondy rizikového kapitálu zaměřené na pre-seed, seed a scale-up financování.
László Korányi, hlavní poradce pro inovační záležitosti, zdůrazňuje další zajímavé aktivity, které spojují akademickou a podnikatelskou sféru. V rámci programu cooperative PhD vybraní účastnici pokračují v doktorském studiu ve spolupráci s podnikatelským sektorem především v oblasti matematiky, přírodních věd, inženýrství a informačních technologií. Zmiňuje také 18 národních laboratoří jako znalostních center nebo program Proof of Concept vytvořený pro univerzitní inovační ekosystém.
Mnoho iniciativ se zaměřuje na podporu začínajících podniků, jednou z nich je například Startup Hungary. Csongor Bias, jeho výkonný ředitel, shrnuje, že existovaly dvě generace úspěšných příběhů mladých firem – první se datuje od roku 2000 do roku 2015 a druhá pak od roku 2015 do roku 2021. Navrhuje také některé možnosti dalšího růstu, jako je práce na globálnějším myšlení, využívání osvědčených mezinárodních postupů, přátelské regulace pro startupy nebo více podnikání ve vzdělávání.
Autor: Vědavýzkum.cz (AV, SA)
Přečtěte si také o výzkumu, vývoji a transferu v Polsku, Gruzii nebo na Slovensku.
Článek vznikl ve spolupráci se společností UNICO v rámci projektu Network4Growth - Innovation and Technology Transfer Network for Development and Economic Growth. UNICO během ročního projektu podpořeného Visegrádským fondem mapuje inovační ekosystémy a příklady úspěšné spolupráce businessu s akademickým sektorem v zemích Visegrádské čtyřky, Arménii a Gruzii.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
