Na únorovém zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy ve čtvrtek 25. února 2021 byly oceněny čtyři významné osobnosti UK. „Je to vždy slavnostní chvíle, kdy se v úvodu zasedání Vědecké rady setkáváme, abychom ocenili práci těch, kteří léta pracovali a pracují na naší univerzitě,“ řekl úvodem prorektor Jan Škrha, který stříbrné medaile a pamětní listy předal.
Odborníci z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity využívají počítačové modelování pro pomoc s hledáním nových léků či úpravou léčebných postupů.
Výzkumná skupina Petra Kovaříčka podpořená start-up grantem Nadace Experientia vyvíjí na VŠCHT moderní organické materiály pro inovativní katalyzátory a adaptivní elektroniku. O start-up grant pro rok 2021 je možné žádat do 15. 3. 2021.
Mikrobiota – to jsou mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.
Současná koronavirová krize jasně ukazuje, jak velký potenciál mají akademické instituce v řešení celospolečenských problémů a co od nich očekává veřejnost. Kupodivu ale taková očekávání naplňují české akademické instituce o poznání méně ohledně klimatické krize.
Na brněnský CEITEC VUT přišel polský vědec a držitel prestižního ERC grantu Eric D. Glowacki, který předtím působil ve švédském Linköpingu. Glowackiho výzkum je přímo motivovaný aplikacemi v medicíně a jeho ERC grant se zabývá průlomovým výzkumem a vývojem bezdrátové stimulace nervů v lidském těle.
Během pandemie Covid-19 se na boj s koronavirem zaměřilo mnoho výzkumných projektů. Počet článků na toto téma proto stoupl. Mnoho publikací bylo volně k dispozici, někdy i před tím, než prošly řádným recenzním řízením. Články, které obsahovaly chybné informace, musely být následně staženy. I přes to jsou nadále citovány. Proč je tomu tak?
Podobně jako vědecká komunita po celém světě i čeští vědci napnuli síly k řešení množství problémů, které s sebou koronavirová pandemie přinesla. Jaká je cesta jejich projektů do praxe? Jak probíhá spolupráce s komerčními partnery a na jaké překážky nejčastěji narážejí?
Jednou z příčin katastrofálních výsledků boje Česka s nákazou covid-19 je myslím i slabé znalostní zázemí - zázemí základního výzkumu v oborech, které jsou pro úspěšný boj s epidemií zásadní, a laxní využívání toho, co je k mání. Pravda nepotěší: na většinu ekonomicky vyspělejších zemí západní Evropy máme ve vědních oborech, až na čestné výjimky, ztráty, v některých obrovské.
Do centra celosvětové pozornosti se dostala japonská sonda Hajabusa 2, které se na konci minulého roku podařilo po šesti letech od startu úspěšně na Zemi dopravit vzorky ze stamiliony kilometrů vzdáleného asteroidu Rjugu. Jaký je současný stav japonského vesmírného průmyslu a jaké nabízí příležitosti?
Strana 351 z 748