Excelencí v Česku neurazíš, ale ani nepomůžeš

Dejte si nedávný rozhovor Českého rozhlasu se Zdeňkem Strakošem z MFF UK o tom, jak funguje grantová podpora Evropské výzkumné rady (ERC), která uděluje slavné ERC granty. Zdeněk Strakoš velmi dobře ví, o čem mluví. Nejen proto, že je špičkový vědec, ale i proto, že roky působil jako panelista ERC a už roky v Česku pomáhá, resp. radí vědcům při přípravě grantových přihlášek ERC. Jistě i díky tomu vědci působící v Česku loni získali rekordní počet 10 nových ERC grantů. Jeho polopatická vysvětlení toho, díky čemu systém ERC funguje tak dobře, nepřímo osvětluje, proč zas tak moc dobře nefungují mnohé z našich domácích způsobů finanční podpory vědy. 

Pěkně ten kontrast vynikne, když si klíčové myšlenky ze Strakošova rozhovoru konfrontujete s podobou návrhu nového programu z dílny MŠMT s názvem Excelence. Jeho oficiálním cílem je podpořit špičkový výzkum na vysokých školách. Na první pohled se může zdát, že jde o krok správným směrem. Je přece dobré podporovat to nejlepší v naší vědě. Problém je ale ve formě podpory a podobě programu. To je totiž ve velkém rozporu s funkčními principy, které v rozhovoru reprezentoval Zdeněk Strakoš.

Věda je živý organismus, ne součet bodů

Zdeněk Strakoš zdůrazňuje, že věda stojí na velkých myšlenkách jednotlivců, nikoli na vysokoškolských úřednických strukturách nebo standardizovaných metrikách. „Kvalita ve vědě se nedá spočítat kvantitou nějakých bodů,“ říká jasně. Hodnocení má podle něj vycházet z odborné diskuze, z fundovaných názorů vědců, nikoli z tabulek a checklistů.

Oproti tomu program Excelence staví celý svůj mechanismus právě na bodování, výkazech, strukturách a procesech, které mají vytvořit „strategické institucionální zázemí“ pro excelenci. Ne že by zázemí nebylo důležité, ale pokud se z podpory vědy stane inženýrský projekt řízený primárně administrativou, dochází ke ztrátě toho podstatného: obsahu, myšlenky a odvahy překračovat ve vědě hranice poznání.

Nejlepší výzkum se neřídí senátním hlasováním

Jeden z nejzásadnějších problémů, který není v návrhu programu Excelence vysloven nahlas, ale implicitně z něj vyplývá, je předání rozhodovacích pravomocí v distribuci peněz podpory na úroveň vysokých škol a fakult, tedy jejich vnitřních samospráv. Tyto orgány fungují demokraticky, což ale v tomto případě nic nepřináší. Nejsou a ani nemohou identifikovat skutečně mimořádný výzkum, natož jej prosazovat. Rovnostářské prostředí akademických senátů, podle kterých jsou vlastně „všichni dobří“, jednoduše nevede k podpoře excelence, ale spíše k jejímu rozmělnění.

Namísto, aby program Excelence vytvořil podmínky pro vznik nových, ambiciózních výzkumných směrů a týmů, podpoří nejspíše udržení status quo. Peníze velmi pravděpodobně hlavně nahradí postupnou ztrátu reálné hodnoty institucionální podpory v důsledku mzdové inflace, a nebo se přerozdělí bez výraznějšího ohledu na skutečný potenciál výzkumu.

Zprůměrované hodnocení, zprůměrovaná věda

Zdeněk Strakoš kritizuje typický český přístup: deset pozitivních posudků, deset negativních – zprůměrujeme, udělíme body a podle průměru o podpoře rozhodneme. Tato logika se do programu Excelence promítla naplno: projektové návrhy se mají bodově ohodnotit, seřadit a rozdělit. Jenže takto nevznikne špičkový výzkum, ale šedý průměr. Sčítáním čísel nevzniknou nové školy myšlení, nové přístupy nebo průlomové objevy. 

Administrativní zátěž místo důvěry

Zatímco program ERC primárně vědcům věří, tedy hodně přísně vybírá na začátku, ale pak nechává prostor ke svobodné práci, české prostředí je posedlé nedůvěrou a proto kontrolou a tedy velkou ubíjející byrokracií. Výkazy práce den po dni, měsíční přehledy činností, dodávání předem definovaných objevů jako „deliverables“ pak mají často formální charakter. Věda je pak spíše vykazována, než reálně dělána.

Slovo excelence už nic neznamená

Zdeněk Strakoš také trefně poznamenává, že slovo „excelentní“ u nás už ztratilo obsah. Všechno a všichni jsou „excelentní“, byť výsledky tomu často neodpovídají. Pokud máme mít program, jehož cílem je podpořit excelentní vědu, a zároveň z něj nevyplývá žádná konkrétní vazba na vznik takovýchto špičkových projektů, je zřejmé, že něco nefunguje. 

Pro ty, kdo se do toho chtějí ponořit více, jsem udělal výtah klíčových myšlenek z rozhovoru se Zdeňkem Strakošem a pak ještě výtah z návrhu programu Excelence.

Parafráze klíčových myšlenek z rozhovoru se Zdeňkem Strakošem

Hlavním problémem české vědy rozhodně nejsou peníze. Ale je třeba je distribuovat tam, kde je záruka, že z nich něco vznikne. K tomu máme objektivní kritérium, kterým jsou ERC granty a kolik jich v souvislosti s tím kterým programem vzniklo. 

• Projekty se nehodnotí tím, že se odškrtnou nějaká kritéria. Tak se to dělá v Česku a je to špatně. Kvalita ve vědě se nedá spočítat kvantitou nějakých bodů. Hodnocení probíhá tak, že renomovaní vědci a zároveň zkušení hodnotitelé říkají svůj názor na projekt a argumentují. Základem hodnocení je diskuze...
• Velké projekty ve velkých entitách trpí velkou byrokracií a nejsou efektivní. Dobrá věda staví na velkých myšlenkách  jednotlivců.
• Velmi zásadní je ve vědě myšlenka, co chci vlastně dělat a proč. Prostě vyřešení nějaké velké otevřené otázky.
• Cílem ERC není jen tak nějak různá témata pokrýt.
• Český přístup je: odškrtnout nějaká kritéria, udělit body, zprůměrovat názory hodnotitelů, sesypat, převážit a je to. Sčítáním bodů se ale dobrá věda neidentifikuje. 
• Deset posudků je pozitivních, deset negativních, udělá se průměr. Tak to děláme u nás. Sečteme body, uděláme průměr a průměr pak vede k průměrné vědě. Tohle ale nefunguje.
• Úředníky požadované zprávy a deliverables požadované většinou v českých programech podpory jsou k ničemu, klíčové jsou vědecké výsledky, poznání. 
• ERC také dělá chyby, lidé se mýlí, ale ERC se z chyb rok od roku učí. U nás se ale z chyb moc poučit neumíme a rozhodně ne dostatečně rychle.
• Byrokracie v ERC  je malá, jedna zpráva za dva roky a jedna na konci. Je tam ale to přísné hodnocení na začátku. Vědce není třeba tak hlídat. 
• Slovo excelence nic neznamená. O všem říkáme, že je excelentní. Ale proč z toho nevzniklo více ERC grantů? Vždyť se ERC u nás i dost dlouho ignorovalo.
• Když se u nás říká, že jdeme za špičkovou kvalitou, tak máme 20 kritérií a za to body – tak to je nesmysl. Má pravdu ten, co návrh projektu hodnotí dobře či špatně? Systémy, kde jsou bodové škály a body, tak tam to nefunguje.

Výtah z programu Excelence

Udělal jsem pro vás výtah toho, co nejvíce kontrastuje s tím, co říkal Zdeněk Strakoš. Podrobnosti najdete v materiálu A1 projednaného v listopadu 2024 RVVI a koncem dubna 2025 definitivně posvětila vláda. Níže jsem přidal jeden označený Komentář DM.

Účel programu Excelence

• Program je určen pro vysoké školy, které již v minulosti prokázaly, že disponují excelentními výzkumnými týmy schopnými aktivně se zapojit do projektů excelentního VaVaI. Účelem programu Excelence je prostřednictvím rozvoje administrativního zázemí vysoké školy zajistit podmínky pro udržení, resp. další rozvoj výzkumných týmů po skončení realizace projektu excelentního VaVaI, který inicioval jejich vytvoření a/nebo jejich kvalitativní změnu. 
• Cílem programu je rozvinout institucionální zázemí vysokých škol pro posílení a další kultivaci excelence ve VaVaI vědeckých týmů z ČR úspěšných v rámcových programech EU pro výzkum a inovace a dalších obdobných mezinárodních programech na podporu VaVaI.  
• Účelem je prostřednictvím rozvoje administrativního zázemí vysoké školy zajistit podmínky pro udržení, resp. další rozvoj výzkumných týmů po skončení realizace projektu excelentního VaVaI, který inicioval jejich vytvoření a/nebo jejich kvalitativní změnu. Program je určen pro vysoké školy, které již v minulosti prokázaly, že disponují excelentními výzkumnými týmy schopnými aktivně se zapojit do projektů excelentního VaVaI dle kritérií uvedených v kapitole 6.
• Program je zaměřen na podporu projektů směřujících k zefektivnění a rozvoji institucionálního zázemí pro rozvoj excelence na vysokých školách. Jeho smyslem je vytvořit interní systémy, včetně příslušných procesů a nástrojů, které budou systematicky posilovat rozvoj excelence v rámci vysokých škol. 6.

Výše podpory

Celkové výdaje programu se předpokládají ve výši 3 530 953 tis. Kč s tím, že účelová podpora poskytovaná programem z prostředků státního rozpočtu bude představovat 1 797 500 tis. Kč. Finanční podpora poskytovaná programem Excelence je nastavena tak, aby motivovala podpořené vysoké školy k vytvoření udržitelného systému pro financování rozvoje institucionálních podmínek pro posilování excelence. 

Komentář Daniela Münicha: Program Excelence má tedy během 5 let rozdělit celkem 1,8 mld. Kč. To není málo peněz. V semifinální verzi měly mít nárok o podporu žádat jen vysoké školy, nyní se zdá, že by nárok mohl být rozšířen i na další výzkumné organizace, ale s velkými restrikcemi. Program je prezentován jako účelová podpora. To kontrastuje s prezentovaným cílem zajistit hlavně institucionální zázemí. Asi je to tím, že dočasnost programu je v rozporu s podstatou institucionální podpory jako dlouhodobě předvídatelné. A také se o podporu bude soutěžit a uspěje asi jen pár škol. Povolený účel použití peněz je definován opravdu velmi obecně s bohulibým cílem podpořit zázemí pro excelentní výzkum na výzkumné organizaci. Bez znalosti toho, jak to funguje interně na českých vysokých školách a bez znalosti toho, co v rozhovoru říká Zdeněk Strakoš, to asi nezní špatně. Jenomže reálně věc skoro jistě dopadne jako vždy: podpora se poměrně rovnostářsky uvnitř vysokých škol rozpustí na běžný chod a uhasí se tím problémy s výrazným poklesem reálné hodnoty institucionální podpory škol.

Podporované aktivity

Program bude podporovat dva typy aktivit. První typ aktivit je závazný pro všechny předložené projekty (nebudou podporovány projekty, které budou realizovat pouze druhý typ aktivit). Spočívá ve vytvoření či posílení institucionálního zázemí pro posílení excelence na vysoké škole. Jedná se zejména o následující aktivity:

1. rozvoj administrativního zázemí a administrativně technická podpora pro přípravu a realizaci excelentních projektů VaVaI, které přispějí k posílení mezinárodní spolupráce v rámci Evropského výzkumného prostoru (dále jen „ERA“);
2. vytvoření mechanismů pro identifikaci a hodnocení excelence;
3. sdílení a transfer principů excelence na další výzkumné organizace;
4. vytvoření a rozvoj motivačních mechanismů pro přípravu a realizaci excelentních projektů;
5. podpora interních mechanismů na principu Seal of Excellence;
6. vytvoření a rozvoj mechanismů pro podporu mobility pro navazování spolupráce s excelentními zahraničními výzkumnými organizacemi;
7. vytvoření podmínek pro přilákání špičkových zahraničních výzkumníků a výzkumnic a pro návrat českých výzkumníků ze zahraničí.

Očekávané výsledky a dopady

Za výstupy se považují přímé efekty vzniklé v důsledku realizace programu. Hlavními výstupy programu budou nově vytvořené nebo zefektivněné (zlepšené) interní systémy výzkumných organizací pro podporu rozvoje excelence VaVaI v podpořených výzkumných organizacích. Tyto systémy mohou být velmi různorodé v závislosti na misi výzkumné organizace, stávajícím stavu systému rozvoje excelence na výzkumných organizacích a na jejich rozvojových potřebách. Dalšími výstupy, zvláště v případě aktivit druhého typu, budou formální výsledky dle výše uvedené Samostatné přílohy č. 4 Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Věcné výsledky vznikají v důsledku uplatnění, využití výstupů, představují bezprostřední konkrétní kvalitativní i kvantitativní změnu vyvolanou programem. Věcné výsledky programu tedy spočívají především ve zvýšení kvality a efektivity systémů výzkumných organizací pro podporu excelence VaVaI, zvláště příslušné administrativní podpory. Funkční systémy pro podporu excelence napomáhají zvýšení kompetencí výzkumníků a výzkumných týmů připravovat a řešit excelentní výzkumné projekty a významně přispívají k zajištění stability excelentních výzkumných týmů.

Dopady programu představují efekt, který je měřitelný až po jejich rozvinutí, které nastává po několikaletém období po ukončení podpory programu. Mohou nabývat různých forem a nastávat na několika hierarchických úrovních. Vzhledem k zacílení programu EXCELENCE jsou očekávány zejména vědecké dopady spočívající v prvé řadě ve vyšší účasti podpořených organizací a jejich excelentních výzkumných týmů v mezinárodních programech podporujících excelenci VaVaI a celkově vyšší internacionalizaci prováděného VaVaI. Následně se v dlouhodobém horizontu očekává zvýšení kvality prováděného VaVaI a dosažených poznatků a jejich komerční využitelnost.

Způsob hodnocení návrhů projektů

Návrhy projektů přijaté do soutěže budou postoupeny k hodnocení odbornému poradnímu orgánu poskytovatele (MŠMT). Poskytovatel ke každému návrhu projektu, který byl přijat do veřejné soutěže, zajistí odborné posudky nejméně dvou nezávislých oponentů. Stanovení konečného pořadí návrhů projektů se provádí v souladu s § 21 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb. Konečné pořadí hodnocených návrhů projektů bude vytvořeno na základě bodového ohodnocení návrhů projektů odborným poradním orgánem poskytovatele a jejich prostým sestupným seřazením.

Kritéria hodnocení návrhů projektů

1. potřebnost projektu a jeho přínos k naplňování cílů programu;
2. očekávané výstupy, výsledky a dopady projektu;
3. proveditelnost, způsob a postup řešení projektu;
4. složení řešitelského týmu;
5. efektivita a ekonomická náročnost projektu.

Monitorování a hodnocení na úrovni programu

Monitorování a hodnocení průběhu a splnění cílů programu bude provedeno v souladu s Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů platnou v době hodnocení programu, případně podmínkami stanovenými poskytovatelem. Program bude poskytovatelem kontinuálně monitorován s využitím škály kvantitativních monitorovacích ukazatelů (viz tabulky 2 a 3). Hodnoty těchto ukazatelů budou získávány z periodických a závěrečných zpráv o realizaci projektu a IS VaVaI.

Hodnocení projektů

Hodnocení splnění cílů programu bude provedeno na dvou úrovních – operační a strategické. Pro hodnocení splnění cílů programu na operační úrovni jsou v souladu s Metodikou 17+ navrženy kvantitativní indikátory uvedené v tabulce 2. 

• Vstupy
• Celkový objem finančních prostředků
• Objem podpory ze státního rozpočtu
• Funkčnost a efektivita implementace programu

Indikátory pro hodnocení splnění cílů na strategické úrovni

• Počet podpořených projektů (počet vytvořených nebo inovovaných institucionálních systémů na podporu excelence VaVaI)
• Podíl úspěšně dokončených projektů
• Počet podpořených výzkumných organizací celkem a dle jejich právní formy (druhu)
• Objem prostředků DKRVO vynaložených na rozvoj institucionálního prostředí pro rozvoj excelence v jednotlivých letech implementace programu
• Podíl využitých finančních prostředků programu
• Nové aktivity v systémem na podporu excelence na výzkumných organizací
• Výsledky
• Počet výzkumníků nově zapojených do řešení projektů podpořených z rámcových programů
• Počet nově příchozích špičkových zahraničních odborníků, počet navrátivších se špičkových výzkumníků ze zahraničí
• Počet začínajících výzkumníků a výzkumnic nově zapojených do řešení projektů podpořených z rámcových programů, programů mezinárodní spolupráce v rámci ERA
• Větší stabilita a rozvoj výzkumných týmů po ukončení původních projektů
• Zvýšení kvality a efektivity administrativní podpory pro výzkumné projekty
• Dopady
• Počet ERC grantů a projektů ERC CZ na 1 mil. podpory na DKRVO
• Počet projektů MSCA Cofund a MSCA Fellowships (OP JAK) na 1 mil. podpory na DKRVO
• Podíl podpory z rámcových programů EU pro výzkum a inovace na celkové podpoře ze státního rozpočtu
• Vyšší internacionalizace VaVaI v podpořených výzkumných organizacích

Indikátory pro splnění cíle programu na operační úrovni

• Počet vytvořených nebo inovovaných institucionálních systémů na podporu excelence VaVaI 
• Míra úspěšně dokončených projektů
• Podíl finančních prostředků programu ze zdrojů příjemců
• Podíl využitých finančních prostředků programu 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz.

Příspěvky z rubriky Názory nevyjadřují názory a postoje redakce.