Počty patentových přihlášek, udělených patentů či užitných vzorů firem a výzkumných organizací v České republice v posledních letech stagnují. Stále tak zaostáváme za vyspělými státy.
České podniky a výzkumné organizace si dostatečně nechrání své duševní vlastnictví. To zhoršuje postavení Česka v mnoha inovačních žebříčcích. Firmy se v roce 2019 na tuzemských přihláškách podílely ze 48 procent. Zbytek tvořily veřejné výzkumné organizace a fyzické osoby.
Celkově se o udělení patentů ucházelo 767 technických řešení, patentovou ochranu jich loni získalo 512, vyplývá z nejnovějších dat Českého statistického úřadu. Období mezi podáním přihlášky a udělením patentu trvá v průměru přibližně 5 let. Úspěšnost udělení patentu se pohybuje jen kolem 45 procent.
V Česku vedou užitné vzory
Ačkoli se patenty celosvětově v oblasti průmyslového vlastnictví považují za nejvýznamnější nástroj ochrany, u českých přihlašovatelů převažuje slabší ochrana užitnými vzory. V roce 2019 jich bylo zapsáno 1080. U nich se však nezkoumá celosvětová novost. Proto je udělení rychlejší a levnější, ovšem za cenu nižší ochrany.
Celkový počet udělených patentů na území Česka stoupá. Nicméně patentová aktivita českých subjektů stagnuje. Z výběrového šetření ČSÚ o inovačních aktivitách podniků za rok 2018 vyplývá, že jen 5 procent inovujících podniků uplatnilo patentovou přihlášku a 5,2 procenta užitný vzor.
Čeští původci příliš nechrání svá řešení ani v zahraničí. Dlouhodobě roste česká aktivita jen u patentového úřadu Spojených států (USTPO). Jen zlomek českých přihlašovatelů chrání své nápady podáním přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO). V roce 2018 u něj české subjekty podaly jen 243 patentových přihlášek, ale v populačně podobně velkém Rakousku jich bylo desetkrát více. V počtu patentů na milion obyvatel Česko z nových zemí EU převyšuje kromě Slovinska ostatní země EU-13, výrazně ale zaostává za původní evropskou patnáctkou.
Patentově aktivní je Škoda Auto
U českých firem a výzkumných organizací stále převládá nízké povědomí o ochraně duševního vlastnictví. Také převažuje názor, že vymáhání svých práv je příliš nákladné či že cena za přihlášení a udržování ochrany je vysoká. Firmy v Česku se také bojí, že přijdou o své know-how, protože při patentování jej musí také zveřejnit.
Jsou však výjimky jako Škoda Auto, která v počtu patentových přihlášek začala od roku 2017 dominovat. „Potřeba ochrany kreativních řešení je v dnešním světě čím dál důležitější. Prostřednictvím patentů chráníme své investice do vývoje a chceme získat předstih před konkurencí. Naší strategií je budování rozsáhlého a kvalitního portfolia patentů v ČR i zahraničí, zejména v evropských automobilových zemích a v Číně,“ komentuje Martin Bali-Jenčík ze Škody Auto. Z tuzemských firem jsou patentově aktivní také společnosti jako například Varroc Lighting Systems, Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, Farmet, Contipro či VÚTS. Češi jsou však podepsáni také pod mnoha patentovými přihláškami nadnárodních podniků, jako jsou Honeywell, Siemens či Robert Bosch.
U výzkumných organizací hrálo v počtu patentů dlouho roli jejich hodnocení a způsob institucionálního financování. V něm rozhodovala kvantita výsledků. Nejvíce se tento efekt projevil v letech 2005 až 2015, kdy byl největší nárůst počtu patentových přihlášek zejména u veřejných vysokých škol. Nyní se výsledky výzkumu hodnotí podle nové Metodiky 2017+, kde už počet patentů nehraje takovou roli. Z veřejných institucí patentuje nejvíce Fyzikální ústav AV ČR a České vysoké učení technické v Praze.
Na jednotný evropský patent se stále čeká
Na evropské úrovni se počítá se zavedením evropského patentu s jednotným účinkem. Bude tak stačit podat jednu přihlášku v jednom z úředních jazyků, která bude platit ve všech zemích účastnících se jednotného patentu a platit se bude jeden poplatek. „Svaz průmyslu dlouhodobě podporuje zvýšení patentové aktivity českých firem a výzkumných organizací. Rizika rychlé ratifikace této dohody Českou republikou ale považujeme za významná, zejména pro malé a střední firmy. Očekávané skokové navýšení počtu patentů v ČR bude při inovacích vyžadovat od firem lepší a rozsáhlejší patentové rešerše. Nezanedbatelnou roli hrají také vyšší náklady na případné soudní spory. Proto jsme doporučovali vládě s přijetím dohody počkat, než se ukáže, jak funguje v praxi,“ uvádí ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.
Zavedení jednotného patentu provázejí problémy, kdy jej sice ratifikovalo již 16 zemí, nicméně v Německu po zásahu Spolkového ústavního soudu se musí proces opakovat. Bez souhlasu Německa systém nezačne fungovat. Nově se předpokládá dokončení německé ratifikace do konce roku 2021. Rovněž není jasná role Velké Británie. Po ratifikaci Dohody v roce 2018 nynější britská vláda nepočítá s účastí země v systému jednotného patentu.
Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu a dopravy Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.
Autor: Jan Proksch
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
