Ve veřejných sdělovacích prostředcích se již objevily zprávy o tom, že se jedná o vzniku výzkumného ústavu, který by se věnoval virologii. Své kapacity nabídla i Akademie věd ČR. Na názor jsme se zeptali Petra Dvořáka, prvního místopředsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ten je přesvědčen o tom, že Česko by mělo této příležitosti využít.
Je to přesně týden, kdy byla vyhlášena první Nobelova cena roku 2020. V pondělí 12. 10. letošní ročník končí. Tato cena je vnímána jako velmi prestižní ocenění, ale i přes to se najdou lidé, kteří by oceněné volili jinak. V čem jsou letošní Nobelovy ceny výjimečné?
Makroekolog Petr Keil a klimatolog Aleš Urban získali prestižní podporu svého výzkumu Research Excellence in Environmental Sciences (REES), kterou Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze přispívá k budování svých excelentních vědeckých týmů.
Na konci září 2020 Evropská komise oznámila znovuobnovení a aktualizaci koncepce Evropského výzkumného prostoru (ERA). K novým cílům by mělo patřit zvýšení investic do vědy a výzkumu, podpora transferu technologií, silnější mobilita výzkumníků i ekologická řešení.
Novým vedoucím výzkumné skupiny Chytré nanonástroje na CEITEC VUT se v září stal Vojtěch Adam. Vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a držitel prestižního ERC grantu plánuje zachovat dosavadní multidisciplinárnost skupiny a podporovat využití materiálových věd v řešení biologických, biochemických a chemických problémů. Kromě toho chce vyřešit financování i stávající byrokratickou zátěž vědců.
Nově vzniklá spin-off společnost Masarykovy univerzity s názvem Entrant s.r.o. objektivně a neinvazivně monitoruje stres v oborech, kde hraje stresová zátěž klíčovou roli. Vznikající přístroj může pomoci v budoucnu nejen pilotům a astronautům.
Evropská unie by měla podle některých názorů více finančně podporovat náklady na výzkum ve velkých mezinárodních centrech. Zapojení do špičkového výzkumu totiž nezávisí jenom na schopnostech vědců, ale i na finanční situaci konkrétní země. Situace se dotýká i Česka.
Třetím rokem pokračuje hodnocení výzkumných organizací dle Metodiky 2017+. Některé komentáře předsedů Odborných panelů k hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1 jsou poměrně kritické. Dokáží čeští výzkumníci a výzkumné organizace odlišit výzkum od dalších činností a snaží se o to vůbec? A jak je obtížné prokázat společenskou relevanci výzkumu ve společenských vědách?
V Norsku vyroste v nejbližších letech nová továrna na výrobu baterií o celkovém výkonu 32 GWh. Její součástí má být i první prototypová výrobní linka na lithium-sirné baterie, které využívají patentu českého vědce Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Tyto baterie jsou ekologickou variantu k současným Li-ion akumulátorům a mohou znamenat významný posun v oblasti elektromobility.
Společnost Dracen Pharmaceuticals, Inc. oznámila, že zahájila klinické testování látky DRP-104 pro léčbu rakoviny vyvinuté v týmu Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru (USA). Látku obdrželi první pacienti, první fáze testování potrvá zhruba 3 roky.
Strana 379 z 748