Naši vědci a vědkyně jsou mezinárodně známí svou vynalézavostí a originálním využíváním dostupných (často omezených) zdrojů. Potvrzuje to i nejnovější publikace o novém nanomateriálu na bázi běžného minerálu, který urychluje chemické reakce lépe než dnes používané vzácné kovy. Další z objevů přepisuje učebnice antiferomagnetismu a mohl by změnit ukládání a přenos informací. Češi také zmodernizovali nepoužívaný dalekohled v Chile a doufají doslova ve hvězdné objevy. Další z pravidelných přehledů české stopy ve vědě míří kromě vesmíru i do Afriky.
Když dochází vzácné kovy, nastává čas minerálů a Slunce
Rychlejší, levnější a ekologičtější výrobu léčiv, chemikálií, plastů či barviv slibuje nový nanomateriál od vědců z olomouckého výzkumného centra CATRIN, ostravského Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) a zahraničních kolegů. Svým složením připomíná přírodní minerál chalkopyrit a urychluje chemické reakce lépe než dnes používané vzácné kovy, navíc si vystačí jen s využitím slunečního záření. O novou technologii již projevili zájem zahraniční investoři.
Češi přepsali vnímání magnetismu
Výzkum vědců pod vedením Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR přinesl překvapivý poznatek ze světa antiferomagnetů. Objev může zásadně ovlivnit například výzkum ultrarychlých paměťových zařízení.
Při studiu antiferomagnetů na úrovni atomů (což donedávna vůbec nebylo možné a stále to není jednoduché) skupina zjistila, že takzvaná doménová stěna má šířku, jež odpovídá pouhé vzdálenosti mezi dvěma atomy – o čemž se doposud nevědělo a ani se něco takového nepředpokládalo. Běžné magnety, které nám drží fotky na ledničce, mají totiž doménové stěny (hranice, kde se mění magnetický pól materiálu) široké několik stovek až tisícovek atomů.
Antiferomagnety se od běžných magnetů liší tím, že se jejich póly střídají po jednotlivých vrstvách atomů, čímž se magnetické síly „vynulují“ a fotku na ledničku si jimi nepřipnete. Dlouhou dobu byly přehlížené a považované za neužitečné, neboť bylo těžké je byť jen studovat, natož ovládat, či dokonce využívat. To se ale v posledních letech mění. Vědci z celého světa do antiferomagnetů vkládají velké naděje a snaží se jich využít jako nových materiálů pro superrychlé počítače a při zpracování informací.
„Nejnovější poznatky o doménových stěnách antiferomagnetů se pokusíme dále rozvíjet například při takzvaném neuromorfním počítání a při vývoji umělé inteligence, která by se mohla blížit fungování lidského mozku. Dnešní počítače pomocí běžných magnetických materiálů zapisují informace na pevné disky pomocí jedniček a nul. Do antiferomagnetů můžeme přímo na úrovni hardwaru zapsat mnohem více stavů, což se blíží strukturám a fungování našeho mozku, který například rychlostí a efektivitou rozpoznávání obrazů nebo řeči vyniká nad současnými počítači,“ vysvětluje Tomáš Jungwirth.
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR. Foto: Pavlína Jáchimová, SSČ AV ČR.
Co jsme jedli během pandemie
Před několik dny byly publikovány výsledky evropské studie, která sledovala náš vztah k jídlu během první vlny koronavirové pandemie. „Oproti jiným pracím nesrovnáváme státy, ale různé evropské regiony,“ říká Jan Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR. „Obecně můžeme říci, že domácnosti, které měly větší obavy z nedostatku jídla, patřily mezi zranitelné již před pandemií. Konkrétně v Česku měla obavy o dostatek vhodných potravin na jaře 2020 čtvrtina obyvatel. Při opětovném výzkumu na podzim 2021 to byla dokonce více než třetina! Domníváme se, že zde již sehrála svou roli také rychle rostoucí inflace.“ Konkrétně Češi z finančních důvodů omezili nákup čerstvých ryb, ovoce a zeleniny, ale i alkoholu a sladkostí. Více plánují nákupy i vaření a méně plýtvají jídlem. Dále během pandemie vzrostla obliba vlastního pěstování – v čemž obecně vynikáme – a o čemž pojednává i nová kniha Zahrádkářské osady, kterou napsali tuzemští odborníci a je volně ke stažení.
„Zlaté české ručičky“ po dvaceti letech zmodernizovaly dalekohled v Chile
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR po dvaceti letech zprovoznili dalekohled na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama. Vybavili jej novým spektrografem, díky kterému bude pomáhat mimo jiné s pátráním po exoplanetách. Celý přístroj bude možné ovládat i na dálku ze středočeského Ondřejova.
Observatoř La Silla v chilské poušti Atacama. Foto: Zdeněk Bardon, fotografický ambassador Evropské jižní observatoře.
Další české úspěchy ve vědě:
- České protinádorové léčivo MitoTam má za sebou první fázi klinického testování, během které se ukázalo, že krom rakoviny by mohlo pomáhat také v boji s diabetem 2. typu. Nové poznatky publikoval tým vědců a lékařů v časopise Nature Communications.
- Žije v naprosté tmě, hladovět vydrží několik měsíců. Je zcela slepý a v prostoru se pohybuje na základě sluchu a vibrací – macarát jeskynní, ohrožený a tajemný mlok. K přežití si vyvinul unikátní mechanismy, o kterých toho ale stále mnoho nevíme – nelze ho totiž chovat a studovat v laboratoři. K jeho lepšímu poznání nyní pomůže unikátní 3D atlas, který vytvořila Markéta Tesařová z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně.
Markéta Tesařová z CEITEC VUT vytvořila unikátní 3D atlas ohroženého mloka macaráta jeskynního. Autor: Jan Prokopius.
- Hurvínek poletí do vesmíru! A to s družicí Planetum-1, která odstartuje v červnu na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska. Satelit bude sloužit především pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Řídící centrum v pražském planetáriu připravuje nejrůznější workshopy a exkurze, v jejichž rámci se žáci a studenti seznámí s jednotlivými podobory kosmického výzkumu i průmyslu. S družicí bude možné komunikovat a získávat nejrůznější data o průběhu jejího letu či jejím prostřednictvím pořizovat snímky z oběžné dráhy.
https://www.youtube.com/watch?v=3ww8DnMtyT8&feature=youtu.be
Tip na konec: Před 75 lety Hanzelka se Zikmundem, nyní Piknerová s Vaňourkem
Politoložka Linda Piknerová a cestovatel Tomáš Vaňourek již rok putují Afrikou a Amerikou po stopách Hanzelky a Zikmunda. Cílem Expedice Z101 není samotná pouť nebo pořizování hezkých snímků na Instagram, ale snaha navázat na práci jejich – dnes již v pravém slova smyslu legendárních – předchůdců, kteří budovali síť kontaktů a propagovali dobré jméno Československa. „Chceme zmapovat, jak se za více než sedmdesát let změnil svět a my s ním,“ říká Piknerová v článku pro ekonomický týdeník HROT. Jedním z podprojektů dvojice jsou i srovnávací fotografie, jejichž výstava je aktuálně k vidění ve Zlíně (nebo ve videu). Tam je také na tento pátek (22. dubna) připraven bohatý kulturní program, který má připomenout nikoli Den Země, nýbrž 75. výročí startu první cesty dvojice H+Z.
https://www.youtube.com/watch?v=3LqkdTbbm90&feature=emb_imp_woyt
Autorka: Pavla Hubálková
Blog vyšel na serveru Aktuálně.cz
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy.
Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média.
Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
