Konsorcium PRO-EURO-DILI-NET, do nějž byl zapojen i tým Laboratoře biofyziky z Fyzikálního ústavu AV ČR, bylo vyhodnoceno jako nejlepší projekt v rámci programu COST Action. Tento mezinárodní výzkumný projekt se zaměřil na problematiku lékového poškození jater (DILI), které představuje jednu z hlavních výzev při vývoji nových léčiv.
Ne každý hmyz má jepičí život. Královské páry termitů se dožívají i několika desítek let. Rekordy v dlouhověkosti drží také z evolučního hlediska – jejich vyspělé kolonie existovaly už v éře dinosaurů.
Světový den vody každoročně upozorňuje na rostoucí problémy s tímto živlem. Jak zajistit, aby Česko obstálo ve světě, kde voda přestává být samozřejmostí? Odborníci z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně Daniel Marton a Aleš Dráb upozorňují na extrémní výkyvy a zdůrazňují význam chytrého vodního hospodářství. Povodně v roce 2024 prověřily odolnost českého systému, který díky včasné predikci a účinným opatřením obstál.
Časopis Nature vydal studii odhalující nové genetické souvislosti u desítek vzácných onemocnění. Vědecký tým, jehož součástí byla i Petra Lišková, lékařka a vědkyně z 1. LF UK a VFN, za tímto účelem zanalyzoval pomocí moderních technologií genom 35 tisíc rodin. Výsledky mohou pomoci k diagnóze pacientům se vzácnými nemocemi po celém světě.
20. března nastalo astronomické jaro. Jaké počasí nás letos čeká? To se dozvídáme díky meteorologii, která slaví 23. března Světový den meteorologie. Víte kdy, proč a jak jsme začali předpovídat počasí? Jaké socioekonomické dopady má dobrá předpověď? A kdo se zasloužil o to, že dnes umíme předpovídat hurikány, bouře i slunečné dny?
David Stíbal působí jako zástupce ředitele biotechnologického inkubátoru i&i Prague, který patří do rodiny spin-off firem Ústavu organické chemie a biochemie. Aktuálně se účastnil evropské biotechnologické konference Bio-Europe a přináší tak pohled na evropské trendy ve financování biotechnologického výzkumu, které přibližuje v rozhovoru.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte nové AI továrny, vítěze Evropské soutěže v oblasti sociálních inovací či posílení spolupráce s Jižní Afrikou. Přečtěte si také, jaký dopad mají EIT KIC společenství a kdo se stal vítězem DigiEduHack.
Navzdory poměrně omezenému rozpočtu programu Euratom v letech 2021–2023 dokázala ČR využít příležitostí na výbornou. Účastnila se 60 % financovaných projektů a získala celkem 13 milionů eur na výzkum v oblasti jaderné energetiky. Významnou roli v tomto úspěchu sehrály české vědecké instituce, které se aktivně podílejí na klíčových evropských projektech. Díky těmto úspěchům ČR potvrzuje svou silnou pozici v mezinárodním jaderném výzkumu a přispívá k rozvoji strategických technologií, jež budou hrát zásadní roli v budoucí energetice Evropy.
Smlouvy o kontrole zbrojení představují zásadní nástroj pro zajišťování bezpečnosti států a lidí. Výzkum Jana Karlase z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podpořený GA ČR odhaluje příčiny, proč státy tyto smlouvy uzavírají, i to, co jim v jejich uzavření brání.
Cena inteligence směřuje k nule, přinejmenším té průměrné, ať už je strojová nebo lidská. To bylo ještě před pár lety nemyslitelné. Fakt, že například programátor je králem pracovního trhu, už za pár měsíců platit nemusí, říká o rozvoji umělé inteligence expert Národního institutu SYRI Jakub Sedláček. AI může člověka přiblížit k superschopnostem, ve všem jej ale zatím nenahradí. Nejvíce ohrožené jsou aktuálně profese, které jenom sedí u počítače.
Strana 65 z 747