Na konci září 2020 Evropská komise oznámila znovuobnovení a aktualizaci koncepce Evropského výzkumného prostoru (ERA). K novým cílům by mělo patřit zvýšení investic do vědy a výzkumu, podpora transferu technologií, silnější mobilita výzkumníků i ekologická řešení.
Evropský výzkumný prostor (European Research Area – ERA) vznikl v roce 2000 jako projekt, jehož cílem bylo sjednotit vědecké kapacity v Evropě a odstranit překážky pro volný pohyb vědců a vědeckého poznání. Ambicí ERA bylo prostřednictvím různých integračních mechanismů napomoci řešení problémů, kterými v oblasti politiky výzkumu, vývoje a inovací jednotlivé členské státy EU trpěly a v mnoha případech stále trpí.
V roce 2018 Evropská komise rozhodla, že obnoví a aktualizuje projekt Evropského výzkumného prostoru a nově ohlášená podoba koncepce ERA je výsledkem dvouletých jednání. Nové cíle by tak měly odpovídat současným prioritám Evropské komise a měly by reagovat na sociální, klimatické a ekonomické problémy, kterým současná Evropa čelí. Nová podoba konceptu ERA by se měla stát součástí evropského řešení následků koronaviru a jeho dlouhodobým cílem je posílit stabilitu a odolnost Evropské unie tak, aby se snáze vyrovnávala s budoucími krizemi.
Čtyři cíle pro novou Evropu
Nově zveřejněný dokument definuje čtyři hlavní strategické cíle, které má nová ERA naplňovat.
1. Je třeba upřednostnit reformy a investice v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které řeší otázky klimatu a digitální transformace.
V rámci tohoto cíle si Evropská komise dává za cíl posílit investice do vědy, výzkumu a inovací. Nejen že by v jednotlivých členských zemích mělo být podle dokumentu konečně dosaženo hranice 3 % HDP investovaných do vědy, ale do roku 2030 by celkové investice (včetně evropského a soukromého financování) měly stoupnout na 5 % HDP.
Evropská unie v rámci tohoto cíle také plánuje začít s analýzami toho, jak spolupracují národní a evropské systémy financování výzkumu a zdali je jejich propojení efektivní. K hlavním prioritám v oblasti investic má patřit přechod na digitální ekonomiku, ekologická řešení a inovace, které podpoří evropské trhy po koronaviru.
2. Posílit přístup evropských výzkumníků na přední pracoviště a excelentní výzkumné infrastruktury napříč EU.
V tomto cíli si Evropská komise klade za cíl řešit značně různorodé výzkumné výsledky jednotlivých států, protože Evropská unie zaostává, co se týče podílu vysoce citovaných vědeckých článků, za Čínou. Podle dokumentu souvisí rozdílná míra investic do výzkumu, vývoje a inovací v jednotlivých zemí s odlišnými výkony v těchto oblastech. Málo úspěšné země by měly nejen využít různé systémy podpory, které bude EU v rámci Horizon Europe nabízet, ale měly by zvýšit své investice do vědy během příštích pěti let až o 50 %.
V rámci této priority si Evropská komise také bere za cíl posílit rozličné programy mobility, které zajistí výzkumníkům příležitosti využít své znalosti jak na předních evropských pracovištích nebo výzkumných infrastrukturách, tak ve spolupráci s průmyslovým sektorem.
3. Podpořit transfer výsledků výzkumu za účelem posílení podnikání a průmyslu.
Třetí prioritou Evropské komise je podpora transferu znalostí a technologií. Evropa zaostává za svými konkurenty mimo jiné i v oblasti soukromých investic do sektoru výzkumu a vývoje a má problém i s inovativní start-upy. Nové cíle společného Evropského výzkumného prostoru by tak měly podpořit soukromé investice do inovací a v důsledku tak podpořit evropský trh. Komise mimo jiné plánuje připravit „cestovní mapy“, které ukážou způsob, jak mohou výzkumníci a soukromé firmy naplno využít příležitostí, které pro tyto účely Evropská komise plánuje.
4. Posílení mobility výzkumníků a podpora větší kooperace mezi členskými zeměmi.
V rámci aktualizovaného Evropského výzkumného prostoru si Evropská komise klade za cíl také podpořit kariérní rozvoj výzkumníků, tak aby dokázala přitáhnout ty nejlepší zahraniční mozky na evropské instituce a aby excelentní evropští výzkumníci zůstávali v EU. V tomto směru by měla Evropská komise do roku 2024 připravit systém nástrojů, kterými bude podporovat právě kariéru individuálních výzkumníků.
Tento systém by se měl skládat z programu mobility, který bude podporovat výměnu personálu a znalostí mezi průmyslem a akademickým prostředím, individuální trénink v oblasti evropských příležitostí financování výzkumu a vývoje, jednoduchý portál, na němž budou mít vědci možnost získávat informace o nových kariérních příležitostech a rozvoji, a přípravu Researchers Competence Framework.
Mariya Gabriel, evropská komisařka zodpovědná také za oblast výzkumu, k novému plánu aktualizace Evropského výzkumného prostoru prohlásila: „Žijeme v době, kdy si věda žádá rychlou a efektivní spolupráci. Proto potřebujeme posílit Evropský výzkumný prostor. Je třeba vzít v úvahu území celé Evropy, protože vědecké znalosti nemají žádné státní hranice, a naopak rostou prostřednictvím spolupráce.“ Jedním z dlouhodobých cílů komisařky Gabriel je v oblasti výzkumu a vývoje řešit hluboké rozdíly ve výkonu západních zemí a zemí východní a jihovýchodní Evropy.
Přestože většina vědeckých a univerzitních organizací větší podporu Evropského výzkumného prostoru vítá, upozorňují také na řadu problémů. Například česká Akademie věd ve svém prohlášení k nové podobě ERA píše: „Vidíme jednoznačnou diskrepanci mezi činy a hlavními cíli Evropského výzkumného prostoru. Zatímco smyslem ERA je vytvořit jednolitý a celistvý evropský výzkumný prostor, současné způsoby financování EU s tímto cílem nekorespondují. Místo toho, aby se zjednodušovaly, se evropské programy spíše rozmělňují, což vede k překrývání snah a zmatku na straně žadatelů.“
Celý plán pro nový Evropský výzkumný prostor je dostupný zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Evropská komise (1, 2), Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
