Liberecký Schenker se jako první firma v zemi inspiroval projektem Terezy Nalezené z Technické univerzity v Liberci a na střeše své haly v liberecké průmyslové zóně hydroponicky pěstuje zeleninu. Autorka nápadu projektem Salát na střeše usiluje o zmenšení tepelných ostrovů v letních výhních měst a o smysluplné využití „střešní pouště“ průmyslových areálů.
Řešitelé půlmiliardových projektů z výzvy OP JAK Špičkový výzkum, která měla celkovou alokaci 12,2 miliardy, vyzývají Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby změnilo přísně nastavená pravidla ohledně Open Access publikací, které jsou podle nich příliš drahé a financují zisky vědeckých vydavatelství. Poplatky za tyto publikace budou stát 220 milionů korun, které by dle vědců mohly být využity účelněji. K předání výzvy dojde 19. 9. 2025 na zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace a o týden později přímo na ministerstvu.
V areálu Akademie věd ČR v Praze 8 na Ládví vzniká nová naučná stezka, která přístupnou a hravou formou představí veřejnosti výzkum místních ústavů AV ČR. Interaktivní exponáty přiblíží témata z různých vědních oborů přímo ve veřejném prostoru.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte uzávěrky registrací na podzimní a zimní konference a matchmaking. Dozvíte se také o výběrovém řízení do EIC nebo finálním návrhu dlouhodobého rozpočtu EU.
Predikce životnosti strojů je tu. Díky spolupráci Neuron Soundware a CEITEC VUT v Brně. Představte si, že slyšíte neobvyklý zvuk vašeho auta při rozjezdu. Možná poznáte, že něco není v pořádku, dříve, než se skutečně porouchá. A teď si představte, že podobným způsobem dokáže poslouchat své vlastní zvuky i průmyslový stroj – a s pomocí umělé inteligence říct, jak dlouho ještě vydrží pracovat bez poruchy.
Vědci z laboratoře Tomáše Pluskala pomáhají kolegům z celého světa poznávat dosud neznámé látky. Vytvořili rozsáhlou knihovnu MSⁿLib, která obsahuje několik milionů záznamů o tom, jak se malé molekuly „rozpadají“ při měření metodou hmotnostní spektrometrie. Zatím se podobné databáze rozrůstaly jen velmi pomalu. Díky novému unikátnímu postupu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR lze teď údaje o neznámých molekulách získat v řádu minut.
Ještě jednou se vracím k výzkumu na našich dvou největších univerzitách, Karlově a Masarykově. Tentokrát proklepnu, jak se v základním výzkumu za posledních zhruba 12 let posunuly. Opět to bude po oborech a bude mě zajímat nejen posun v personálních kapacitách a publikačním výkonu, ale také posun v kvalitě.
Po pětadvaceti letech, kdy sbíral zkušenosti na nejprestižnějších evropských univerzitách a pracoval na ERC grantu, se vrací na Právnickou fakultu UK. Ústavní právník Jan Komárek na ní chce vybudovat vědecké pracoviště světových rozměrů a přitáhnout talenty z celého světa, a to jak seniorní výzkumníky, tak i začínající právní vědce, doktorandy a doktorandky.
Krize na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy ukázala, jak těžké je skloubit akademickou autonomii a církevní dohled. Český model, kdy na jedné univerzitě působí hned tři teologické fakulty, je v Evropě téměř ojedinělý. O to relevantnější je otázka, zda má smysl tento systém udržovat, nebo je čas hledat nové uspořádání?
Doktorandka Nicole Černeková se na Fakultě chemické VUT věnuje výzkumu využití polyhydroxyalkanoátů pro tvorbu vodivých hydrogelů. Přispívá tak k vývoji materiálů pro budoucí medicínu i elektroniku. Přestože se rozhodla vědě profesně dále nevěnovat, její příběh ukazuje, že vědecká dráha nemusí být cílem – ale cestou, která formuje osobnost i pohled na svět. Nedávno navíc zazářila na prestižní konferenci Interdisciplinary Meeting of Young Scientists, kde se zařadila mezi tři nejlepší v kategorii Advanced Analytics and Material Science.
Strana 23 z 747