Zavedení perzistentních identifikátorů v českých výzkumných institucích podle aktuální analýzy přináší výrazné časové a finanční úspory. Odhaduje se, že díky zefektivnění procesů a snížení administrativní zátěže by se ročně mohlo ušetřit více než 7 000 člověkodní – což v přepočtu představuje potenciální úsporu 33 milionů korun.
Je známo, že výzkumníci a další pracovníci zapojení do výzkumu – v České republice i v zahraničí – čelí značné administrativní zátěži. Ta je mimo jiné způsobena nutností opakovaně ručně zadávat tytéž informace, například osobní jména, názvy institucí, názvy článků v odborných časopisech, knih a další metadata. K takovému zadávání dochází v různých fázích výzkumného cyklu, například při vyplňování grantových žádostí, evidenci publikací nebo při vykazování výsledků výzkumu.
Na tento problém upozorňuje také Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021–2027 (Národní RIS3 strategie), stejně jako Inovační strategie ČR 2019–2030, která zdůrazňuje potřebu „zamezit povinnosti opětovného poskytování dříve poskytnutých informací“.
V roce 2024 zadalo Národní centrum pro perzistentní identifikátory (Centrum PID) při Národní technické knihovně (NTK) vypracování analýzy nákladů a přínosů implementace vybraných perzistentních identifikátorů (PID) v českých výzkumných systémech. Studie byla realizována v rámci projektu Czech Academic and Research Discovery Services (CARDS) a zpracovala ji společnost MoreBrains Cooperative Ltd. Použitá metodika se zaměřila především na časové úspory a efektivitu, kterou může přinést automatizované opakované využití metadat navázaných na PID.
Cílem této analýzy bylo nezávisle zhodnotit a vyčíslit současný stav využívání vybraných PID (DOI pro výsledky výzkumu, ORCID pro výzkumné pracovníky, DOI pro granty, RAiD pro výzkumné aktivity a ROR pro výzkumné organizace) v českém prostředí výzkumu a vývoje (VaV) k roku 2024. Zvláštní pozornost byla věnována posouzení potenciálních přínosů další rozšiřování jejich využívání. Výsledky jsou k dispozici ve zprávě „Analýza nákladů a přínosů implementace PID v České republice“.
Phill Jones ze společnosti MoreBrains, hlavní autor zprávy, uvádí: „Analýza zjistila, že plná integrace prioritních PID do všech klíčových systémů v českém sektoru VaV by přinesla potenciální roční úsporu 7,2 tisíc člověkodní tvořenou časem výzkumných a administrativních pracovníků promarněným manuálním přepisováním metadat. To odpovídá roční úspoře 33 milionů Kč. Po odečtení nákladů na integraci PID do českých informačních systémů ve VaV by čistá úspora činila více než 13 milionů Kč ročně.”
Kromě zmíněných finančních úspor by široké zavedení PID přineslo i řadu dalších výhod – například vyšší viditelnost českého výzkumu v celosvětovém měřítku a kvalitnější podklady pro strategické rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje na národní úrovni.
„Bezprostředním přínosem užívání PID v oblasti výzkumu a vývoje by byla úspora nákladů, ale z dlouhodobého hlediska nelze podceňovat strategický přínos, který vyplývá ze snadného přístupu ke spolehlivým informacím o řízení výzkumu. Představte si, jakou sílu má možnost díky PID snadno identifikovat, propojit a analyzovat dosah a dopad veškerého výzkumu, který jste provedli nebo podpořili – ať už jako výzkumník, poskytovatel financí nebo instituce,“ říká v rozhovoru: Používání identifikátorů může výzkumníkům uspořit hodiny času Alice Meadows ze společnosti MoreBrains.
Druhá fáze analýzy nákladů a přínosů, která se uskuteční v roce 2028, zhodnotí dosažený pokrok a definuje další plány a strategie podpory PID po ukončení projektu CARDS. Martin Svoboda, iniciátor projektu CARDS a bývalý ředitel NTK, k analýze řekl: „Trvalé identifikátory jsou nepostradatelnou součástí moderní informační infrastruktury pro výzkum a vývoj, na jejímž budování se NTK podílí prostřednictvím národních projektů, jako jsou NCIP VaVaI, CARDS a další. Věřím, že analýza MoreBrains přispěje k lepšímu pochopení užitečnosti a efektivity užívání PID pro českou vědu a výzkum i potenciálu jejich budoucího rozšíření.“
Národní centrum pro perzistentní identifikátory
Na začátku roku 2023 bylo v Národní technické knihovně založeno Národní centrum pro perzistentní identifikátory (Centrum PID). Jeho cílem je poskytovat podporu při zavádění perzistentních identifikátorů kompatibilních s evropskými a mezinárodními standardy v prostředí vědy a výzkumu v České republice. Centrum vzniklo jako součást již zmíněného projektu Czech Academic and Research Discovery Services (CARDS), v rámci klíčové aktivity 3. Ta se kromě podpory zavádění PID zaměřuje také na metodickou podporu práce s metadaty výzkumných dat v prostředí repozitářů.
Perzistentní identifikátory (PID) jsou digitální nástroje, které slouží k jednoznačné a trvalé identifikaci entit ve výzkumném cyklu – např. publikací, výzkumníků, institucí či grantů. Řada studií ukázala, že zavádění PID vede k výrazným úsporám času, protože omezuje potřebu ručního zadávání metadat o těchto entitách a zároveň předchází nejednoznačnostem a chybám, jež při manuálním zpracování mohou vznikat.
Analýza nákladů a přínosů implementace PID je dostupná v repozitáři NTK v původní anglické verzi i v českém překladu.
Zdroj: Národní technická knihovna
- Autor článku: ne
- Zdroj: Národní technická knihovna
