Estonsko intenzivně pracuje na tom, aby se v oblasti life sciences dostalo mezi evropské i světové lídry. Posiluje svou výzkumnou infrastrukturu a zejména zásluhou Univerzity v Tartu je na špičce v získávání grantů z programu EU Horizont. Díky svým úspěchům v molekulární biologii, personalizované medicíně a biotechnologických inovacích nabízí Estonsko zajímavé příležitosti k bilaterální i multilaterální spolupráci v oblastech, jako je genomika, vývoj léčiv, personalizovaná zdravotní péče či biotechnologie.
Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Představte si běžnou scénu. Na LinkedInu se šíří post, že home office „podle studie z Harvardu“ ničí produktivitu. Někdo se zeptá na zdroj, autor na něj odkáže a tím to často končí. Odkaz na Harvard nebo „meta-analýzu“ často funguje jako statusový signaling.
Z akcí, které se v listopadu v TC Praha uskutečnily, vyplývá, že česká věda stojí před klíčovými rozhodnutími, která ovlivní její kvalitu i otevřenost v příštích letech. Listopad přinesl debaty o excelenci, otevřené vědě, pilotní workshop o budoucím financování, národní info-den o grantech ERC a návštěvu podporující mezinárodní spolupráci. Nepřehlédněte pozvání na informační dny k výzvám HE v roce 2026.
USA startují ambiciózní „Misi Genesis“ pro AI ve vědě, iniciativa je Bílým domem přirovnávána k projektu Manhattan. Rusko slibuje „kolosální“ navýšení výdajů na vědu, vědci však pochybují. Rozpočet ESA na příští tři roky dosáhne rekordních 22,1 miliardy eur. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v listopadu.
Adam však není reálná osoba, ale unikátní chatbot ADAM – Automatizovaný digitální asistent pro monitorování. A co má na starosti? Rešerši legislativy a všech pravidel, která by měly dodržovat projekty, jež čerpají evropské dotace. Ministerstvo financí musí tyto projekty auditovat a ADAM jim s tím pomáhá.
Tým z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV vedený Renatou Zobalovou a Jiřím Neužilem prokázal, že mitochondriální respirace je zcela zásadní pro rychlý nástup růstu nádorů.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o IGLO Open na téma Unie dovedností, schválení ročního rozpočtu Evropské unie 2026 Radou EU a Evropským parlamentem či nástroji pro hlášení porušení Aktu o umělé inteligenci. Dozvíte se o výzvě na dvouleté financování aliancí Evropských univerzit a výsledcích European Degree Forum 2025.
Čerstvá držitelka ERC Synergy grantu, chemička Jana Roithová, už více než sedm let působí na nizozemské Radboud University. Ve svém výzkumu bude studovat reakční mechanismy v komplexních směsích. V rozhovoru také mluví o specifikách nizozemské vědy i hledání kariérních příležitostí.
Strana 4 z 746