Po desetiletí Evropa kvůli poválečné opatrnosti v rámci svého inovačního ekosystému oddělovala civilní a obranný výzkum. Na rozdíl od Spojených států, které systematicky využívají inovace dvojího užití k posílení prosperity i bezpečnosti, tím však Evropa riskovala strategickou nevýhodu v klíčových technologiích. Aktuálně však starý kontinent stále více rozvíjí nové iniciativy, aby náskok dohnal a přizpůsobil se nové geopolitické situaci.
Radomír Tichý je náčelník mořeplaveckých výprav a nadšený experimentální archeolog. S kolegy na moři i při výrobě pravěkých dlabaných člunů testuje hypotézy i vlastní lidské síly. Na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové se věnuje nejen výzkumu, ale hlavně studentům, se kterými postavil i neolitický dům. Pojďte s ním v rozhovoru nahlédnout do výzkumně-dobrodružných cest v Egejském moři i mimo něj.
Zavedení perzistentních identifikátorů v českých výzkumných institucích podle aktuální analýzy přináší výrazné časové a finanční úspory. Odhaduje se, že díky zefektivnění procesů a snížení administrativní zátěže by se ročně mohlo ušetřit více než 7 000 člověkodní – což v přepočtu představuje potenciální úsporu 33 milionů korun.
GNSS systémy, jako je GPS, Galileo nebo BeiDou, pomáhají vědcům sledovat antropogenní i přírodní změny. Polský geodet Radosław Zajdel vysvětluje, čím se od sebe jednotlivé metody liší a jak můžeme data z těchto družic využít. Díky programu MERIT Středočeského inovačního centra se tomuto výzkumu věnuje ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém.
Jak žili naši pravěcí předkové v místě, kde nyní vzniká jedna z nejočekávanějších dopravních staveb, v okolí Pražského okruhu? A jaká svědectví po sobě zanechaly další kultury, které po nich oblast osídlily? Archeologové ukončili terénní práce na 126hektarovém území a shromáždili tisíce artefaktů, které čekají na detailní prozkoumání.
Nahlédl do pracovní rivality v americké NASA, prošel i zkušenostmi ve Švédsku a Německu, nedá ale dopustit na atmosféru v domovském Matfyzu. „Ohromně si vážím toho, že u nás na fakultě můžu zajít za kýmkoliv a říct mu o radu k tématu, ve kterém se potřebuji přiučit. V Evropě se ještě nesnažíme na dřeň soutěžit přes mrtvoly, jak je tomu v USA nebo v Číně,“ říká odborník na vestavěné systémy Tomáš Bureš.
Robot iCub napodobuje chování půlročního dítěte. Výzkum vědců z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického ve spolupráci s Universität Hamburg a Université Paris Cité může díky unikátnímu propojení robotiky, umělé inteligence a vývojové psychologie přinést nové poznatky i do oblasti poznání vývoje lidského mozku.
Jako dítě dokázal hodiny nadšeně „šmírovat“ kobylky, stínky nebo třeba mravence. A láska k breberkám zůstala Michalu Krausovi z Mikrobiologického ústavu AV ČR dodnes. Jen teď místo šesti či osminohých zkoumá hlavně ty, co žijí v našich útrobách.
Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná mimeze (tedy nápodoba) vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo – a nebyla formována současnými druhy ptáků. Objev byl právě publikován v prestižním vědeckém časopise Current Biology.
Letos získala Bolzanovu cenu, nejprestižnější ocenění, kterého absolvent či absolventka doktorského studia na UK může dosáhnout. Přitom o sobě říká, že není nijak výjimečná a že si stále není jistá, že chce u vědy zůstat celý život.
Strana 44 z 747