Opakované odvolání děkana Jaroslava Brože, soudní spory a bizarní incident s hasiči by mohly působit jako univerzitní kuriozita. Jenže v létě 2025 se krize na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy proměnila ve vážnější problém a Katolická teologická fakulta se tak stala zrcadlem hlubších konfliktů: mezi akademickými samosprávami, mezi Ministerstvem školství a vysokými školami, mezi akademickou autonomií a církevní autoritou, mezi konzervativní a otevřenou teologií, ale i mezi tradicí a současnou podobou sekulární společnosti.
Rektorka na žebříku, univerzita v pasti
Aktuální krize na Katolické teologie fakultě (KTF) již trvá dlouhou řadu měsíců a vyvolává relativně velkou vlnu zájmu z řad veřejnosti. Není co se divit – vždyť Teologická fakulta byla jednou ze čtyř původních fakult nejstarší české univerzity.
Celý spor je značně komplexní a blíže ho shrnujeme níže. Děkan KTF Jaroslav Brož byl během jediného funkčního období dvakrát odvolán akademickým senátem a v obou případech odvolání potvrdila rektorka univerzity Milena Králíčková. Brož se po prvním rozhodnutí obrátil na soud a díky předběžnému opatření se dočasně vrátil do funkce. Následně byl odvolán podruhé, což vyústilo v epizodu glosovanou médii jako „rektorka na žebříku”, kdy se rektorka UK pokusila předat rozhodnutí o odvolání osobně, a protože panovaly obavy o zdraví děkana Brože, byla přivolána zdravotnická záchranná služba.
Poslední srpnové týdny letošního roku pak přinesly do celého sporu novou eskalaci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zaslalo Univerzitě Karlově (UK) výzvu, aby „bezodkladně zjednala nápravu“ v řízení Katolické teologické fakulty. Podle serveru Publico, který výzvu zveřejnil, nebylo v souladu se zákonem pověření „třetí osoby“, tedy Michaely Falátkové, předsedkyně odborové organizace KTF, dočasným vedením fakulty. Odvolaný děkan Brož totiž ještě před svým odvoláním (resp. před doručením rozhodnutí) pověřil řízením fakulty svého statutárního zástupce, proděkana pro vědu a zahraničí Aleše Prázného. Vedení univerzity ovšem tento krok neuznalo a rektorka jmenovala dočasnou správkyní fakulty právě Falátkovou.
O vrácení dočasného vedení do rukou Prázného požádal ve veřejném prohlášní i Jan Graubner, arcibiskup pražský. Rektorka UK, Milena Králíčková, v reakci na výzvu ministerstva dne 28. 8.2025 oficiálně odpověděla, že je nucena vyhovět a skutečně tedy předá vedení fakulty Aleši Práznému. Zároveň se však přidala k návrhu předsedy Akademického senátu KTF UK Davida Vopřady požadujícího nucenou správu fakulty před volbami nového děkana. „Ministerstvo přebírá fakticky spoluodpovědnost za další vývoj situace na Katolické teologické fakultě,” píše se v oficiálním prohlášení rektorky Univerzity Karlovy.
„Především je nutné říci, že akademická půda by měla být místem pro debatu a otevřený dialog. Rozdílné názory nejsou nic závadného nebo nepatřičného, naopak, jsou příležitostí pro rozvíjení diskuse,” prohlásila pak rektorka Milena Králíčková pro náš portál. „Je nesmírně smutné, že určité skupině pracovníků nejde o kvalitní vzdělávání či pěstování vědy a výzkumu na fakultě, ale o sledování úplně jiných cílů.”
Přečtěte si také
Teolog a filozof Eduard Fiedler se věnuje především otázkám chápání a interpretace Svaté Trojice v dnešní teologii, filozofii i křesťanské praxi. V dospívání byl přitom až militantně ateistický. U příležitosti velikonočních svátků jsme si povídali, jak nám dnešní teologie může pomoci v chápání přírodních věd, jak k nám dnes promlouvá Komenský či jakým způsobem se může každého z nás dotýkat velikonoční příběh.
Zvláštní postup MŠMT – je úřad nestranný?
Celý postup MŠMT vyvolává v některých akademických senátorech Univerzity Karlovy i pochybnosti o nestrannosti Ministerstva školství, a to jak přímo samotného ministra školství Mikuláše Beka, který má údajně s rektorkou Milenou Králíčkovou spory, tak vrchní ředitelky Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radky Wildové, která je pod výzvou MŠMT podepsána. Radka Wildová totiž působila za předchůdce Mileny Králíčkové Tomáše Zimy jako jeho prorektorka a Tomáš Zima v mnoha případech se současnou rektorkou nesouhlasí.
Na Univerzitě Karlově má Wildová nadále úvazek a působí také jako koordinátorka programu Cooperatio na Pedagogické fakultě. V rámci Cooperatia je rozdělována převážná část finančních prostředků, které univerzita získává od státu ve formě institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Podle jednoho z akademických senátorů, jehož identitu redakce zná, je to střet zájmů a potenciálně i systémová podjatost.
Postup MŠMT vyvolává otázky i v předsedovi akademického senátu KTF Davidu Vopřadovi, který k tomu říká: „S rektorkou jsme postupovali při vědomí precedentů, kdy rektor s předsedou fakultního senátu dohodli svěření dočasného vedení fakulty do voleb děkana někomu třetímu – podle toho jsme také postupovali a byli jsme překvapeni z toho, že tyto precedenty (recentně ČZU, fakulta Právně ekonomická, UHK, TUL) byly tak rychle ministerstvem vyhodnoceny jako nevhodné. V celé záležitosti jsem především překvapen, že je obcházen fakultní samosprávný orgán, kterým je akademický senát, který by v té věci měl mít co říci, avšak MŠMT tento prvek samosprávy ignorovalo.“
Za postup akademického senátu KTF se postavila část akademiků z různých univerzit, která zaslala 29. 8. 2025 ministru Bekovi otevřený dopis na podporu akademického senátu KTF UK. K tomuto dopisu se připojila 3. 9. 2025 také Rada Učené společnosti ČR. Ta dle svého prohlášení „vyjadřuje znepokojení nad situací na této fakultě, kde děkan, dvakrát odvolaný senátem fakulty i rektorkou univerzity, napadl své odvolání u soudu a přenesl správu fakulty na proděkana spoluodpovědného za rozklad fakulty. MŠMT se nicméně postavilo za tohoto proděkana proti vůli akademického senátu i proti vůli rektorky. Jde o nebezpečný precedens pro demokratickou správu v akademickém prostředí”. (9. 9. 2025 doplnění: petice vznikla také na podporu odvolaného děkana Jaroslava Brože, iniciovali ji studenti KTF, dva z nich akademičtí senátoři KTF)
V daný okamžik tedy KTF vede proděkan Aleš Prázný. Plánované volby nového děkana by se měly uskutečnit 30. 9. 2025.
Situací na fakultě se začal zabývat i Národní akreditační úřad, jenž na KTF UK zahájil předběžné šetření a vyžádal informace o aktuální situaci a schopnosti fakulty udržet kvalitu výuky. Kontrolu KTF zahájí i samotné Ministerstvo školství, jehož ministr Mikuláš Bek říká: „MŠMT není arbitrem ve věci směřování fakulty, má za úkol pečovat především o to, aby se spor odehrával v mantinelech zákona o vysokých školách. Přenesení působnosti samosprávných orgánů fakulty na rektora, po kterém někteří volají, je možné provést pouze rozhodnutím MŠMT a pouze za podmínek definovaných v zákoně. Abychom takový krok mohli odpovědně zvážit, potřebujeme získat komplexní přehled o hospodaření a personální situaci na fakultě.“
Přečtěte si také
Poslední červencový den roku 2016 bylo krásně a slunečno. Mne a moji rodinu čekala velká stěhovací cesta. Po pěti letech studia a působení v zahraničí jsme se vraceli zpět do Česka. 31. 7. 2016 jsme zabalili svůj život do kufru auta, abych 1. 8. 2016 ráno mohl nastoupit na Univerzitě Karlově v Praze. Odjížděli jsme tehdy z Vídně, kde jsem strávil předešlých 6 měsíců jako Junior Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen.
Fakulta mezi univerzitou a církví, rektor s malými pravomocemi
KTF má zvláštní postavení: je to veřejná univerzitní fakulta, ale zároveň je úzce propojena s katolickou církví. Děkan i učitelé teologických předmětů ke svému působení potřebují takzvanou kanonickou misi od velkého kancléře fakulty, kterým je právě aktuální pražský arcibiskup Jan Graubner. To vytváří velmi složitou situaci – fakulta funguje na principech akademické samosprávy, zároveň však zde má svou silnou formální i neformální roli církevní autorita (k tomuto tématu přineseme v následujících týdnech ještě další článek, pozn. red. )
Arcibiskup Graubner v tomto směru také opakovaně konal. Senátu i univerzitě opakovaně zasílal dopisy, v nichž zpochybňoval legitimitu odvolání děkana. To posílilo Brožovu pozici a prohloubilo konflikt uvnitř samotné fakulty. Když navíc aktuálně ministerstvo školství vyzvalo univerzitu k nápravě, ocitla se UK ve schizofrenní situaci: musí respektovat požadavky akademické samosprávy, ale zároveň čelí tlaku státu i církve. Po výzvě ministerstva i prohlášení arcibiskupa, ale už předtím po soudním rozhodnutí je jasné, že krize už není jen interní záležitostí fakulty.
Celá aféra však poukazuje na zásadní limity českého vysokoškolského systému. V něm pravidla a nápravné mechanismy fungují pouze tehdy, když je všichni aktéři respektují. Pokud se systém jakýmkoliv způsobem „zadrhne”, jen velmi těžko se opravuje. To ukazuje nejen situace na KTF. David Vopřada, předseda senátu KTF tvrdí, že současný zákonný rámec neumožňuje univerzitě pružně reagovat na krize, protože klíčové rozhodování je plně v rukou fakultního senátu. Podobné patové situace jsme byli svědky i ve vleklém sporu na Národohospodářské fakultě VŠE.
Shrnutí, jak to celé vzniklo
Ten, kdo sledoval dění na KTF po celou dobu, může nyní přestat číst, pro ostatní přinášíme ještě shrnutí celé kauzy. Poslední roky byly pro vedení KTF složité. V létě 2023 tehdejší děkan Vojtěch Novotný neprodloužil smlouvu významnému historikovi a teologovi Tomáši Petráčkovi, známému svými liberálními názory (podporoval např. ekumenismus a manželství pro všechny). Oficiálně bylo propuštění zdůvodněno úsporami a „nadbytečností”, avšak Petráček to interpretoval jako tlak konzervativních církevních kruhů nesouhlasících s jeho názory. Tento krok vyvolal ostrou kritiku části akademické obce i veřejnosti a byl jedním z podnětů k pokusu o odvolání děkana Novotného. Ten sám nakonec v prosinci 2023 rezignoval ze zdravotních důvodů.
V únoru 2024 byl akademickým senátem zvolen nový děkan Jaroslav Brož, katolický kněz a biblista působící na fakultě od 90. let. Brož převzal funkci s vizí „stabilizace” fakulty, avšak brzy se dostal do konfliktu s částí akademické obce kvůli stylu řízení a personálním krokům. Senát a kritici mu vytýkali netransparentní a autoritativní vedení, účelové změny organizační struktury a ohrožení některých studijních programů. Brož například zavedl novou pozici koordinátora pro církevní a právní agendu s rozsáhlými pravomocemi, což akademický senát označil za porušování statutu fakulty a dalších předpisů UK. Děkan Brož provedl kontroverzní personální změny. Nejviditelnějším případem se stalo neprodloužení smluv pětici akademiček, které patřily k hlasitým kritikům fakulty, a které zajišťovaly výuku oboru Dějiny evropské kultury.
Na konci roku 2024 vyjádřila nezanedbatelná část akademické obce nespokojenost s Brožovým vedením. Na začátku roku 2025 pak byl připraven návrh na odvolání děkana, který byl v lednu 2025 odhlasován fakultním senátem. Tehdy děkan Brož výsledek uznal a veřejně prohlásil, že „nemá pocit ukřivděnosti a nebude nic blokovat”. Rektorka UK Milena Králíčková následně odvolání potvrdila a fakulta se chystala na poklidné předání funkce.
Krátce poté však Brož změnil přístup. Na následujícím zasedání senátu, kde se měla vyhlásit volba nového děkana, zaslal senátorům dopis, v němž žádal odložení volby až na nový senát. Argumentoval tím, že stávajícímu senátu brzy skončí mandát a že obměna členů senátu během jeho funkčního období zpochybňuje legitimitu stávajícího složení. Zároveň pohrozil soudní žalobou, pokud senát volbu neodloží. Stejnou žádost o odklad voleb nového děkana vznesl i pražský arcibiskup Jan Graubner (tzv. velký kancléř fakulty). Fakulta KTF je unikátní tím, že děkan musí mít pro výkon funkce kromě jmenování rektorem také církevní „potvrzení” – je předloženo arcibiskupovi a následně Vatikánu ke schválení (specificky papežskému nunciovi). To dává církvi určitý vliv, byť formálně nesmí zasahovat do řízení fakulty. Senát však nevyhověl prosbě arcibiskupa ani děkana a trval na svém harmonogramu.
Jaroslav Brož tedy následně skutečně podal žalobu ke správnímu soudu a požádal o předběžné opatření. Městský soud v Praze mu vyhověl – vydal opatření, kterým Brože dočasně ponechal ve funkci do doby rozhodnutí o zákonnosti odvolání. Tento právní zásah uvedl fakultu do neobvyklé situace, se kterou univerzitní předpisy nepočítaly. Obvykle platí, že děkan je buď ve funkci s důvěrou senátu, nebo odvolán a nahrazen. Brož se však díky soudu stal dočasně „neodvolatelným”. Bezprostředně po svém soudním návratu do úřadu učinil Brož sérii rychlých personálních opatření, vnímaných jeho kritiky jako pokus upevnit moc a ovlivnit tak výsledek budoucích voleb.
V řádných volbách do akademického senátu KTF v květnu 2025 nakonec získala většinu skupina kritiků Brožova vedení a nový senát tak v červnu 2025 děkana Brože již podruhé odvolal (rektorka Králíčková odvolání oficiálně potvrdila v červenci 2025). Brož si ale rozhodnutí nepřevzal – údajně kvůli svému zdravotnímu stavu. Rektorka se mu pokusila následně předat odvolací listinu osobně 25. července. Když děkan nereagoval na telefonáty ani zvonění u svého bytu, byla v doprovodu kanovníka vyšehradské kapituly přivolána záchranná služba. To byl ostatně moment, díky kterému celý spor získal mírně groteskní rozměr. Záchranná služba ověřila, že děkan byl naštěstí v pořádku, rozhodnutí si ale odmítl převzat.
V návaznosti na odvolání děkana pak vedení Univerzity Karlovy odmítlo uznat pověření proděkana Aleše Prázného a místo toho dočasnou správkyní jmenovalo právě Michaelu Falátkovou. Podle MŠMT však tento krok ohrozil zákonnost a fungování fakulty a požádal o nápravu, ačkoliv ve své výzvě zároveň prohlásil, že nepředjímá konkrétní řešení a respektuje autonomii vysokých škol. Rektorka tedy vedení předala zpět Aleši Práznému. Fakulta nyní čeká na blížící se děkanské volby, které by měly proběhnout 30. 9. 2025.
V následujících týdnech přineseme ještě jeden text, který se bude věnovat otázce existence teologických fakult na sekulárních školách z širšího úhlu pohledu.
Autoři: Jan Tesárek s přispěním Vladislavy Vojtíškové
Další zdroje:
Seznam Zprávy (2025): Absurdní situace na Univerzitě Karlově si žádá absurdní řešení; MŠMT vyzvalo Univerzitu Karlovu ke zjednání nápravy ve vedení Katolické fakulty
Christnet.eu (2025): Katolická teologická fakulta, která věří, naslouchá a unese pluralitu; Dvakrát odvolaný děkan; Ministerstvo vyzvalo Karlovu univerzitu k nápravě, zasáhl i arcibiskup
ČTK, Aktuálně.cz (2024–2025) – zpravodajství o sporu na KTF
Historické studie: Getsemany, archiv UK
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
