Američtí vědci podle průzkumu setrvávají déle na svých pozicích, brání tak nástupu mladším kolegům. Rumunský kandidát na prezidenta nepovažuje obvinění z plagiátorství za překážku ve volbách. Studentské protikorupční protesty v Srbsku začínají ohrožovat akademickou sféru. A podle nové studie lze trauma z války zdědit po předcích. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za únor.
Trumpova vláda přispěla ke zvýšení počtu kanadských žádostí v programu Horizont Evropa
Krátce po inauguraci Donalda Trumpa se kanadské sdružení univerzit U15 setkalo v Hannoveru se stejnojmennou německou skupinou. Cílem setkání bylo dosáhnout shody ohledně nových partnerství.
Podle časopisu ScienceBusiness jsou v aktuálně napjaté geopolitické situaci, kdy se Spojené státy distancují, pro Kanadu nové vazby s Evropou obzvláště důležité. „Právě včas“ se setkání uskutečnilo i podle vyjádření Petera Stoicheffa, prezidenta University of Saskatchewan a předsedy kanadské skupiny U15.
Podle oficiálního vyjádření německého sdružení se interní jednání mezi oběma skupinami U15 zaměřilo na klíčová témata vědní politiky, jako jsou aktuální politické změny v obou zemích, bezpečnost výzkumu a především způsoby, jak pokračovat a dále upevnit vzájemnou spolupráci.
Statistiky zatím navíc ukazují, že počet kanadských žádostí o projekty Horizont Evropa vzrostl od roku 2022 o 50 %. Podle údajů Evropské komise bylo v roce 2024 podáno 147 kanadských žádostí, ve srovnání se 100 žádostmi v roce 2023 a 73 žádostmi v roce 2022. Nárůst počtu žádostí v minulém roce je pak důsledkem přidružení Kanady k druhému pilíři rámcového programu, který zahrnuje většinu rozpočtu a zaměřuje se na řešení průmyslových a globálních výzev. Kanada však v Horizontu Evropa nemá přístup ke grantům zaměřeným na základní výzkum.
Ačkoli současný vývoj naznačuje prohlubování výzkumné spolupráce mezi Evropou a Kanadou, podle Stoicheffa zatím nelze hovořit o příliš dramatickém nárůstu této spolupráce.
Kanadská skupina U15 se nyní za tímto účelem dále zaměřuje na vytváření více společných projektů s Evropou, zejména v oblastech, jako je změna klimatu. Tedy v tématech, od nichž se Spojené státy distancují.
„Po tomto setkání je nyní klíčové informovat kolegy v naší zemi o příležitostech v Německu k navázání výzkumných partnerství,“ uvedl Stoicheff po jednání.
Američtí vědci podle průzkumu setrvávají déle na svých pozicích, brání tak nástupu mladším kolegům
Národní vědecká nadace (National Science Foundation – NSF) publikovala výsledky průzkumu zaměřeného na otázky spojené s rozhodnutím vědců odejít do důchodu nebo pokračovat v práci. Tyto otázky byly přidány k dlouhodobé studii výzkumníků s doktorátem z přírodních věd, inžernýrství či zdravotnického výzkumu, která probíhá od roku 1973 a zúčastnilo se jí 125 000 lidí. Z výsledků vyplynulo, že 40 % respondentů ve věku 71–75 let v USA je stále zaměstnáno, což je přibližně dvojnásobek oproti 19 % v celé americké populaci. Z těch, kteří nadále pracují, více než polovina dříve odešla do důchodu a poté se vrátila – často na částečný úvazek.
Podle časopisu Science výsledky studie nepřekvapují mladé vědce, kteří se snaží získat místo na katedrách s vysokým zastoupením starších kolegů. Dotazníkové šetření navíc ukazuje, že mnoho vědců zůstává v práci, aby si udrželi profesní identitu. Studie také zdůrazňuje potřebu zaměstnavatelů, jako jsou univerzity, vytvořit a zavést kreativní strategie, které by umožnily starším vědcům odejít, aniž by ztratili pocit smysluplného zapojení, na kterém jim záleží.
„Zastoupení starších profesorů je vysoké. Dokážu jejich motivaci pochopit. Práce jim zkrátka dává smysl a chtějí pokračovat,“ uvádí Alison McCarthy, předsedkyně rady postdoktorandů National Postdoctoral Association. Podle ní však tento fenomén může být pro mladší výzkumné pracovníky, kteří doufají v trvalé pracovní místo (tzv. tenure-track), problematický.
Donna Ginther, ekonomka z University of Kansas souhlasí s tím, že stálí profesoři, kteří si drží své pozice, mohou bránit začínajícím vědcům v hledání práce. Dodává však, že neexistuje žádná záruka, že odchod akademika do důchodu otevře nové místo. (Problém obsazenosti pozic a obtížných situací mladých vědců existuje i v České republice, psali jsme o něm například v našem článku o českých docenturách a profesurách, pozn. red.)
Studentské protikorupční protesty v Srbsku začínají ohrožovat akademickou sféru
Během listopadu 2024 propukla v srbském Novém Sadu série masových protestů po zřícení ochozu železniční stanice. Při tragédii zemřelo 15 lidí včetně šestileté dívky a dva byli těžce zraněni. Od 12. února 2025 se protesty rozšířily do více než dvou stovek srbských měst a obcí. Iniciátory protestních akcí jsou studenti, kteří považují tuto událost za důsledek špatného vládnutí vlády i korupce při zadávání veřejných zakázek. Požadují tedy, aby instituce v zemi začaly řádně vykonávat svou práci.
„Kvůli blokádám fakult se vše zpomalilo. Připojil jsem se k protestům, protože věřím, že studenti bojují za správnou věc. Podporuji požadavky studentů a chci, aby srbské instituce dělaly svou práci,“ uvedl pro portál ScienceBusiness Milan Ivanov, lékařský výzkumník z University of Belgrade.
Řada univerzit a vědeckých institucí vyjádřila protestním akcím podporu a vyzvala k důslednému splnění jejich požadavků. Ty zahrnují kompletní a transparentní zveřejnění všech materiálů týkajících se železniční tragédie, trestní stíhání osob odpovědných za násilné zásahy proti demonstrantům a propuštění studentů, kteří byli během protestů zadrženi, včetně zrušení všech obvinění proti nim.
Dalším významným požadavkem je zvýšení financování vysokoškolského vzdělávání o 20 %. Podporu studentům vyjádřily jak univerzity, tak i další instituce – například Institute of International Politics and Economics in Belgrade nebo think-tank Balkans in Europe Policy Advisory Group. Ačkoli srbská vláda vyhověla některým požadavkům, protesty i nadále pokračují.
„Pokud taková situace přetrvá i na jaře 2025, bude to mít přímý dopad na průběh projektu a akademickou dráhu studentů. Navíc se diskutuje o úplném pozastavení práce na projektech financovaných EU, což by mohlo mít širší důsledky pro mezinárodní spolupráci,“ uvedl pro ScienceBusiness Igor Stanković, hlavní výzkumný pracovník Fyzikálního ústavu v Bělehradě, který koordinuje síť za University of Belgrade.
Rumunský kandidát na prezidenta nepovažuje obvinění z plagiátorství za překážku ve volbách
Victor Ponta odstoupil z funkce rumunského premiéra v roce 2015 v důsledku několika skandálů, zahrnujících nejen obvinění z korupce. Jeho rezignaci však předcházela také kauza, ve které časopis Nature obvinil Pontu z plagiátorství. Ukázalo se totiž, že více než polovina jeho doktorské práce z práv z roku 2003 byla zkopírována z publikací, přičemž v textech nebyly uvedeny zdroje.
Po tomto odhalení začalo rozsáhlé vyšetřování, do kterého se zapojily akademické výbory, ministerstvo školství i řada právních expertů. Obvinění z plagiátorství byla nejprve potvrzena, poté však některé instituce dospěly k odlišným závěrům. Ponta nakonec překvapil veřejnost, když oznámil rektorovi University of Bucharest, že se dobrovolně vzdává svého akademického titulu. Následně dokonce inicioval přijetí zákona, který umožňuje jednotlivcům zřeknout se svých titulů z vlastní vůle.
„Poté, co odstoupím z politické scény, chci usilovat o získání nového doktorátu při dodržování a respektování všech norem a požadavků,“ prohlásil před deseti lety Victor Ponta podle časopisu Times Higher Education. Tento slib však zatím nesplnil, ale přesto se vrací na politickou scénu s velkými ambicemi. Bývalý předseda Sociálnědemokratické strany totiž v únoru oznámil svou kandidaturu na prezidenta Rumunska.
Podle studie lze trauma z války zdědit po předcích
Studie, která se zaměřila na tři generace žen z válkou zmítané Sýrie, naznačuje, že i vystavení traumatu osob postižených válkou může zanechat trvalé genetické následky, změny metabolismu a chování u potomků těchto obětí.
„Předešlé studie naznačují, že stres může trvat desítky let a ovlivnit celé generace, na způsob jsme se zaměřili v rámci naší studie,“ uvedla pro časopis Science genetička Connie Mulligan z University of Florida, vedoucí šetření.
Dřívější výzkumy na myších naznačují, že přenos traumatu mezi generacemi může být do určité míry dědičný. Během posledních deseti let se vědci soustředili na epigenom, což je soubor faktorů ovlivňujících, jak je genetická informace zpracovávána a interpretována na buněčné úrovni, často se jedná o metylace DNA a modifikace histonů. Některé z těchto faktorů jsou dědičné, a epigenom se může v průběhu života měnit vlivem stresu či jiných environmentálních podnětů.
Tým zjistil, že ženy, které zažily válečné trauma, mají tyto změny na 21 různých místech genomu. U vnoučat těchto žen byly v rámci studie zjištěny změny na jiné sadě 14 míst.
„Objevili jsme řadu genů se znaky traumatu přenášenými napříč generacemi ve srovnání s kontrolní skupinou,“ říká Rana Dajani, další autorka studie. Funkce genů a proteinů spojených s těmito místy je však doposud neznámá.
Porovnání těchto výsledků s průzkumy a rozhovory ukázalo, že čím více válečných hrůz přeživší osoba zažila, tím více metylačních změn se u ní zřejmě objevilo. „Nevypadá to jako náhoda,“ uvedla Mulligan.
Tyto výsledky jsou tak v souladu se zmíněnými výzkumy na zvířecích modelech. Jiní vědci však upozorňují, že velikost vzorku není dostatečně velká, aby bylo možné s jistotou vyvodit závěr, že trauma se přenáší z generace na generaci prostřednictvím zárodečné linie. V tomto případě prostřednictvím vaječných buněk.
„Je tak důležité provádět podobné studie. Potřebujeme jich více a na větších vzorcích. Musíme také tato zjištění zopakovat, abychom věděli, zda jsou skutečná, nebo jen náhodná,“ uvedl pro Science Michael Pluess, psycholog z University of Surrey, který se na této studii sice nepodílel, ale jeho výzkum na dětech syrských uprchlíků odhalil podobné metylační změny spojené s vystavením traumatu na různých částech genomu.
V následujících dnech přineseme článek o tom, jaká je nyní z pohledu českých vědců situace na vědeckých institucích USA, pozn. red.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
