Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zjistil, že během procesu, kdy se kapalina mění z nekovu na vodivý kov, vzniká ještě jeden, zatím nepopsaný jev. Jedná se o fázi, kdy se systém spontánně velmi rychle přepíná mezi kovem a nekovem, aniž by vydržel v jednom z těchto stavů delší čas.
Pojem „robot“, poprvé uvedený v Čapkově R.U.R., už dávno přestal být pouhou fikcí. Vývoj humanoidních robotů od konce 20. století akceleruje a jejich nasazení do oblastí, jako je zdravotnictví či vzdělávání, se jeví jako čím dál tím reálnější. Jak daleko jsme od okamžiku, kdy se roboti stanou běžnou součástí našeho každodenního života?
Budou humanoidní roboti pečovat o staré a opuštěné seniory? Prožíváme právě teď robotickou revoluci? A není polidšťování robotů a umělé inteligence „hraním si na boha“? I o tom jsme si v Laboratoři bioinspirované robotiky povídali s jejím vedoucím Stanislavem Věchetem z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.
Interaktivní workshop pořádaný portálem Vědavýzkum.cz nabídl komplexní pohled na využití generativní AI pro podporu a zefektivnění vědecko-výzkumné činnosti. Účastníci se seznámili s výhodami i limity jednotlivých nástrojů a v praktické části si vyzkoušeli, jak generativní AI okamžitě aplikovat ve své vlastní výzkumné praxi.
Astrofyzik Václav Pavlík zkoumá hvězdné pozůstatky a jejich vliv na evoluci hvězdokup. Do Astronomického ústavu AV ČR ho zapojil program Středočeského inovačního centra MERIT. Proč díky výzkumu hvězdokup můžeme pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Jakou sílu má v astronomii AI a co mladým lidem přináší astronomické olympiády?
V nedávném rozhovoru Zdeněk Strakoš, znalec programu ERC, vysvětluje, jak z peněz vyždímat špičkovou vědu. Kvalita vědy že se nedá počítat na body. Ale to, co říká, velmi kontrastuje s tím, jak vědu u nás ve velkém financujeme. České vědě pak nechybí talenty, ale zahazujeme je. A do toho teď vláda schválila nový program finanční podpory vědy na vysokých školách z dílny MŠMT, který do velké míry opakuje přesně to, před čím Zdeněk Strakoš v rozhovoru varuje a co nefunguje. Korunu všemu nasadil název programu – Excelence.
Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – například, že si žena musí volit mezi dětmi a prací. I o tom se Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR rozpovídala v rozhovoru pro aktuální číslo oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR A/Magazín.
Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC-FNUSA), ukazuje, že protein známý jako amyloidový prekurzorový protein (APP), spojovaný s Alzheimerovou chorobou, je nezbytný k tomu, aby mozek dokázal reagovat na poranění.
Když Lucie Mařanová poprvé přemýšlela o tom, kam by chtěla na svou zahraniční stáž během doktorského studia vyjet, představovala si místa jako Vídeň nebo možná Varšavu. Nakonec ji cesta zavála až na věhlasný britský Oxford, a to byl pro ni splněný sen! Jak se z takové příležitosti (ne)zbláznit, shrnula do blogu a přidala k tomu pár tipů nakonec.
Nový policy brief think-tanku IDEA přináší ekonomický pohled na aktuální otázku: mělo by Česko platit navýšené obranné výdaje na dluh nebo z vyšších daní? V případě, že se jedná o dlouhodobé zvýšení výdajů, je z čistě ekonomického pohledu nejefektivnější financovat je v počáteční fázi z daní a zadlužovat se pouze v časech přechodně vysokých výdajů. Základním principem je rozložit daňové zatížení v čase relativně rovnoměrně. Odkládání zvýšení daní by totiž v delším období generovalo výrazně vyšší pokřivení v ekonomice.
Strana 51 z 747