Ohlédnutí za Nobelovými cenami 2020

Vyhlášení Nobelových cen za 2020 začalo oceněním tří vědců, kteří pomohli k identifikaci viru hepatitidy C (psali jsme zde). Další den byli oslavováni fyzici za potvrzení existence černých děr (více zde). Mezi oceněnými byla i žena, a to vědkyně Andrea Ghez, v pořadí čtvrtá fyzička za celých 100 let trvání. Ve středu se ceny za chemii dočkaly dvě ženy, Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier za objev metody, která je schopna upravovat genetickou informaci (více zde). Cenu za literaturu obdržela další žena Louise Glück, americká básnířka a esejistka. Nobelovou cenou za mír byl oceněn Světový potravinový program. Dnes krátce před polednem byla vyhlášena i Nobelova cena za ekonomii. Tu získali Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových formátů aukcí. 

Počet oceněných vědkyň stoupá

Nobelovy ceny zůstávají zejména ve vědě do značné míry mužskou doménou, ale letošní tři laureátky v oblasti vědy možná dokazují, že se vědkyně v mužském světě začínají více prosazovat.

V historii Nobelových cen za fyziku se například stalo, že Lisa Meitner, rakousko-švédská fyzička, spoluobjevitelka jaderného štěpení a řetězových reakcí, zůstala opomenuta, zatímco Nobelovu cenu dostal její kolega Otto Hahn. Nebo Chien-Shiung Wu, čínsko-americká fyzička, připravila cestu pro vítěze Nobelovy ceny za chemii v roce 1956 Tsung-Dao Lee a Chen-Ning Yang.

Procentuální zastoupení oceněných žen se každé desetiletí zvyšuje. Od udělení prvních Nobelových cen bylo odměněno 57 žen, což představuje pouze 6,1 % z celkových 931 laureátů, přičemž asi nejvstřícnější je k ženám ocenění Nobelovy ceny míru.

Stejně jako ocenění, tak i členové Nobelovy komise jsou většinou muži. V případě fyziky je to pouze jedna žena ze sedmi a v případě medicíny a fyziologie jsou to čtyři ženy z osmnácti členů komise.

Letošní ročník je významný v tom, že bylo oceněno poměrně dost žen. „Naprosto souhlasím, že Charpentierová a Ghezová budou inspirovat mladé ženy ve vědě. Potom se stane běžnější, že uvidíme vyhrávat ženy a mladší vědci si přestanou myslet, že typický držitel Nobelovy ceny je pouze postarší, bílý muž,“ říká Roisin Owens, biochemička z Univerzity v Cambridgi.

Nobelova cena za chemii pouze pro dvě ženy

Stanovy Nobelovy ceny říkají, že ji nelze v žádném případě rozdělit mezi více než tři lidi. Ale věda stále více spolupracuje napříč týmy, národy nebo obory. Většina vědeckých článků má spoluautory a často vyjadřují i mezinárodní spolupráci. Švédský historik Nils Hansson se zamýšlí nad tím, že není spravedlivé vybírat jednoho až tři jednotlivce z obrovských výzkumných týmů za laureáty Nobelových cen. A tento názor před časem vyjádřil v článku pro časopis Vesmír i fyzikální chemik Petr Slavíček.

Například letos byla Nobelova cena za chemii udělena za metodu CRISPR/Cas9, průlomovou technologii k úpravě genů. Cena je bezpochyby oprávněná, ne-li očekávaná. Genetické modifikace, které trvaly roky, se nyní provádějí během dnů a za výrazně nižší cenu. Komise rozhodla, že cenu udělí Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier. Nebyl to ale jediný tým, který na metodě pracoval. Byly tyto vědkyně první nebo měly největší zásluhu na řešení CRISPR/Cas9? Podle jakého klíče vybrala komise právě tyto vědkyně?

Na CRISPR/Cas9 se nezávisle pracovalo ve více laboratořích

Příběh CRISPR začíná v roce 1987, kdy molekulární biolog Yoshizumi Ishino a jeho spolupracovníci objevili zajímavý palindromický úsek DNA v bakterii E. coli. Nikdo si zatím nedokázal představit, k čemu slouží. O dvě desetiletí později objevil Američan Eugen Koonin zvláštní obranný systém bakterií. V roce 2007 potvrdila dánská potravinářská firma Danisco Kooninovu hypotézu, že CRISPR je bakteriální „imunitní“ systém.

Jennifer Doudna začala na CRISPR pracovat v roce 2006. V roce 2011 se setkala s Charpentier, která pracovala na proteinu Cas9, který je spojen se systémem CRISPR. Charpentier svou kolegyni poté přesvědčila, že je tento protein klíčový a že hraje roli genetických molekulových nůžek.

Doudna a její spolupracovníci poslali článek do Science, kde byl publikován ve zrychleném řízení několik dní po jeho odeslání. Přibližně ve stejnou dobu podala patentovou přihlášku.

Mezitím, Virginijus Siksnys, litevský molekulární biolog, který zkoumal třídu proteinů schopných rozštěpit DNA, vytušil potenciál CRISPR a vydal svůj vlastní článek v Cell. Editor odmítl manuskript, aniž by jej dal k recenzi. Siksnys byl ale vytrvalý a článek poslal do Proceedings of the National Academy of Sciences. Po revizi byl publikován, ale až tři měsíce poté, co vydala článek Doudna.

Právní bitva

Nicméně, Doudna ani Siksnys nebyli jediní. Neurovědec Feng Zhang z Massachusettského technologického institutu používal k úpravě DNA právě systém CRISPR/Cas9. Zatímco ostatní se soustředili na vylepšení samotného systému, Zhang štěpil DNA v lidských buňkách. Jeho článek vyšel v roce 2013 v Science a požádal si o patent. Protože věděl, že na něj čeká i Doudna, zaplatil další poplatek za urychlení přihlášky patentu. Zhang jej nakonec dostal jako první a tím začala právní bitva. Soupeření ovšem neskončilo, i když se zdá, že Doudna vyhrává svůj boj v EU, zatímco Zhang vede v USA. Švédská královská akademie věd se rozhodla, že udělí cenu pouze Charpentier a Doudna, i když mohla ocenit ještě dalšího vědce. Jakou zprávu tím chtěla vyslat?

Úspěch pro Čechy

V týmu Jennifer Doudna byl i vědec, který pochází z České republiky. Jedná se o Martina Jínka, který se na kalifornské univerzitě v Berkeley taktéž věnoval CRISPR. Nyní už působí na univerzitě v Curychu, nicméně předtím se podílel právě i na pokusech v rámci spolupráce Doudna s Charpentier. Podle svých slov se dostal k tak přelomovému výzkumu proto, že byl ve správný čas na správném místě: „Bylo to náročné, tohle nejsou projekty, které jdou dělat od pondělí do pátku od devíti do pěti. Profesorky určily směr a my dělali v laboratoři pokusy,“ uvedl Jínek v rozhovoru pro Forbes.

 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroje: Phys.org, The Conversation (1, 2, 3), Inside Science, Forbes, Vesmír, Science Alert