Jak si na velké univerzitě vedou různé obory v základním výzkumu? Z počtu vědeckých článků to rozhodně nevyčtete. A zdaleka nejde pouze o to, že význam a přínos článků (jejich obsahu) se výrazně liší, a že se liší i oborově specifická publikační produktivita vědců. Zásadní roli totiž hraje i personální velikost oborů na univerzitě. Na to se v Česku rádo zapomíná a závěry o kvalitě pracovišť a škol se často dělají pouze na základě počtu článků, v lepším případě se rozlišuje, kde byly publikovány.
Na příkladu Univerzity Karlovy osvětluji, jak si kvalitu základního výzkumu v jejích oborech můžete sami snadno proklepnout. Ukazuji, ve kterých oborech je Univerzita Karlova personálně velká a malá, ve kterých exceluje i s malým personálním zázemím a kde je tomu naopak.
Vše ukazuje jeden graf
Pojďme rovnou na věc, tedy na Graf 1. Každý bod v něm představuje vědní obor (FORD) na Univerzitě Karlově (UK). Vynechal jsem humanitní obory, kde bibliometrické ukazatele mají nízkou vypovídací schopnost. Na vodorovné ose vidíme podíl autorů oboru UK na celostátním počtu autorů v oboru. Na svislé ose pak podobně oborový podíl UK na českých vědeckých článcích oboru publikovaných ve vědecky nejvlivnější čtvrtině (25 %) časopisů oboru na světě.
Umístění oboru v grafu pak vypovídá o tom, jak si UK v tom kterém oboru vede ve srovnání s jeho celkovou velikostí v ČR. Sklon spojnice od bodu oboru k počátku pak vyjadřuje relativní publikační produktivitu – tedy zda UK v oboru publikuje více či méně, než by odpovídalo jejímu personálnímu zastoupení v oboru. Proti směru hodinových ručiček se produktivita zvyšuje. Pokud je obor UK na zelené diagonále, pak je v něm UK na celonárodním průměru.
Personálně relativně největší obory na UK, Media and Communications a Basic Medicine, ve srovnání s celou ČR, vidíme napravo. Velikost obou oborů není překvapivá, když uvážíme, že UK má celkem 5 (slovy pět!) medicínských fakult plus fakultu farmacie a když se druhý obor na většině dalších českých vysokých škol moc nevyskytuje. Oba relativně největší obory na UK ale vykazují pouze průměrnou produktivitu. Další v řadě relativně největší obory na UK, Law a Sociology, vykazují publikační produktivitu hluboko pod národním průměrem. V případě oboru Law je ale známo, že klasický výzkum pěstovaný v zemích na západ od nás je u nás stále popelkou a to včetně UK. Celonárodní podíl UK na článcích je 20 %, ale počet článků byste zatím spočítali na prstech jedné ruky. Takže na bibliometrii v tomto oboru v Česku ještě nějaký čas moc nespoléhejme. A Sociology na UK je obecně slabá, to se ví.
Někoho možná překvapí průměrná a podprůměrná produktivita UK v Chemical Sciences a Biological Sciences a zároveň spíše menší relativní personální velikosti těchto dvou oborů. Zde si ale musíme uvědomit, že tyto dva obory jsou v Česku neskutečně veliké, protože se v nich profiluje řada vysokých škol a mnoho ústavů AV ČR. Třeba personální kapacity obou oborů se u nás od roku 2007 zvýšily o více než 50 %. Personální kapacita těchto oborů na UK narostla podobně, ale šlo spíše o extenzivní růst, bez adekvátního růstu kvality (produktivity).
Na UK od roku 2007 výrazně narostla personální kapacita o téměř 50 % v oboru Physical sciences, ale tam si UK republikově nadprůměrnou produktivitu udržet dokázala.
Za pozornost na UK dále stojí tři obory v růžovém segmentu vysoké relativní publikační produktivity: Economics, Education a Political Science. Poslední dva na UK patří k personálně relativně malým. Pokud jde o publikační produktivitu, tak připomínám, že graf ukazuje produktivitu relativní, tedy produktivitu oboru UK vztaženou k celostátnímu průměru oboru. Zde těmto třem oborům na UK pomáhá velmi nízká celostátní produktivita, tedy nízká úroveň vůči západní Evropě a vyspělému světu. Pokud bychom si takové evropské srovnání produktivit udělali, viděli bychom, že obory Education a Political Science na UK jsou zhruba průměrné a obor Economics and Business je nadprůměrný.
Obor Economics and Business na UK je příkladem toho, že i personálně malý obor na univerzitě může dosahovat mimořádných výsledků, tedy vysoké publikační produktivity. Přestože personálně patří k nejmenším oborům na UK, jeho relativní publikační produktivita je suverénně nejvyšší ze všech oborů na UK. To znamená, že v poměru k personální velikosti UK dokáže v tomto oboru kvalitně publikovat diametrálně častěji, než je v Česku v oboru běžné.
Změny v čase
Graf 1 ukazoval téměř aktuální situaci za roky 2017–2023. Graf 2 ukazuje, jak se pozice oborů na UK změnila mezi roky 2007–2013 a 2017–2023. Oboru Law, jak už víte, si nevšímejme.
Vidíme velký propad relativní produktivity v oboru Education, ale to je primárně dáno tím, že v období 2017–2013 UK v tomto ještě téměř neměla v Česku konkurenci. I po propadu zůstává relativní produktivita UK v tomto oboru vysoká.
Podobný případ je obor Economics and Business, jehož relativní personální velikost se dokonce zmenšila. Podobně se personálně na UK propadl i obor Psychology and Cognitive sciences.
Výrazným způsobem si v produktivitě na UK pohoršila Sociology, byť personálně poměrně narostla. Změny postavení ostatních oborů na UK už byly mnohem menší. Zde si ale musíme uvědomit, že za malými posuny relativních hodnot velkých oborů jako Chemical Sciences nebo Physical Sciences stojí velké změny v absolutních počtech vědců.
Na oborovém zařazení článků záleží
Je ale třeba mít na paměti, že výsledky do určité míry závisí na oborovém zařazení článků. Existují totiž dva základní způsoby:
- Oborové zařazení článků pracovištěm: vychází z toho, do jakých oborů pracovníci dané vysoké školy články zařadili.
- Oborové zařazení článků podle oboru, do kterého je zařazen časopis databází WoS.
Proto Graf 3 ukazuje citlivost oborového řazení na pozice oborů UK:
- Počáteční bod (na začátku čáry) odpovídá oborovému zařazení článků pracovníky UK.
- Koncový bod (na konci čáry) odpovídá oborovému zařazení článků podle oborového zařazení časopisů.
Čáry pak znázorňují, jak se pozice oboru UK liší podle použité metody řazení článků. Důležité je, že pohyb směrem po linii od počátku grafu nepředstavuje změnu relativní produktivity.
Graf 3 ukazuje, že ve většině oborů má metodika řazení článků na pozici oboru UK, a tedy i na pořadí oborů podle produktivity, vliv jen mírnější. Výjimku představuje obor Law, kde se rozdíl projevil výrazněji, což je vidět i na délce čáry a posunu jeho bodu v grafu. Ale už dříve jsem vysvětlil, že tento obor je v Česku na bibliometrii ještě příliš mladý.
Jak si grafy vyrobit
V IDEA online aplikaci si grafy podobné těm pro UK zobrazíte následovně. Sledujte zeleně označené knoflíky v Obrázku 1.
- Nejdříve si musíte v menu nahoře vlevo vybrat právě jednu vysokou školu, tu vaši. Poté se vám pod menu výběru oboru nabídne tlačítko „vybrat všechny", které zmáčknete.
- Dále si v menu „vyjádření údajů" přepněte na „podíly", což znamená celonárodní podíly.
- Doporučuji vyloučit publikace velkých autorských konsorcií přepínačem vpravo nahoře.
- Nyní si aktualizujte údaje v tabulce klikem na oblé tlačítko „Aktualizovat zobrazení".
- A nakonec si v menu „Grafy" vyberte k zobrazení „Rozptylový graf".
- Pokud chcete zobrazit změny pozic oborů v čase (obdoba Grafu 2), pak si v menu „Grafy" vyberte graf „Změnový".
- Pokud chcete zjistit citlivost umístění oborů na metodu oborového řazení článků (obdoba Grafu 3), pak si v menu „Grafy" zvolte graf „Srovnávací".
Podrobnější, ale zastaralé pojednání o pozici UK jsem sepsal už v roce 2021 zde.
Autor: Daniel Münich
Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz.
Příspěvky z rubriky Názory nevyjadřují názory a postoje redakce.
