Obnova historických památek se neobejde bez trpělivosti a filigránské práce, a dnes především bez moderních metod a postupů. Za objevem zcela nového způsobu odstraňování vysokomolekulárních látek z povrchu historických materiálů stojí tým Jiřího Rathouského z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Tuto inovativní metodu, chráněnou patentem, lze využít nejen při odstraňování vrstev, povlaků či reziduí, ale i jako nový způsob ochrany povrchu stavebních materiálů. „K čištění se dnes používají přípravky, které jsou agresivní a mohou způsobit nevratné poškození povrchů. Při procesech restaurování je zásadní odstranit pouze žádaný materiál bez poškození dalších vrstev historického artefaktu. Nedostatky běžně užívaných postupů odstraňuje naše metoda. Hlavní složkou je zde voda, obsah aktivních složek je velmi nízký (několik procent), ale účinně cílený,“ říká Jiří Rathouský.
Výhody převažují
Novinka má vysokou účinnost při čištění povrchů památek. Umožňuje vyrábět čistící směsi tzv. na míru odběratelům pro různé povrchy jako kámen, dřevo, kov či olejomalby. Pyšní se maximální šetrností k čištěnému artefaktu, ke zdraví restaurátorů i k životnímu prostředí. A nabízí široké spektrum způsobů aplikace, např. natřením, napuštěním či rozprášením. Metoda je Ministerstvem kultury ČR certifikována jako Památkový postup ochrany povrchů stavebních materiálů. Což ve výsledku znamená otevřené dveře do oboru rekonstrukcí památek, tedy k širokému použití.
Transfer žádoucí
Vědci a transferáři společně pracují na přípravě nové firmy spin-off, která vědecký výsledek zhodnotí. Sama bude dále rozvíjet novou technologii výroby čistících směsí včetně produktů tzv. na míru a současně poskytovat komplexní poradenství a podporu firmám pracujícím s jejími produkty. „Naše technologie je vhodná pro široký okruh uživatelů, kteří potřebují šetrně odstranit nežádoucí látky z povrchu nejrůznějších materiálů. Primárně jsme se zaměřili na restaurátory, pro které je uvedený problém mimořádně závažný. V nedávné době byly naše emulze použity např. pro extrakci nanofosilií z historických olejomaleb. Jsou však vhodné i pro moderní stavby, u nichž potřebujeme odstranit bez nutnosti drastického zásahu např. nežádoucí hydrofobizaci či znečištění obtížně odstranitelnými oleji. Hledáme partnery, kteří by ověřili účinnost naší technologie podle jejich specifických potřeb a mohli by se v rámci licence věnovat i výrobě a distribuci těchto prostředků,“ vysvětluje Jiří Rathouský.
A jaké má vědec zkušenosti s transferem? „Naše zkušenosti jsou někdy lepší, jindy horší, ale celkově se jedná o běh na dlouhou trať. Jedním z důvodů je i to, že jsme primárně vědeckou institucí zaměřenou na základní výzkum. Z tohoto důvodu v současnosti zakládáme spin-off firmu AV Spin, která by se měla na tyto otázky zaměřit a cíleně nabízet naše technologie a poradenství potenciálním uživatelům,“ odpovídá.
Kam směřuje další vývoj ochrany povrchů památek?
Podle Jiřího Rathovského je restaurování památek komplikovaný obor, do něhož zasahuje mnoho často protichůdných činitelů, a případný neúspěch je bolestný, protože se jedná často o nenahraditelné originály. Z důvodu minimalizace rizika se často volí velmi tradiční postupy, které však nejsou vždy tou nejlepší volbou. „Domnívám se, že postupně dojde k zavádění nových přístupů, jako je ten náš, do památkové péče. Je však nutné seznamovat restaurátory s funkcí a přednostmi těchto nových materiálů a ve spolupráci s nimi testovat jejich použitelnost. Pokud toto dokážeme, má využívání nových materiálů a metod určitě zelenou. Mikroemulze, micelární systémy a nanostrukturní gely jsou materiály, které mají jedinečné vlastnosti a umožní posunout současnou restaurátorskou praxi na vyšší úroveň,“ uzavírá vědec.
Zdroj: Akademie věd ČR
CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz.Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.
Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
