Jaký bude desátý rámcový program? V ideálním případe jednodušší. TC Praha přináší reflexi návrhu

Název „Horizont Evropa“

Pokračující používání názvu „Horizont Evropa“ pro rámcový program 2028–2034 (desátý rámcový program neboli FP10) signalizuje závazek ke kontinuitě politiky EU v oblasti výzkumu a inovací a ke svébytnému programu. Ačkoli je to vítaný signál pro stakeholdery obeznámené se stávajícím programem, může to v praktické implementaci vyvolat zmatek – zejména při rozlišování závazných pravidel a požadavků na vykazování ve dvou po sobě jdoucích obdobích nesoucích stejný název. V tomto kontextu by zavedení nového názvu – při zachování značky „Horizont“ - mohlo být praktickým řešením pro podporu přehlednosti a snížení administrativní náročnosti. 

Rozpočet a propojení s Evropským fondem pro konkurenceschopnost

Navrhovaný rozpočet FP10 ve výši 175 miliard eur je vítaný, avšak bude zásadní tento objem uhájit v nadcházejících jednáních. Současně se očekává, že FP10 bude úzce propojen s Evropským fondem pro konkurenceschopnost (European Competitiveness Fund, ECF). Stále však není jasné, jaká část celkového rozpočtu bude realizována přímo v rámci FP10 a jaká část bude směrována prostřednictvím jiných nástrojů, jako je ECF. Bude třeba vyjasnit rozdělení odpovědností, struktury řízení a použitelná pravidla mezi těmito nástroji.

Pozitivní je, že návrh naznačuje uplatnění „jednotných pravidel“ (single rulebook) napříč FP10 i ECF, což je vítaný krok směrem k větší koherenci a zjednodušení.

Návrh zavádí „Competitiveness Seal“, vítaný jako pokračování „Seal of Excellence“ pro vysoce kvalitní projekty, které nebyly financovány kvůli rozpočtovým limitům. Zdá se, že jde hlavně o přejmenování spojené s ECF, bude však třeba vyjasnit, zda zůstanou zachována stejná východiska a principy.

Finanční a právní aspekty

Zdá se, že paušální částky (lump sum) se stanou výchozím modelem financování, zatímco granty založené na skutečných nákladech budou použity jen ve výjimečných případech.  Hlavním smyslem financování projektů formou paušální částky je snaha o zjednodušení. Tyto projekty jsou typické tím, že je zde zafixovaná v grantové dohodě pevná částka (lump sum) pro celý projekt, respektive jednotlivé pracovní balíčky projektu. Tyto částky jsou způsobilé, jakmile jsou kompletně realizovány všechny aktivity naplánované v daném balíčku všemi partnery, bez ohledu na skutečnou výši vynaložených nákladů. Nedělají se finanční audity Evropské komise, a tak příjemcům odpadá povinnost uchovávat pro tyto účely výkazy práce, výplatní pásky, faktury, cestovní příkazy, výpočty způsobilých osobních nákladů apod. Pozornost je soustředěna na splnění vědeckých úkolů.

Dále by mělo dojít u projektů založených na skutečných nákladech k nahrazení kategorie skutečných osobních nákladů náklady jednotkovými. Jednotkové náklady se počítají podle předem stanovené průměrné sazby pro organizaci, zatímco u skutečných osobních nákladů se vychází z reálných mzdových nákladů konkrétního zaměstnance. Pokud by tomu tak bylo, vyžadovalo by to zásadní revizi, aby byla zajištěna praktická proveditelnost – jednotkové náklady zavedené v květnu 2024 se u českých příjemců ukázaly jako nevhodné. 

Řada aspektů v této oblasti stále vyžaduje upřesnění, nicméně celkové směřování ukazuje na významné zjednodušení –  což je velmi vítané. Tuto preferenci odrážejí i výsledky nedávné národní konzultace mezi českými stakeholdery, kde více než dvě třetiny respondentů podpořily širší používání paušálních plateb, zatímco pouze třetina vyjádřila spokojenost se stávajícími pravidly pro skutečné osobní náklady v Horizontu Evropa.

Návrh ruší rozlišení mezi typy akcí „Research and Innovation Actions“ (RIA), zaměřenými na výzkum a vývoj v nižších fázích technologické připravenosti, a „Innovation Actions“ (IA), které byly blíže trhu a měly také odlišné podmínky financování (RIA až 100 % pro všechny, IA 100 % pro neziskové a 70 % pro ziskové subjekty Nově je má nahradit zjednodušená struktura založená na jedné sazbě financování až do 100 %, jak bude definováno v pracovním programu. Jde o pragmatické zjednodušení, za předpokladu, že specifické požadavky a zaměření jednotlivých akcí budou v pracovních programech jasně definovány. Pro důvěryhodnost tohoto přístupu bude důležité zachovat rovnováhu mezi základním a aplikovaným výzkumem. Celková logika financování zůstává široce konzistentní s Horizontem Evropa: neziskové subjekty mohou získat až 100 %, ziskové subjekty až 70 %, a významnou změnou je zavedení až 100% financování pro všechny malé a střední podniky, včetně ziskových. To je krok správným směrem a může pomoci podpořit jejich širší účast v programu.

Návrh dále zkracuje maximální dobu od podání návrhu do podpisu grantové dohody („time-to-grant“) na 7 měsíců (5 měsíců na hodnocení a 2 měsíce na fázi uzavření grantové dohody), oproti současnému standardu 8 měsíců v Horizontu Evropa. To představuje vítané zjednodušení a rychlejší přístup k financím.

Evropská rada pro výzkum (ERC)

Velmi oceňujeme, že mají být zachovány hlavní charakteristiky ERC. ERC má nadále zůstat plně „bottom-up“, tedy výzkumníci mají sami navrhovat svá témata bez omezení předem vypsanými prioritami, a hodnocení má být založeno výhradně na kritériu excelence. Nejasné však zůstává slibované „rozšíření“ ERC. Pokud je tím míněno posílení finanční, je takové navýšení velmi vítané. Mělo by nicméně zůstat na vědecké radě ERC, jak tyto prostředky využije. Je třeba se vyvarovat jakéhokoli „top-down“ tlaku na ERC, aby zaváděla nová schémata nebo používala prostředky předem předepsaným způsobem. Rovněž by mělo být dobře zdůvodněno, proč návrh omezuje funkční období předsedy/předsedkyně ERC na pouhé dva roky, zatímco v současném Horizontu Evropa činí čtyři roky s možností prodloužení.

Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA)

Je vítáno, že granty MSCA, které v roce 2026 oslaví 30 let, budou v FP10 pokračovat. Zdá se však, že Komise zvažuje pro příští programové období několik změn. Za prvé, návrh legislativy FP10 uvádí, že MSCA mají být „založeny výhradně na vědecké excelenci“, což by mohlo naznačovat opuštění tradičních hodnoticích kritérií „Excellence“, „Impact“ a „Quality of Implementation“. Dále má být současný typ projektu „Training and Mobility Action“ nahrazen „Research and Training Action“. Zda to znamená hmatatelnější změny charakteru projektů MSCA nad rámec prostého přejmenování, se teprve ukáže. Znepokojivé však je, že navrhovaná možnost „top-down“ směrování se jeví ještě výraznější než v Horizontu Evropa. Zatímco současný rámcový program uvádí, že v případě, že „vzniknou specifické potřeby a budou k dispozici další zdroje financování, mohou MSCA hledat vazby na určité aktivity související se specifickými výzvami“, návrh FP10 jiné zdroje financování pro takové priority neuvádí. To by mohlo ve výsledku ponechat méně prostoru pro standardní „bottom-up“ výzvy MSCA.

Rozšiřování účasti a šíření excelence (Widening)

V rámci FP10 je tato část součástí Pilíře IV „European Research Area“. Relevantní země, jak je známe ze stávajícího Horizontu Evropa a mezi které patří i Česká republika, jsou pro celé trvání FP10 rozděleny do dvou skupin: „Widening countries“ (Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko) a „Transition countries“ (Kypr, Estonsko, Řecko, Malta, Portugalsko a Slovinsko). První skupina bude mít plný přístup ke všem typům aktivit, zatímco druhá skupina pouze k vybraným. Další novinkou oproti HE je, že podpora FP10 pro tyto země má být zrcadlena proporcionálními opatřeními členských států na národní úrovni. Pokud by „widening countries“ nezvýšily své reálné veřejné výdaje na vědu a výzkum, ztratí přístup k nástrojům cíleným na budování kapacit. Detaily však zatím nejsou zcela jasné.  

Další témata a kde najít detaily

Plný dokument se dále věnuje tematickým oblastem nynějších klastrů 1–6 (Zdraví; Kultura, kreativita a inkluzivní společnost; Civilní bezpečnost pro společnost; Digitalizace, průmysl a vesmír; Klima, energetika a doprava; Potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí), výzkumným infrastrukturám, Evropské inovační radě (EIC), roli Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), misím EU i evropským partnerstvím. Zájemci si všechny podrobnosti mohou přečíst v celém dokumentu v angličtině, který je dostupný na webu Technologického centra Praha / Horizon Europe. 

Autorka: Lenka Chvojková 

Zdroj: Technologické centrum Praha