3D biotisk už není jen futuristickou vizí, ale stává se realitou, která má potenciál zásadně změnit způsob, jakým přistupujeme k medicíně a regeneraci tkání. Ambicióznímu projektu zaměřenému na léčbu nádorových onemocnění pomocí 3D biotisku se začal věnovat multidisciplinární tým z Ostravské univerzity, Fakultní nemocnice Ostrava a VŠB – Technické univerzity Ostrava.
Hmyzem roku byly zvoleny světlušky, oblíbený svítící hmyz, jehož dospělí jedinci se právě začínají líhnout a můžeme se tak s nimi potkávat během začínajících prázdnin. Bohužel ale méně než dřív. Tyto svatojánské mušky, jak se jim někdy přezdívá, jsou totiž v ohrožení – také kvůli všudypřítomnému veřejnému osvětlení. Jejich studiu se na ústavu CATRIN Univerzity Palackého věnuje Dominik Kusý.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů.
Evropské univerzity nejsou jednotné v otázce vyloučení Izraele z programu Horizont Evropa. Rumunská univerzita řeší zpronevěru v rámci Erasmus programu. Univerzity podle předložených dat zaostávají v psychologické podpoře zaměstnanců. Afrika má svou první vesmírnou agenturu. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za červen.
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita nemá svým rozsahem a charakterem v Čechách obdoby.
Ačkoliv úspěch ve vědecké kariéře se často přisuzuje kvalitě práce a originalitě myšlenek jednotlivce, realita bývá složitější. Kolektiv autorů z britského institutu Research on Research Institute publikoval v červnu 2025 článek, který přináší další empirickou podporu pro důležitý fenomén vědy, o němž se už dlouho diskutuje: Matoušův efekt.
Jak vypadá rok v čele evropské sítě IGLO? CZELO ukázalo, že i menší země mohou udávat směr – posílili jsme spolupráci, otevřeli síť novým členům a přinesli český pohled do debat o budoucnosti evropského výzkumu a inovací.
Čerstvý docent v oboru Historie – české dějiny Jakub Drábik z Masarykovy univerzity se zabývá výzkumem v oblasti komparativních studií fašismu se zaměřením na český a britský fašismus. Zároveň varuje, že zneužíváním slova „fašismus“ ztrácíme schopnost rozpoznat skutečnou hrozbu.
Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, využívaných ve velké míře v elektronice, medicíně, automobilovém a obranném průmyslu. Unikátní metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů.
Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se totiž výzkumu informačního chování v digitálním prostředí, zajímají ji především oblasti spirituality a náboženství.
Strana 39 z 747