Jak kreativně a neotřele komunikovat vědu pro celou řadu cílových skupin? Odpověď nabídli odborníci na popularizaci vědy ve svých výstupech na letošní konferenci SCIENCE COMMUNICATION, tradičně pořádané portálem VědaVýzkum.cz. Řečníci sdíleli pozitivní i negativní příklady z vlastní praxe napříč řadou formátů: od workshopů, velkých akcí po prezentace na veletrzích i komunikaci na sociálních sítích.
Markéta Hujerová, donedávna Klíčová, působí na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci, kde ve spolupráci s kolegy z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni vyvíjí unikátní nanovlákennou náplast pro krytí střev po operacích. Za svoji práci již získala řadu ocenění, mezi která patří cena ze soutěže průlomových nápadů Falling Walls Lab a nejnověji prestižní ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Posledně jmenovaný projekt si klade za cíl podporovat mladé vědkyně na jejich kariérní cestě i propagovat vědu jako takovou.
Pitná voda, potraviny a zdroje energií jsou základními podmínkami lidského života – ať už člověk žije v Šanghaji, New Yorku nebo v Brně. Jejich dostupnost však není samozřejmostí, zejména v hustě osídlených městských aglomeracích, které se potýkají i s dalšími problémy, jako je nedostatek bytů, zelených ploch či kvalitní infrastruktury.
Občas se jí přezdívá česká Jane Goodall nebo Dian Fossey. Není divu. Mladá primatoložka a parazitoložka z Moravy strávila v afrických pralesích mezi gorilami a šimpanzi v součtu několik let. A při pátrání po jejich trusu zažila ledacos. Se svými dobrodružnými příhodami se nám Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR svěřila v rozhovoru.
Kdyby nebylo osvíceného zahradníka, přišla by botanička Zuzana Münzbergová o svůj experimentální záhon. Díky němu ukázala, že rozmanitá půdní mikrobiální společenstva zvyšují odolnost rostlin proti narušení a invazím. Zjistila také, že úspěšnost invazních druhů nespočívá v unikátním složení látek vylučovaných kořeny, ale v jejich specifické kombinaci.
Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují, zda se aktivita genů zvýší nebo sníží.
Stála u zrodu výuky umělé inteligence v Česku, byla jednou z prvních studentek nově vzniklého oboru Teoretická kybernetika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, spolupracovala s Ivanem M. Havlem a s manželem Petrem Štěpánkem rozvíjela deklarativní programovací jazyk Prolog. Svou vědeckou dráhou navázala na práci rodičů, lékařů, kteří zkoumali paměť a věnovali se i výzkumu neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Kreativitě stačí dát prostor a mohou se dít velké věci, ukázala naše konference Kreativní PR: Jak komunikovat vědu netradičně.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Tomáše Slaniny vyvinuli nový způsob značení molekul fluorescenčními barvivy, který kvalitou překonává dosud využívané metody. Nová fluorescenční značka zůstává pevně navázaná na cílovou molekulu a nerozpadá se ani v náročných podmínkách uvnitř buněk.
Finanční podpora z rámcových programů zůstává v ČR regionálně silně koncentrovaná. V programu Horizont Evropa sice podíl Prahy na celkové podpoře pro ČR klesl zhruba z 55,1 % na 51,4 %, nerovnoměrnost rozložení prostředků se však změnila jen nepatrně (pokles Giniho koeficientu je minimální) a metropolitní osa Praha – Jihomoravský kraj – Středočeský kraj nadále přetrvává. U Středočeského kraje je navíc zřejmá úzká provázanost s Prahou, takže většina podpory se de facto soustřeďuje do dvou výrazných center.
Strana 5 z 746