Tým vědců detekoval planetu v obyvatelné zóně. Belgické univerzity znovu žádají pozastavení účasti Izraele v Horizontu Evropa. A vědci na mezinárodní konferenci mírnili optimismus ohledně využívání AI ve výzkumu. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v srpnu.
Vědci na mezinárodní konferenci mírnili optimismus ohledně využívání AI ve výzkumu
Umělá inteligence dnes ovlivňuje všechny oblasti lidské činnosti – vědu nevyjímaje. Pozitivní dopad AI na výzkum ilustruje například nástroj AlphaFold, který dokáže předpovídat struktury bílkovin podle jejich aminokyselinových sekvencí. Za tento objev získali v roce 2024 Nobelovu cenu za chemii Demis Hassabis a John Jumper. AI, zejména velké jazykové modely (LLM), je rovněž oceňována za schopnost zjednodušovat rutinní vědecké procesy.
Přesto však podle portálu Science Business prezentace výzkumných pracovníků na mezinárodní konferenci Metascience 2025 Conference zpochybnily nadějné vyhlídky AI ve vědě. Vědci během svých výstupů sdíleli osobní zkušenosti, které ukázaly, že přínos AI není bez omezení a že revoluce v oblasti výzkumu s její pomocí nemusí přijít.
Jednou z hlavních obav účastníků konference byla podle Science Business možnost, že LLM budou zneužívány k masovému generování akademických článků – buď k tomu, aby akademici stihli napsat více práce, nebo podvodně k tvorbě falešných publikací, což se již nyní děje.
„Tento týden jsem na Google Scholar našla čtyři články, které jsem ‚napsala‘ já a moji spoluautoři. Až na to, že jsme je ve skutečnosti nenapsali. Byly to falešné citace generované umělou inteligencí,“ napsala začátkem srpna na sociální síť LinkedIn Liudmila Zavolokina, expertka na digitální inovace z University of Lausanne.
Další zmíněné riziko je podle odborníků jasné: výzkumníci jsou už nyní zahlceni exponenciálně rostoucím počtem publikací a falešné články by mohly tuto zátěž ještě zvýšit. Někteří varují, že by to mohlo vést k „existenční krizi“ vědeckého výzkumu.
„Bude existovat množství obsahu, který nebude mít žádnou hodnotu. Pravděpodobně zaplní prostor a dobré nápady nebudou dostatečně viditelné,“ upozornila na konferenci Moumita Koley, výzkumná analytička z Indian Institute of Science v Bangalore.
Zpochybněn byl na Metascience 2025 Conference i přínos AI v oblasti zjednodušení rutinních činností.
„To, co je dnes vnímáno jako rutinní práce, se ve skutečnosti často stává zdrojem objevů. Rosalind Franklin například poprvé představila strukturu DNA při práci na ‚údajně velmi nudných krystalografických problémech‘,“ uvedla Sabina Leonelli, historička a filozofka vědy a techniky z Technical University v Mnichově.
Tým vědců detekoval planetu v obyvatelné zóně
První možný vizuální náznak plynné planety obíhající kolem hvězdy Alfa Centauri A, nejjasnější složky nejbližší trojhvězdné soustavy vzdálené jen asi 4 světelné roky, získali astronomové podle časopisu Nature již v roce 2021 pomocí pozemní observatoře. Vědce tento objekt velmi zaujal, protože se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy – tedy v oblasti, kde by teoreticky mohla existovat kapalná voda.
Planety v takové vzdálenosti je však velmi obtížné pozorovat. Světlo hvězdy je natolik jasné, že slabý signál planety snadno zanikne. Obyvatelná zóna se přitom definuje právě jako oblast kolem hvězdy, kde mohou podmínky umožňovat existenci vody v kapalném stavu.
V současné době astronom Aniket Sanghi z California Institute of Technology v Pasadeně se svým týmem využil přístroj Mid-Infrared Instrument (MIRI) na vesmírném dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) k detailnímu zaměření na hvězdu Alfa Centauri A. Své poznatky tým zveřejnil ve dvou studiích (1, 2) publikovaných začátkem srpna.
„Jakmile jsme slabý signál planety uviděli, byl jsem naprosto ohromen. Musel jsem se na chvíli odmlčet, abych si uvědomil, co vlastně pozorujeme,“ uvedl pro časopis Nature Sanghi. Aby si však vědci byli jisti, že nejde jen o optický efekt způsobený rozptylem světla hvězdy, strávili celý rok opakovanou analýzou nasbíraných dat. Světelná skvrna se však objevovala stále znovu.
Podle vedoucího týmu je nyní cílem provést další ověřovací pozorování pomocí JWST. Pokud se existence planety skutečně potvrdí, půjde o vůbec první případ, kdy byla přímo vyfotografována planeta nacházející se v obyvatelné zóně své hvězdy.
Ačkoli se jedná o plynnou planetu, na které život pravděpodobně nevznikne, objev otevírá možnost zkoumat potenciální obyvatelnou zónu (případných měsíců kolem této planety), což je podle vedoucího výzkumníka „nesmírně vzrušující perspektivou“.
Belgické univerzity znovu žádají pozastavení účasti Izraele v Horizontu Evropa
Minulý měsíc Evropská komise navrhla vyloučit izraelské subjekty z přijímání nových grantů pro startupy v rámci nástroje EIC Accelerator, který je součástí rámcového programu Horizont Evropa. Izraelské společnosti přitom již podle portálu Science Business v minulosti obdržely přibližně 170 milionů eur v grantech z EIC Accelerator – mimo jiné i na projekty s potenciálním dvojím využitím, například v oblasti dronů (o tomto návrhu jsme informovali v předchozím vydání Vědy kolem světa).
V diskusích před srpnovou přestávkou však některé členské státy EU, včetně Německa, navrhované sankce nadále blokovaly. Přestože lídři EU v posledních měsících zesílili své odsudky izraelských kroků, dosud to nevedlo k žádným vědeckým sankcím. Ty přitom představují jeden z nástrojů, jak může EU vyvinout tlak na Izrael, aby změnil svůj přístup k řešení ozbrojeného konfliktu.
K takovému kroku nyní znovu vyzývají rektoři belgických univerzit. Ve svém prohlášení z 9. srpna apelují na pozastavení účasti Izraele v programu Horizont Evropa. „Univerzity nesou nejen odpovědnost za vzdělávání a provádění výzkumu, ale také povinnost hájit a bránit hodnoty, které spojují lidstvo. V tomto duchu nemůžeme mlčet tváří v tvář nelidským podmínkám a hluboké humanitární krizi v Gaze. Násilí a dehumanizace – z jakékoli strany – musí být jednoznačně odsouzeny. Pokud je tento základ systematicky narušován, musí to mít důsledky. V opačném případě hrozí, že se naše evropské hodnoty stanou prázdnými slovy,“ uvádí se v dokumentu.
Stanovisko k vyloučení Izraele z programu Horizont Evropa aktuálně podpořila také University of Ljubljana, která ve svém prohlášení z 18. srpna uvedla, že se nebude účastnit projektových konsorcií Horizontu Evropa s izraelskými institucemi.
Indická vláda rozhodla, že univerzity s vysokým počtem stažených článků budou penalizovány
Podle analýzy databáze Retraction Watch má Indie v posledních desetiletích více stažených vědeckých publikací než kterákoliv jiná země kromě Číny a Spojených států. Zatímco v USA připadá méně než jeden stažený článek na 1 000 publikací, v Indii jsou to přibližně dva a v Číně dokonce tři. Analýza časopisu Nature z roku 2025 navíc ukázala, že některé indické univerzity patří mezi instituce s nejvyšším počtem stažených publikací na světě.
Na základě těchto zjištění se podle časopisu Nature indická vláda rozhodla, že v rámci Národního hodnocení vysokých škol (National Institutional Ranking Framework – NIRF) budou univerzity penalizovány, pokud jejich výzkumníci publikují velké množství článků, které jsou následně staženy.
Někteří vědci tento krok podle Nature přivítali a označili jej za první důležitý signál, že se problém začíná brát vážně. Jiní však varují, že retrakce jsou součástí sebekorekce vědy a neměly by být plošně trestány. Podle kritiků by penalizace měla cílit jen na případy, kdy je důvodem plagiátorství, podvod nebo jiné závažné pochybení, a nikoliv na jednotlivé chyby či omyly.
Účinnost nové politiky bude záviset na tom, jak přesně bude počet stažení měřen a jakým způsobem budou sankce uplatňovány. Podle vyjádření Anila Sahasrabudhe, předsedy Národní akreditační rady, pro časopis Hindustan Times se v roce 2025 začne s mírnějším pilotním zavedením, přísnější opatření se očekávají od roku 2026. NIRF bude sledovat počet stažených prací za poslední tři roky v databázích Scopus a Web of Science a zahrne je do kategorie Research and Professional Practice. Malý počet retrakcí bude tolerován, ale „čím více stažení, tím vyšší trest“. Instituce s trvale vysokým počtem stažení mohou být do budoucna z hodnocení dokonce vyloučeny.
Laureát Nobelovy ceny za ekonomii vyzývá EU k cílenější podpoře výzkumu
„Pouze asi 5 % ročního rozpočtu rámcového programu Horizont Evropa směřuje do skutečně průlomového výzkumu. To je velmi málo peněz, téměř nic. Evropská unie by měla přestat rozdělovat prostředky mezi příliš mnoho skupin a více se soustředit na podporu projektů s reálným průlomovým potenciálem, tedy investovat tam, kde je půda úrodná,“ uvedl podle portálu Science Business Jean Tirole, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2014, ve svém projevu 26. srpna na výročním setkání nositelů Nobelovy ceny a mladých vědců v Lindau.
Tirole současně kritizoval i systém financování výzkumu v rámci EU. Podle něj vytváří rámec 2. pilíře programu Horizont Evropa tzv. „falešné spolupráce“, kdy se velká konsorcia firem a institucí formují spíše proto, aby splnila formální podmínky způsobilosti, než proto, že by představovala nejlepší vědecké řešení. Tyto projekty mají sice ambici řešit složité společenské a technologické problémy vyžadující mezioborová a mezinárodní partnerství, jejich skutečný dopad je však podle Tiroleho oslaben právě kvůli umělému skládání partnerů.
Laureát Nobelovy ceny rovněž upozornil na další problém roztříštěného financování vědy. Přibližně 90 % prostředků na výzkum v EU spravují jednotlivé členské státy, které si chtějí zachovat právo rozdělovat granty na národní úrovni. To znamená, že o výsledném směřování financí rozhodují především národní vlády a politici, nikoli odborníci s celoevropským přehledem.
Tiroleho výtky nejsou ojedinělé. Kritiku současného nastavení 2. pilíře sdílí i Daniel Gros, ředitel Institute for European Policymaking při Bocconi University, podle kterého by EU měla upřednostnit menší a cílenější projekty s vyšším inovačním potenciálem před velkými konsorcii. Obdobně bývalý portugalský ministr vědy Manuel Heitor ve své zprávě o výzkumu EU doporučil, aby byl 2. pilíř řízen nezávislými odborníky. Upozornil, že kombinace silné kontroly Evropské komise a vyjednávání členských států při nastavování výzev k podávání žádostí vede k přílišnému rozptýlení finančních prostředků do menších částek. Každý partner konsorcia tak nakonec obdrží jen relativně nízké sumy, které nejsou dostatečné pro posílení technologických kapacit Evropy.
Navzdory těmto výhradám Evropská komise dosud zásadní změny nepřijala. Naopak v návrhu víceletého finančního rámce pro období 2028–2034 oznámila, že část rozpočtu 2. pilíře Horizontu Evropa ve výši přibližně 68 miliard eur bude převedena pod správu nového Evropského fondu konkurenceschopnosti (European Competitiveness Fund). Tento fond má v celkovém objemu 410 miliard eur centralizovat podporu klíčových technologií a průmyslové konkurenceschopnosti.
Přečtěte si také
Za poslední dvě desetiletí se podíl firem z EU v odvětvích s vysokou technologickou úrovní snížil na polovinu – z 22 % na pouhých 11 %. Jak na to reaguje program Horizont Evropa? Bohužel špatně: místo technologických lídrů podporuje hlavně velké korporátní skupiny s průměrnými výsledky, neefektivní mezinárodní konsorcia a konzultační firmy.
Vědci vyvinuli mozkový implantát, který dokáže dekódovat vnitřní řeč
Studie zveřejněná 14. srpna v časopise Cell představuje významný pokrok ve vývoji zařízení typu brain–computer interface (BCI), která dokážou převádět mozkovou aktivitu na text nebo zvuk. Takové systémy mají potenciál obnovit schopnost komunikace u lidí s těžkými poruchami řeči způsobenými například mrtvicí či neurodegenerativními onemocněními.
Tým vedený Erin Kunz, neuroinženýrkou ze Stanford University, implantoval mikroelektrody do motorické kůry čtyř pacientů, kteří kvůli neurologickým onemocněním ztratili schopnost mluvit. Účastníci měli za úkol vyslovovat nebo si představovat řadu slov a vět. Analýza ukázala, že vnější i vnitřní řeč aktivují stejnou oblast mozku a generují podobné nervové vzorce, přičemž signály spojené s vnitřní řečí jsou slabší.
Výzkumníci využili tato data k natrénování umělé inteligence schopné rozpoznávat fonémy – základní jednotky řeči – a následně je skládali do slov a vět pomocí jazykových modelů se slovní zásobou 125 000 výrazů. Systém správně interpretoval přibližně 74 % vět, což odpovídá úspěšnosti jiných moderních BCI technologií.
Novinkou je i ochrana soukromí. Aby se předešlo nechtěnému dekódování myšlenek, zavedl tým tzv. aktivační heslo: dekódování začínalo pouze tehdy, když si účastník představil konkrétní slovo či frázi. V experimentu fungovalo heslo „Chitty-Chitty-Bang-Bang“ – až po jeho vyvolání BCI spustilo převod vnitřního monologu.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
