Komunikace vědy je široký pojem, který zahrnuje mnoho možností – od zapálené diskuze vědců na oborové konferenci, vědeckých komentářů k aktuálním tématům v novinách, popularizačních přednášek pro širokou veřejnost až po hravé chemické pokusy pro děti. Téměř všichni se dnes již shodnou, že je důležité „vědu komunikovat“. Ale jak, kdy, kde a komu?
Startup miomove vyvíjí chytrou vložku do bot neboli stélku pro sportovce. Překlenout fázi od vývoje prototypu k uvedení na trh pomáhá firmě účast na amerických veletrzích s programem CzechDemo a spolupráce s mentorem CzechInvestu, bývalým ředitelem společnosti NIKE ČR Petrem Janouškem.
Vědecký časopis, který patří vydavatelské skupině Springer Nature, stáhnul článek skupiny čínských vědců o obličejových rysech minoritních skupin obyvatel Číny kvůli podezření z porušování etických postupů. Ze stejných důvodů nyní vydavatelství prošetřuje více než dva tucty dalších publikací.
Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše Jůnka, který se vydal zkoumat málo zmapované pralesy v Kongu, hlásí první úspěchy. Během jednoho roku se Expedici Neuron Dzamba ya lobi povedlo nejen prozkoumat dosud neprobádané oblasti afrického pralesa, ale také navázat zásadní spolupráci s místními autoritami a Světovým fondem na ochranu přírody.
Německo chce v Evropě dostat do popředí výzkum kvantové technologie. I proto se rozhodlo na tento obor vyčlenit z pandemického fondu na obnovu tamní ekonomiky 2 miliardy eur. Chce tak dohnat mimoevropské státy, které jsou ve výzkumu již v pokročilejší fázi.
Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Kubala se rozhodl podat správní žalobu proti vzniku nového vysokoškolského ústavu s názvem CATRIN. Vedení univerzity a ředitelé výzkumných center jsou tímto krokem i způsobem komunikace překvapeni.
Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK). Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka.
Počty patentových přihlášek, udělených patentů či užitných vzorů firem a výzkumných organizací v České republice v posledních letech stagnují. Stále tak zaostáváme za vyspělými státy.
Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.
Kateřina Falk navazuje na svůj předešlý blog o zakládání výzkumné skupiny. Tentokrát se podělí o své zkušenosti ze začátků na pozici vedoucí. Prozradí mimo jiné, proč je dobré raději přijmout jednoho postdoka než tři doktorandy, jak moc je důležitá komunikace v rámci skupiny i jak najít ty pravé spolupracovníky.
Strana 390 z 748