Američtí vědci podle průzkumu setrvávají déle na svých pozicích, brání tak nástupu mladším kolegům. Rumunský kandidát na prezidenta nepovažuje obvinění z plagiátorství za překážku ve volbách. Studentské protikorupční protesty v Srbsku začínají ohrožovat akademickou sféru. A podle nové studie lze trauma z války zdědit po předcích. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za únor.
Brain Awareness Week je celosvětová kampaň, která už 30 let zvyšuje povědomí veřejnosti o pokroku ve výzkumu mozku, v Česku se ve stejný čas koná Týden mozku organizovaný Akademií věd. Letošní ročník probíhá od 10. do 16. března a při jeho příležitosti jsme se zeptali českých vědců a vědkyň, jaký objev, metoda nebo úspěch, který přispívá k porozumění toho, jak funguje lidský nebo zvířecí mozek, je v poslední době zaujal.
Květoslava Stejskalová je výraznou osobností popularizace chemie. Její profesní dráha je úzce spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde pořádá a vede popularizační programy, kterými projdou tisíce žáků a studentů každý rok. Jaký význam a dlouhodobý dopad mají popularizační aktivity a z čeho je financovat? Proč jsou důležité experimenty? Co si myslí o nových rámcových vzdělávacích plánech v chemii? Čtěte v rozhovoru.
AI technologie vyvinutá lingvisty na Univerzitě Palackého v Olomouci a uvedená v praxi ve spolupráci se softwarovou firmou Relspeek umí identifikovat a napodobit styl mluvy konkrétního člověka a zakrýt svůj AI původ. Může pomoci odhalit autora anonymních nenávistných příspěvků či komentářů falešných profilů na sociálních sítích, ale i vytvořit personalizované sdělení například v reklamě či informační nebo volební kampani.
Nedávno Evropská komise zveřejnila výsledky prestižního schématu EIC Accelerator. Celkem EK podpořila 71 excelentních deeptech projektů. Jako už bohužel obvykle pouze zlomek byl ze Střední a Východní Evropy, jeden z Polska a jeden z Bulharska, z Česka ani jeden.
O oboru data science se někdy mluví jako o nejzajímavějším povolání 21. století. Data jsou totiž všude kolem nás a jejich využíváním dokážeme zlepšovat život jednotlivcům i celé společnosti. Že se jedná o velmi komplexní a pestrý obor, který má budoucnost, potvrzuje i Irena Holubová z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Dominik Matula ze společnosti Profinit.
Bossing, šikana, odrazování od vědy, ale taky podfinancování výzkumu a zneužívání studujících jako levné pracovní síly. Centrum NKC Gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se ptalo vědkyň a studujících, na jaké překážky naráží a jakou změnu by si v akademickém prostředí přáli*y, aby se jim pracovalo lépe a neměli*y chuť z vědy odejít, ale také proč se na vědeckou cestu vůbec vydaly*i a co je na ní láká.
„Když jsem se hlásila na gymnázium, rozhodně jsem nechtěla maturovat z matematiky a fyziky,“ vzpomíná doktorandka Veronika Junasová z FEKT VUT. Její pozdější rozhodnutí studovat mikroelektroniku se jí rodina nejprve snažila rozmluvit. Dnes vědkyně ke studiu polovodičové techniky povzbuzuje nejen ženy, ale všechny, kdo si nevěří – pomáhá organizovat třeba první ročník akce togetHER in Tech, která se uskuteční už 29. dubna.
Vědeckému týmu z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity se podařil zásadní přínos do výzkumu hromadění nečistot na rozhraní mezi krystaly. Tento jev například v 60. letech minulého století způsobil sérii havárií v jaderných elektrárnách ve Velké Británii.
Konsorcium 18 partnerů z Česka, Litvy a Ukrajiny zahájilo ambiciózní projekt LASER-PRO, jehož cílem je proměnit evropský high-tech průmysl prostřednictvím pokročilých laserových technologií. „Není to jen další evropský projekt. Je to strategická iniciativa, která formuje budoucnost laserových technologií v Evropě, je to odpověď na evropskou urgentní ekonomickou situaci,“ říká vedoucí dolnobřežanského centra HiLASE Tomáš Mocek a dodává: „Vědecké publikace na změnu společnosti nestačí.“
Strana 68 z 747