Ekonomiky zemí se neustále vyvíjejí. Některé rostou rychle díky tomu, že přebírají již ověřená řešení ze zahraničí – jinými slovy, napodobují. Jenže přijde chvíle, kdy to přestane fungovat. A právě tehdy musí přepnout na vlastní nápady, inovace a tvořivost.
Nový superpočítač JUPITER, představený komisařkou Ekaterinou Zaharieva a německým kancléřem Friedrichem Merzem v německém Forschungszentru Jülich, se oficiálně stal prvním evropským systémem, který dosáhl prahové hodnoty exascale – tj. provedl více než jeden kvintilion (1018) operací za sekundu, což je úroveň výpočetního výkonu srovnatelná s agregací výpočetních schopností jednoho milionu moderních chytrých telefonů. Tímto milníkem vstupuje Evropa do celosvětové ligy vysoce výkonné výpočetní techniky.
Evropská komise v červenci 2025 představila návrh rámcového programu pro výzkum a inovace pro období 2028–2034. Česká síť národních kontaktních pracovníků NCP při Technologickém centru Praha připravila k tomuto návrhu reflexi. Níže uvádíme výběr hlavních myšlenek z tohoto dokumentu, další témata jsou podrobně rozpracována v plné verzi.
Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi, který se zaměřuje na problematiku ukládání trestů napříč kontinentální Evropou.
Pro pětinu Čechů ve věku od 18 do 59 let představuje „život online“ stres. Je však zároveň i zdrojem inspirace a zábavy. První reprezentativní data přináší výzkum Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS).
Opakované odvolání děkana Jaroslava Brože, soudní spory a bizarní incident s hasiči by mohly působit jako univerzitní kuriozita. Jenže v létě 2025 se krize na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy proměnila ve vážnější problém a Katolická teologická fakulta se tak stala zrcadlem hlubších konfliktů: mezi akademickými samosprávami, mezi Ministerstvem školství a vysokými školami, mezi akademickou autonomií a církevní autoritou, mezi konzervativní a otevřenou teologií, ale i mezi tradicí a současnou podobou sekulární společnosti.
Výzkumný tým z Vysoké školy chemicko‑technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vytvořil a popsal nový typ fotopřepínače – molekuly, která pod vlivem světla zásadně mění své vlastnosti. Doposud publikovaná životnost tzv. tripletových stavů molekul je několik milisekund, v tomto případě se ovšem jedná o desítky hodin.
Stárnutí společnosti není jen sociálním fenoménem. Zásadně promění i to, kdo se o nás v budoucnu postará. Jak bude vypadat český trh práce v roce 2030? Nedávná studie z Vysoké školy ekonomické přináší odpověď.
Ondřej Šimek působí v Technologickém centru Praha jako vedoucí projektu, který propojuje Evropskou kosmickou agenturu s českými firmami a výzkumnými organizacemi. Díky této spolupráci mohou Češi využít know-how z kosmického výzkumu nebo své technologie zapojit do vesmírných projektů. Jak tato spolupráce probíhá, v čem posune Česko mise českého astronauta a co spojuje optické senzory na družicích a chytré slepecké hole?
Vědci z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty zahájili nový projekt s názvem MicroArch, který má za cíl vytvořit unikátní „stavebnici“ pro práci s tzv. mikrofluidikou. Tato perspektivní technologie dokáže přesně ovládat proudění velmi malých množství tekutin a díky tomu nachází uplatnění například při vývoji nových léčiv, v diagnostice nemocí, při testování životního prostředí nebo ve špičkovém chemickém a biologickém výzkumu.
Strana 25 z 747